Praha si připomněla srpnové události roku 1968

Praha si připomněla srpnové události roku 1968

Položením pamětního věnce květů v červeno-žlutých barvách města před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské třídě si invazi vojsk států Varšavské smlouvy společně s čelnými představiteli našeho státu připomněl také pražský primátor Pavel Bém. Primátor poté ve své pracovně přijal pamětníky srpnových událostí z řad zaměstnanců magistrátu a uctil památku studentky Marie Charouskové zastřelené 26. srpna 1968 na Klárově.

„Srpnové události roku 1968 nemohou a nesmějí být zapomenuty, stejně jako by nemělo být zapomenuto nic z toho, co se v Evropě dělo pod komunistickou a sovětskou nadvládou. Zapomnění tohoto druhu vždy vede k opakování chyb, k opětovnému pokřivení myšlení celých generací,“ uvedl ve svém projevu před Českým rozhlasem primátor Bém a zastavil se u otázky viny a odpuštění: „Některé věci odpustit ani nejdou, neboť jejich velikost a význam se vymyká možnosti hodnocení jednotlivce, kterému tak nepřísluší odpouštět, neboť se hřích pohybuje mimo rozměr jednotlivce. Takovým hříchem je okupace naší vlasti v roce 1968, stejným hříchem, jako je genocida miliónů lidí, kteří zemřeli ve stalinských koncentračních táborech, stejným hříchem jako deportace příslušníků ruské emigrace    z Československa do ruských koncentráků v květnu 1945, stejným hříchem jako přesídlení celých národů z místa na místo, stejným hříchem jako vynucená emigrace milionů příslušníků ruské inteligence pro roce 1917. Takovým hříchem je vnucený politický režim, v němž žily naše země po desetiletí a který na dlouho pokřivil myšlení několika generací. Takové věci nemůže odpouštět jednotlivec, ale ti, kterých se to týká - stát, národ, generace a - chcete-li obecně - pak historie a budoucnost.“

Ve své pracovně v budově Nové radnice na Mariánském náměstí pak primátor přijal pamětníky srpnové agrese z řad tehdejších zaměstnanců pražského magistrátu, kterým předal pamětní medaile, vyslechl jejich vzpomínky a poděkoval za tehdejší statečnost i dosavadní práci.

Společně s nimi po druhé hodině odpolední došel na Klárov, kde položením kytice rudých růží uctil památku studentky ČVUT Marie Charouskové, jejíž život v šestadvaceti letech ukončila kulometná palba a jež se tak stala jednou ze 72 přímých obětí srpnové invaze a následné okupace naší vlasti.

Pro hlavní město Prahu začala okupace již 20. 8. 1968 v noci. V časných ranních hodinách vnikla na území Prahy sovětská vojska plnou silou a postupně město okupovala. Během několika hodin byly obsazeny důležité komunikace, křižovatky, mosty a významné budovy. Přístupové cesty do Prahy byly uzavřeny. Obsazování města bylo spojeno se střelbou, zničením mnoha dopravních prostředků a městského mobiliáře v ulicích, s poškozením budov i se vznikem několika požárů.

Za prvních pět dní, do rána 26. srpna, si konflikty s okupačními vojsky v ulicích města vyžádaly 21 obětí na životech. Kromě toho bylo ošetřeno 340 raněných, z toho 110 bylo hospitalizováno v pražských nemocnicích. Nikdo z nich nevystoupil proti okupantům se střelnou zbraní v ruce. Dne 21. srpna v dopoledních hodinách obsadily sovětské jednotky, pátrající po hnízdech domnělé kontrarevoluce, Novu radnici. Na náměstí primátora Vacka došlo přitom ke střelbě, kterou byly poškozeny nejen fasády a okna, ale také některé historické dokumenty Archivu hlavního města Prahy, uložené v místnostech Clam-Gallasova paláce, obrácených do náměstí.

Okupační jednotky internovaly v Nové radnici vedoucí funkcionáře NVP v čele s primátorem Ludvíkem Černým a jeho náměstky. Zadrženi byli též vedoucí odborů NVP přítomní v budově, někteří pracovníci s akademickým titulem, zjištění podle vizitek na dveřích, a tři redaktoři tiskové služby kanceláře primátora. Byla jim znemožněna jakákoli činnost a spojení s okolím. Po intervencích a vyjednávání byli však 22. srpna po poledni propuštěni.

