Portál Pražana
Pražská Botanická zahrada má střednědobou koncepci rozvoje
Rada hlavního města Prahy vzala na dnešním jednání na vědomí harmonogram střednědobé koncepce fungování a rozvoje Botanické zahrady hl. m. Prahy a doporučila ředitelce zahrady Věře Bidlové ji dále rozpracovat. Koncepce této příspěvkové organizace vychází z historie zahrady i generelu jejího rozvoje a týká se zejména investičního plánu, využití pozemků a zvýšení návštěvnosti zahrady.
- 1 minuta čtení
1 minuta čtení/zpráva z 39. jednání Rady hl. m. Prahy 20. listopadu 2012/
„Rozvoj Botanické zahrady hlavního města Prahy je důležitý z mnoha důvodů. Zahrada je jednou z nejvýznamnějších botanických zahrad nejen v České republice, ale rozmanitostí a sortimentem svých sbírek patří k předním evropským institucím. Díky tomu i díky nabídce poznávacích aktivit určených všem věkovým skupinám návštěvníků je také jedním z nejnavštěvovanějších míst v hlavním městě,“ uvedla radní Helena Chudomelová (TOP 09), do jejíž kompetence pražská Botanická zahrada spadá.
Botanická zahrada se při svém rozvoji řídí platným generelem, který byl zpracován v roce 2002 a v roce 2011 se jako rozvojový a plánovací dokument nacházel v polovině své životnosti. V roce 2011 byl generel aktualizován s výhledem do roku 2018. „Nejdůležitějším předpokladem jeho naplňování je dořešení nevyjasněných pozemkových vztahů, které doposud ve značné míře brání dobudování infrastruktury,“ doplnila radní Chudomelová. V současnosti probíhá několik soudních řízení o určení vlastnictví pozemků. Na jednom z nich se nachází i jedno z nejatraktivnějších míst botanické zahrady – Japonská zahrada. Nevyjasněné pozemkové záležitosti brání také vybudování propojení úzké lávky pro pěší, která se nachází mezi tropickým skleníkem Fata Morgana a venkovními expozicemi.
V předložené koncepci se Botanická zahrada zabývá i zlepšením návštěvnické vybavenosti a veškerých služeb pro návštěvníky jako je vybudování různých altánů a přístřešků pro odpočinek.
Další velmi důležitou oblastí koncepce je využití vody a vodních zdrojů, neboť doposud se pro závlahu využívá pitná voda z vodovodního řadu. V roce 2013 by měla být zpracována studie proveditelnosti a zálivková voda by měla být čerpána z Vltavy. Botanická zahrada chce takto maximálně využít obnovitelné zdroje.
Nedílnou součástí koncepce rozvoje je i stavba výstavního pavilonu Jih. Naplnění generelu a této koncepce by mělo být završeno výstavbou severního vstupu se skleníkem, kde budou moci návštěvníci obdivovat rozsáhlý sortiment jak masožravých rostlin, tak cibulovin.
Postupnou realizací střednědobé koncepce usiluje Botanická zahrada o dosažení vysokých standardů, které jsou v dnešní době kladeny na návštěvnickou vybavenost a infrastrukturu.