Praha zimu zatím zvládla
Bylo víc sněhu a víc dnů, kdy klesla rtuť teploměru hodně hluboko pod nulu. Ale nic nenormálního.
- 1 minuta čtení
Milí Pražané,
pokud bych život soudil jen podle novinových titulků a televizního zpravodajství, byl by v Praze zřejmě stav obležení. Jako při druhé světové válce ve Stalingradě. Je to drsné přirovnání, ale mediální svět dokáže vykouzlit i z průměrné zimy, jakou Praha už zažila mockrát, katastrofu století.
Život se v zimě obvykle zpomaluje. Lidé vědí, že do obchodu za rohem nedoběhnou za minutu, že stráví nějaký čas oblékáním do mrazu a že to bude klouzat. Zima odedávna sloužila k tomu, že se lidé připravovali na jaro. Opravovali dům zevnitř, ne zvenku, což my někdy nechceme pochopit.
Praha zimu zatím zvládla. Bylo víc sněhu a víc dnů, kdy klesla rtuť teploměru hodně hluboko pod nulu. Ale nic nenormálního. Tisíce Pražanů, aniž musely, dobrovolně vzaly košťata a hrabla do rukou a pomohly městu zbavit se sněhové spousty. Tisíce z vás neremcaly na osud a rány přírody a vzaly dílo do svých rukou a uklidily před svými prahy. Za to vám všem patří dík!
Na adresu těch, kteří pro město zajišťují chod veřejných sítí, dopravy a komunálních služeb, chci říci, že odvedli v závějích a mrazech solidní výkony. Jestli někam přijeli popeláři o půl dne později, to se v závějích a na zamrzlých komunikacích stává. Podobně na tom letos byli v Polsku, Německu, v Itálii, a dokonce i za mořem. Nechci se v této souvislosti rozsáhle zmiňovat o neštěstí na Haiti. To je samostatná kapitola. To je totiž opravdová katastrofa. Člověka potěší, že Praha nezůstala k bolesti vzdálené země lhostejná, i když „tonula“ v závějích.
Budu upřímný, už se těším na jaro.