Praha zahájila výstavu, která představuje vítězný návrh nové podoby Rohanského ostrova a další dvě desítky projektů spojených s řekou

„Rohanský ostrov a všichni Pražané, kteří sem chodí, si hezčí podobu této lokality zaslouží. Věřím, že nový park k tomu přispěje. A jsem rád, že projekt zohledňuje nejen místní specifika, ale nezapomnělo se ani na protipovodňovou ochranu města,“ říká Bohuslav Svoboda, primátor hl. m. Prahy.

Nová výstava v CAMPu reaguje na znovuobnovený zájem města o „svoji“ řeku a představuje veřejnosti aktuální trendy v územním rozvoji říční krajiny na příkladech dvaceti pěti konkrétních projektů, které se na Vltavě či v jejím bezprostředním okolí chystají k realizaci. Škála projektů je široká a začíná velkými veřejnými realizacemi, jako je příměstský park na soutoku Vltavy a Berounky, první svého druhu v Česku, či komplexní proměna Trojské kotliny.

„Expozice také prezentuje menší projekty od úprav koryt přítoků Vltavy – Rokytky, Botiče nebo Motolského potoka – přes infrastrukturní stavby, reprezentované třeba novým Dvoreckým mostem a lanovkou v Podbabě, až po významné veřejné budovy na břehu řeky v podobě nového koncertního sálu – Vltavské filharmonie,“ vysvětluje Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního rozvoje a územního plánu.

Návštěvníci CAMPu se projdou po obou březích Vltavy od Zbraslavi až po Podbabu díky modelu řeky, který se v měřítku 1:1 000 a v délce dvacet pět metrů vine celým výstavním sálem, jehož podlaha se pod paprsky UV světla dokáže před očima pozorného návštěvníka proměnit v obří mapu pražského vodstva. Prostoru sálu vévodí obří laminátová labuť, která za pomocí brýlí pro virtuální realitu přenese návštěvníky na konkrétní místa u břehů Vltavy. Mohou se tak ocitnout na pilíři rozestavěného Dvoreckého mostu nebo na veřejnosti nepřístupné špičce Císařského ostrova. Průvodcem jim při tom bude propagátor architektury Adam Gebrian. Širokoúhlá projekce zve na cestu do minulosti Vltavy i Prahy pomocí historických rytin, map, fotografií i archivních záběrů. Analogová část výstavy pak shrnuje základní informace a „vltavská nej“, kolem kterých možná dennodenně chodíme, aniž bychom si je vůbec uvědomovali. Návštěvníci se tak například dozví, že nejhlubší (až 9 m) je Vltava pod Vyšehradem, nebo že na její celkovou délku v Praze (zhruba 30 km) připadá 20 km protipovodňových opatření. Výstava potrvá až do 17. prosince 2023.

„Informace obsažené na výstavě vycházejí především z dokumentů zpracovaných Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy, zejména z Koncepce pražských břehů. Za významnou pomoc a spolupráci při přípravě výstavy pak děkujeme všem kolegům z IPR Praha, zejména z kanceláří archivu, veřejného prostoru a zelené infrastruktury,“ sděluje Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

Předmětem mezinárodního soutěžního dialogu na novou podobu Rohanského ostrova bylo navrhnout budoucí rozvoj veřejného prostranství podél řeky Vltavy. Lokalita, které se dlouhé roky nevěnovala pozornost, se tak stane místem nejen pro divokou přírodu, bydlení a práci, ale také odpočinek.

Do mezinárodního soutěžního dialogu na vznik Studie Parku Maniny a Koncepce Rohanského a Libeňského ostrova se přihlásilo 13 multidisciplinárních týmů z celého světa. V létě 2022 odborná komise vybrala čtyři, které paralelně navrhovaly budoucí podobu území mezi cyklostezkou a řekou od Hlávkova mostu až po špičky Libeňských kos. V užším výběru se spolu potkaly tři nizozemsko-české týmy a jeden belgicko-český. Vítězem se stal tým složený z ateliérů OMGEVING+FISER+VRV+SINDLAR, druhé místo získalo LOLA+M2AU+de Architekten Cie., třetí místo obsadil tým Delva+pespektiv, na čtvrtém se umístili New Park Maniny Consortium – DS+VenhoevenCS+MOBA+Aquatis.

