Pražská infrastruktura prošla v loňském roce rozsáhlou obnovou
I přes ekonomickou krizi přistoupilo město v loňském roce k řadě významných rekonstrukcí technického zázemí metropole. Kromě značných oprav vodovodního a kanalizačního potrubí dokončila Praha například výstavbu nové vysokonapěťové rozvodny Pankrác či kolektorů pod Václavským náměstím. Obnova se týkala také veřejného a slavnostního osvětlení nebo komunikací. Obyvatelé metropole tak mají opět spolehlivější dodávky vody, elektřiny i kvalitnější ovzduší.
- 3 minuty čtení
I přes ekonomickou krizi přistoupilo město v loňském roce k řadě významných rekonstrukcí technického zázemí metropole. Kromě značných oprav vodovodního a kanalizačního potrubí dokončila Praha například výstavbu nové vysokonapěťové rozvodny Pankrác či kolektorů pod Václavským náměstím. Obnova se týkala také veřejného a slavnostního osvětlení nebo komunikací. Obyvatelé metropole tak mají opět spolehlivější dodávky vody, elektřiny i kvalitnější ovzduší.
„Metropole se neustále rozvíjí, a je tedy zapotřebí, aby přibývala i infrastruktura. V době ekonomické krize jsme se zaměřili zejména na nejnutnější rekonstrukce. Finanční prostředky šly ale i na novou výstavbu technické vybavenosti městských částí,“ uvedl náměstek pražského primátora Pavel Klega.
V závěru loňského roku město dokončilo rozsáhlou opravu komunikace, chodníků a dešťové kanalizace v ulici Žitavského na Zbraslavi, kterou v roce 2002 silně poškodily povodně. Stavbu rozdělilo na dvě etapy. První část v úseku mezi Zbraslavským náměstím a mostem Závodu míru završilo již v roce 2006. Loni však skončila i druhá etapa od mostu k ulici K Přehradám.
Významnou investicí bylo také zahájení výstavby nové páteřní komunikace Toužimské, jež má v roce 2011 propojit ulici Mladoboleslavskou v městské části Kbely s ulicí Veselskou v Letňanech. „V současné době projíždí středem Kbel tisíce automobilů směrem z Letňan na Brandýs nad Labem či Satalice. Nadměrným množstvím výfukových plynů a hlukem se zdejším občanům zhoršily životní podmínky. Nová silnice Kbely dopravně odlehčí a navíc povede mimo obytné části,“ přiblížil Pavel Klega.
Obnova se týkala také pražské energetické sítě. Skončila například důležitá výstavba vysokonapěťové rozvodny Pankrác, která posílila rozsáhlé území zahrnující část Prahy 2 a 4. Aby síť splňovala moderní parametry, trvale se energetici věnují také obnově již dožívajícího rozvodného zařízení. V loňském roce dokončili rekonstrukci téměř pět kilometrů dlouhého venkovního vedení mezi rozvodnou Východ ve Vysočanech a rozvodnou Malešice.
Opravami prošel i vodohospodářský majetek. Město zrekonstruovalo vodovodní potrubí například ve Veletržní ulici v Praze 7, na Zbraslavi, Žižkově či v ulicích Terronská a Na Dračkách v Praze 6. Pražští vodohospodáři obnovili kanalizační stoku v Tróji, zahájili výměnu řadů na Barrandově a vybudovali druhé nejhlubší kanalizační spadiště v Praze, a to v úseku Myslbekova a Prašný most.
V loňském roce se město rovněž soustředilo na osvětlení v metropoli. Vzrostl počet svítidel i nově připojované technologie. „Do historického vývoje pražského osvětlení se zapsal pilotní projekt moderních LED svítidel, který jsme spustili v polovině listopadu 2009 na Smíchově. LED diody představují do budoucna ekonomicky méně náročný způsob osvětlování a jejich vysoká životnost výrazně sníží náklady na údržbu,“ přiblížil Pavel Klega. Město také doplnilo slavnostní osvětlení na budově Rudolfina a u Anežského kláštera. Kromě modernizace zařízení vrátilo do historického centra metropole další plynové lampy. Romantickou atmosféru nyní dokreslují lucerny také v Mostecké a Malostranské ulici.
Jednou z nejvýznamnějších staveb loňského roku bylo dokončení výstavby kolektoru B a C pod Václavským náměstím. Zbrusu nové tunely jsou již v provozu a město je propojilo s Centrálním dispečinkem. „Kolektory jsou v současnosti nejmodernějším řešením uložení inženýrských sítí a Praze je závidí i řada evropských měst. Zajistí mnohem stabilnější dodávky vody, elektřiny a dalších médií. Opravy budou rychlejší i šetrnější,“ uzavřel Klega.
V Praze 25. 1. 2010
Ing. Pavel Klega – náměstek primátora hl. m. Prahy odpovědný za hospodářskou politiku města.
Do funkce zvolen 30.11.2006. Působnost v oblasti správy městského nemovitého majetku, hospodářské politiky, ekonomického využití rozvojových lokalit a dále v oblasti zásobování vodou, rozvoje a správy kolektorové sítě a problematiky technické vybavenosti MČ.