Pražanům teče z kohoutků kvalitní voda - rozhovor s náměstkem primátora hl. m. Prahy Pavlem Klegou

Právo | 7.3.2008 | rubrika: Praha - Střední Čechy | strana: 12 | autor: Karolina Kudynová

PRAŽSKÝ RADNÍ PAVEL KLEGA ŘEKL V ROZHOVORU PRO PRÁVO:

* Jak je na tom hlavní město Praha s kvalitou vody? Objevily se informace, že se zhoršuje kvůli intenzívnímu zemědělství v okolí Želivky.

V povodí řeky Želivky, která vtéká do nádrže Švihov, a ze které Praha čerpá vodu pro zásobování, se díky zemědělské činnosti v přítocích objevují cizorodé látky. Za posledních 5 až 6 let mají mírnou tendenci stoupat, obzvláště v období přívalových dešťů stoupnou koncentrace například dusičnanů. Monitorujeme kvalitu vody na několika měřicích místech na nádrži Švihov po celé délce několika kilometrů. Přesto je ale její kvalita dlouhodobě velmi dobrá. Voda má silnou samočisticí schopnost. Máme ale ambice, aby byla voda pro Pražany co nejkvalitnější. I ty nízké koncentrace jsou odstraněny v úpravně vody Želivka. Dosahujeme tak kvality vody, která je hluboko pod limitem. Pražané si tak z kohoutku točí velmi kvalitní a čistou vodu, která neobsahuje cizorodé látky.

* Jaké jsou ještě další možnosti, jak kvalitu vody zlepšovat?

Rádi bychom dosáhli ve spolupráci s povodím Vltavy, krajem Vysočina a Středočeským krajem spolupráci s obcemi, které v povodí Želivky leží. Do budoucna je žádoucí omezit zemědělské plochy, ze kterých jsou splachovány cizorodé látky přívalovými dešti. Nejlepší přírodní filtr je zalesnění a také částečná regulace zemědělské činnosti. Na projekt bychom mohli čerpat peníze z fondů EU. V obcích je třeba postavit víc čistíren odpadních vod.

* Voda se stává čím dál vzácnější surovinou. Hydrologové upozorňují, že se máme připravit na častější výkyvy sucha a povodní. Jsou krizové scénáře, jak by lidé měli hospodařit s vodou, v případě že by byl delší dobu její nedostatek?

V nádrži je dostatečně velká rezerva pro případ zvýšeného odběru vody v období mimořádně dlouhého a suchého léta. Pokud nebude možno odebírat vodu z Želivky v případě ekologické nebo technické havárie, jsou k dispozici artéské studně Káraný a další rezervou je vodárna Podolí, kterou je možno uvést do provozu. Zásoby vody má tedy hlavní město dostatečné. Přesto bychom doporučili lidem v mimořádné situaci vodou šetřit.

* Změnilo se nějak množství spotřebované vody za poslední roky? Přibyly domy v satelitech, řada z nich má bazény.

Je to asi překvapivé, ale meziročně spotřeba vody mírně klesá. Je to možná proto, že si lidé této suroviny více váží.

* A může to být i tím, že město vodu téměř každoročně zdražuje a lidé víc šetří?

Ano, i to je možné. Jsme si ale vědomi toho, že letos lidem prudce narostou životní náklady, proto jsme zatím nepřistoupili ke zvýšení ceny vody pro tento rok.

* Jaké procento z peněz, které město vybere na vodném a stočném, zůstává provozovateli a kolik se vrátí do oprav či investic do vodovodní sítě?

Do obnovy je třeba ročně investovat asi 1,6 miliardy korun. To nehovoříme o potřebě financování výstavby nových kanalizací a vodovodů v okrajových městských částech. Hodnota vodohospodářského majetku města je asi 80 miliard korun, přitom jeho životnost je asi 50 let. Zdědili jsme také historicky vnitřní dluh, velmi nekvalitní potrubí z 80. let, které k nám bylo dováženo z Polska. Častěji trpí poruchami vodovodního řádu trubky z druhé poloviny 20. století, než poctivé materiály z první republiky. Proto všechny peníze, které město od občanů vybere na poplatcích za vodné a stočné při současné ceně těchto služeb, dá zpět do infrastruktury vodovodní sítě. Je to asi 1,2 miliardy korun. Dalšími stovkami miliónů tyto opravy a novou výstavbu dotuje ze svého rozpočtu.