Budoucí podoba Rohanského ostrova vzniká ve spolupráci s místními aktéry, jako je veřejná správa, majitelé pozemků, kulturní a sportovní spolky, neziskové organizace a další. Ani vítězný návrh nemá ještě finální podobu, tým jej dopracuje na základě dalších setkání a diskusí s místními aktéry.

Vítězný tým nabízí díky konceptu sníženého terénu a vzniku promenády podél řeky cenný přístup k vodě. Park rozděluje do jednotlivých zón, které ubytují rozličné aktivity od kultury přes sport po prostor pro děti. Zároveň však nechává dostatek volného prostoru pro nerušený pobyt v přírodě. Komise ocenila mimořádnou práci s rozhraním města a parku, v návrhu je cyklostezka povýšena na zelenou promenádu, která nabízí návštěvníkům a místním obyvatelům množství aktivit a zároveň chrání tamní pestrou faunu a floru. Vítězné řešení přináší do lokality nové kvality a možnosti jejího využívaní, zodpovědně pracuje s pamětí místa i místními aktéry a střídmě a logicky na sebe navazuje jednotlivé etapy prací. V neposlední řadě projekt přichází s překvapivě efektivním a hospodárným přístupem k protipovodňové ochraně, kterou řeší pouze na pozemcích vlastněných městem, čímž předchází případným problémům při realizaci.

„Projekt Parku Maniny a Koncepce Rohanského a Libeňského ostrova bude dalším střípkem v mozaice pražských ostrovů a krásně doplní už tak velmi poctivě revitalizovanou část Prahy. Jsem moc rád, že projekt pana architekta Fišera a jeho týmu přišel s inovativním řešením celé realizace, které zaručí vysokou míru protipovodňové ochrany pro celou lokalitu Libně, Karlína a Holešovic. Navrhované řešení skvěle kombinuje veřejný prostor, zeleň a bezpečnost vodního hospodářství,“ uvádí Michal Hroza, pražský radní pro technickou infrastrukturu.

„Rohanský ostrov je v současnosti neutěšený brownfield a přispívá neblaze k efektu tepelného ostrova ve své lokalitě. Naším cílem je nejenom tenhle efekt rozbít, ale také vrátit tohle místo do Prahy jako příjemnou součást života města a jeho obyvatel. A přesně to od budoucího řešení očekávám a těším se na jeho konečnou podobu,“ doplňuje Jana Komrsková, náměstkyně primátora hl. m. Prahy, v jejíž gesci je životní prostředí a klimatický plán.

Návrh vítězného týmu klade důraz na cirkularitu – počítá s využitím stávajících materiálů v místě, začleňuje stávající biodiverzitu a tematizuje práci s historickým dědictvím, ať je to pamětní místo kostelních zvonů zabavených pro účely zbrojního průmyslu nacistickým Německem, nebo místní betonárna, kterou po jejím plánovaném uzavření citlivě transformuje na multifunkční kulturní areál.

„Vítězný tým nás přesvědčil tím, jak pracuje s terénem. Umožní rozšíření celkového využitelného území. Velmi dobře také zpracovává přístup k vodě, což je jednou z největších devíz každého území u řeky. Během celého procesu soutěžního dialogu jsme kladli důraz na zapojení místních obyvatel i stakeholderů. Naše vzájemná spolupráce výběrem vítěze nekončí. I dopracování návrhu bude provázet komunikace s místními a odborníky městské části Praha 8. Jako městská část máme „z první ruky“ informace o daném území a o potřebách našich obyvatel, i proto budeme usilovat o to, abychom se stali správcem území a nového parku,“ dodává Radomír Nepil, místostarosta Prahy 8.