Praha zahájí podrobný inženýrskogeologický průzkum pro dostavbu Městského okruhu
Radní hl. m. Prahy na svém pondělním jednání schválili zahájení prací na projektové dokumentaci podrobného inženýrskogeologického průzkumu staveb vnitřního Městského okruhu plánovaných v severovýchodní části hlavního města. Konkrétně se průzkum bude týkat chybějících úseků Pelc/Tyrolka - Balabenka a Balabenka - Štěrboholská radiála i výstavby Libeňské spojky. Práce se uskuteční v rámci aktuálního dopracovávání dokumentace pro územní rozhodnutí.
- 2 minuty čtení
„Provedený geotechnický průzkum o 89 hloubkových vrtech nám poskytl data a informace, které stačily pro územní rozhodnutí. Ale pro stavební povolení potřebujeme o geologickém prostředí znát mnohem větší detail. A s tím nám pomůže podrobný navazující geologický průzkum. Stejně jako u metra D jeho tunely budou základem tunelů, kde se budou v budoucnu plynule prohánět desetitisíce řidičů,“ říká náměstek pro oblast dopravy Adam Scheinherr a dodává: „Připravovat tak velké infrastrukturní stavby, jako je dokončení vnitřního Městského okruhu, je mravenčí a často neviditelná práce. Papírování, projektování, získávání informací, obíhání úřadů. Musí se udělat obrovské množství práce, než se kopne do země. Ale bez toho to nejde. Za jedno volební období jsme s kolegy odpracovali to, co se neudělalo za posledních 15 let, kdy se o projektu jen mluvilo, ale práce stála.“
Pražská rada rozhodla o zahájení prací na projektové dokumentaci podrobného inženýrskogeologického průzkumu v souvislosti s nynější finalizací konceptu dokumentace pro územní rozhodnutí staveb Městského okruhu Pelc/Tyrolka – Balabenka a Balabenka – Štěrboholská radiála i stavby Libeňská spojka, který bude již brzy předložen k projednání v územním řízení.
Souběžně s pracemi na konceptu dokumentace pro územní rozhodnutí se již uskutečnil předběžný geotechnický průzkum, který byl dokončen loni v prosinci. Z vyhodnocení výsledků dosavadního průzkumu však vyplynulo, že inženýrskogeologické a geotechnické poměry v trase staveb okruhu jsou složité a bude nezbytné zpřesnění a doplnění zjištěných informací o horninovém prostředí právě podrobným inženýrskogeologickým průzkumem.
Ten by se měl uskutečnit kombinací průzkumných prací z povrchu a pomocí průzkumných štol. Cílem je ověřit kritická místa s vysokým rizikem v trase ražených tunelů. Součástí budování průzkumných štol musí být navíc i geotechnický monitoring, který bude zajišťovat nejen bezpečnost při jejich vzniku, ale umožní také zhodnotit následnou reakci horninového prostředí na vybudované štoly. Ze získaných výsledků a zkušeností pak bude možné přesněji předpovědět očekávané deformace při samotné dostavbě jednotlivých úseků Městského okruhu a navrhnout vhodná opatření pro zamezení negativních vlivů ražeb.
Zároveň také vyplývají ze závazných stanovisek EIA (posuzování vlivů stavby na životní prostředí) podmínky pro přípravu stavby, které bude nezbytné ověřit, a to jak v rámci projektové dokumentace, tak i souvisejících průzkumů. Mezi tyto podmínky patří například ověření obsahu arsenu v masivu, vliv trhacích prací na nadzemní zástavbu nebo hydrotechnické poměry.
Vypracování projektové dokumentace podrobného inženýrskogeologického průzkumu, a především pak následné provedení průzkumných prací je časově náročné, proto je pro zajištění kontinuity přípravy staveb Městského okruhu nezbytné práce zahájit bezodkladně.