Již v průběhu prvního dne okupace se členu rady NVP a předsedovi komise cestovního ruchu dr. Miroslavu Borkovcovi, který unikl zadržení, podařilo navázat kontakt s internovanými funkcionáři a s jejich souhlasem svolat okamžité mimořádné plenární zasedání NVP.

V 19 hodin se v malé zasedací síni tzv. Nové úřední  budovy sešlo 47 poslanců NVP, kteří se v daném okamžiku nacházeli v Praze a podařilo se je vyrozumět. Jediným bodem jednání bylo vydání prohlášení k situaci, z něhož je citováno výše v záhlaví této informace. Za pouhých třicet minut bylo jednomyslně schváleno a odesláno „svobodným a legálním“ sdělovacím prostředkům, městskému a státnímu rozhlasu.

Úředníci aparátu NVP, kterým se podařilo 21. srpna dorazit do středu města a nastoupit do práce, se v mimořádné situaci v mezích možností pokoušeli řešit naléhavé problémy veřejné dopravy, plynulého zásobování města elektřinou, plynem, vodou, potravinami, léky a pohonnými hmotami, problémy odvozu odpadků, provozu zdravotnických a sociálních zařízení, péče o staré lidi atd. Přes ozbrojené obsazení Nové radnice, střelbu a zadržení části pracovníků se v průběhu dne podařilo dosáhnout pravidelného spojení se všemi předsedy obvodních národních výborů a řediteli podniků řízených městem. Protože tajemník NVP Zbyněk Kiesewetter byl na dovolené mimo Prahu, ujal se řízení úřadu dr. Miroslav Borkovec.

Dne 22. srpna museli všichni úředníci po část dne improvizovaně pracovat v Nové úřední budově, neboť do Nové radnice ráno nebyli vpuštěni. Teprve během dopoledne se podařilo navázat kontakt se štábem velitele „spojeneckých“ vojsk v Praze a Středočeském kraji. Stykem s NVP byl pověřen plk. A. S. Savčenko a tři jemu podřízení styční důstojníci.

Počáteční fáze vyjednávání byla ve znamení kladení vzájemných požadavků. Na sovětské žádosti o ubytování 40 - 50 osob v blízkosti sovětského velvyslanectví, obnovení odstraněného uličního značení, odstranění „štvavých“ nápisů a letáků atd. odpovídala pražská strana požadavky na úplné uvolnění radničních budov, zrušení blokády Prahy, zrušení zákazu nočního vycházení, zajištění volného pohybu pracovníků a vozidel městských služeb, omezení ničivých průjezdů tanků po městských komunikacích apod.

Podařilo se dosáhnout uvolnění vstupu do Nové radnice a propuštění internovaných vedoucích funkcionářů města. Hned poté, 22. srpna ve 14 hodin, se sešla rada NVP. Pověřila M. Borkovce dočasným vykonáváním funkce tajemníka NVP a schválila všechna provedená opatření. Byla zavedena nepřetržitá služba funkcionářů v čele s náměstky primátora Havlíčkem, Kiliánem a Budským.

Infrastruktura metropole a chod základních služeb se, vzdor enormní koncentraci okupačních vojsk na území města a prakticky válečným podmínkám, nezhroutily. Situační zprávy jednotlivých odborů NVP, projednané na mimořádných schůzích rady NVP 26. a 28. srpna, naopak svědčí o tom, že již od druhého dne okupace fungovaly sice improvizovaně, avšak díky obětavosti a vzájemné vstřícnosti lidí proti očekávání takřka bezchybně. Část zásluhy na tom měli též řadoví pracovníci radnice, tehdejšího NVP.

V Praze 22.8.2005

_______________________________________________

MUDr. Pavel Bém – primátor hlavního města Prahy

do funkce zvolen 28.11.2002, dříve působil jako starosta městské části Praha 6, působnost v oblasti zahraniční politiky, koordinace přípravy Strategického plánu hl.m. Prahy, oblast vztahů a spolupráce se Svazem měst a obcí ČR a Asociací krajů ČR, problematika čestných poct a čestného občanství hl.m. Prahy, problematika udílení znaků a praporů městských částí, užití znaku hl.m. Prahy, organizace protidrogové a protialkoholní prevence, koordinace vztahů hl.m. Prahy k městským částem

_______________________________________________

Za správnost: Tereza M. Dvořáčková / tel. 236 002 945

Fotografickou dokumentaci k tiskové zprávě naleznete zde

Magistrát hl. města Prahy, Mariánské nám. 2/2, 110 01  Praha 1