Pražské vodovody jsem neprodával já

Večerník Praha - 1.3.2001
Chystá se prý další kolo vašeho odvolávání...

Slyšel jsem teorii, že se stále nedaří najít nějaké věcné důvody, jak se zbavit nepohodlného primátora, takže se na to musí jít chytřeji. A to tak, že se musí občanům vysvětlit, že je nehájí. V každém případě je mi dáváno za vinu, že stát - Fond národního majetku - privatizoval pražské vodárny. A já jsem snad při tom měl dokonce něco podporovat. Má to vyznít tak, že jsem zkorumpovaný nebo lehkovážný politik. Myslím však, že už dva a půl roku dokazuju, že to je jinak. Za prvé - projekt privatizace připravili moji předchůdci, a já ho respektuji, protože si ani nic jiného neumím představit. Učinili jsme pokusy, abychom dostali 51 procent akcií, byly však odmítnuty. Na základě všech materiálů mohu konstatovat, že vyhrála nejlepší nabídka. Jak v ceně, která zajímala stát, tak ve věcech, které jsou zase zajímavé hlavně pro Prahu - v podnikatelském záměru, v garancích na nezdražování vody, investicích do systému, ve snižování ztrát vody a provozních nákladů. Jen ten, kdo chce vysloveně zkreslovat realitu, říká něco jiného. Zneužívat k tomu lidi, budit paniku a šířit poplašné zprávy je už mimo jakékoli hranice vkusu a slušnosti. To není ani populismus, to už je lumpárna. Je zvláštní, že najednou je taková hysterie kolem v budoucnu údajně drahé vody, a nikoho nevzrušuje dnešní drahé teplo, elektřina a plyn. Tady stát úplně stejně jako vodu privatizoval energetické společnosti. A Praha vytvořila energetické holdingy, které rozhodně nevedou ke zlevňování.
Slyšel jsem, že mají být využiti zastupitelé KSČM. Ti prý mají zvednout prapor hájení Pražanů demonstrací před magistrátem. Já říkám, běžte si demonstrovat před Fond národního majetku, před ministerstvo financí, nebo si pozvěte mé předchůdce, kteří to rozhodli. Do privatizační komise jsem vstoupil jenom proto, že jsem si chtěl být jist, že tam nikdo z žádné úrovně nebude hrát nějaký švindl. Byli tam dva zástupci ministerstva financí, dva fondu, dva Prahy, a po jednom z ministerstev životního prostředí a zemědělství. Doporučení na vítěze znělo 8:0. Nebylo to žádné "možná atěsně".

Proč si myslíte, že jste nepohodlný?

Zřejmě kvůli názoru, že komunální politik je ve funkci proto, aby sloužil občanům a ne proto, aby si budoval svou pozici nebo si vydělával peníze prostřednictvím nějakého pašalíku. Otevřenost, nezastírání problémů i když jsou někdy hodně bolestné - to vše se nelíbí. V Praze roku 2001 stále ještě panuje nepochopení toho, jak funguje standardní politika ve světě. A já nechci, aby Praha byla považována za nějakou banánovou republiku, kde se věci zamlžují, mění se pravidla uprostřed hry, prodávají se různé projekty za ty či ony výhody. Tohle myslím, že je cesta do pekel. Chci, aby bylo vše maximálně transparentní. Povede se tentokrát vaše odvolání, pokud k němu dojde? Jestli 28 či víc zastupitelů prohlásí, že jsem zločinec, který prodal pražskou vodu, i když to tak není, tak mají právo většiny. Myslím si však, že pražští zastupitelé jsou inteligentní, dospělí lidé, kteří nemohou skočit na nesmysly někoho, komu by se líbilo se mě zbavit. A to například proto, že v některých kauzách ukazuji na věci, za nimiž stojí ekonomické zájmy.

Jeden radní z vaší strany mi řekl, že za mými články o účasti pražských politiků v městských akciových společnostech stojíte vy osobně. Já, jako autor, samozřejmě vím, že ne. Co si o tom myslíte?

Vaše články jsem shodou okolností do této chvíle (pátek odpoledne) ještě nečetl, protože jsem byl na dovolené, potom v Ostravě. Naivní představa, že za tím stojím já, je paranoidní chápání reality. Některým jedincům na radnici nikdo nevysvětlí, že jim žádná agentura public relations (propagování zkratka PR) lepší image nevytvoří, když za tím není pravdivý obsah. Nevzniká to tak, že o vás nebo pro vás někdo připraví články - ať už pozitivní nebo negativní. Musí to prostě vycházet z vašeho postoje, chování, vystupování. Jinak se může fasáda sice trochu vylepšit, natřít na růžovo, ale nemůže se zásadně změnit. A zrovna tak je naivní si myslet, že trávím čas tím, že někoho očerňuji.
Po prvním pokusu o vaše odvolání jste vy a vaši straničtí kolegové uzavřeli smlouvu. Před tím jste ovšem kritizoval účast politiků v představenstvech a dozorčích radách naprosto otevřeně.

Ale to já jsem proti tomu pořád. Musí se najít nějaká vhodná forma, aby zájmy města jako vlastníka - tam kde skutečně jsou - byly nějak chráněny. Na druhou stranu je třeba vyřešit i to, že si někdo vyrobí pašalíky z pěti firem v jeho resortu, které mu nesou statisícovou či milionovou živnost. To prostě není "náplň práce" politika. To si nemůže žádný politik dovolit. Nemůže to přesáhnout jistou míru únosnosti, navíc to někdy vede ke konfliktu zájmů. Chápu ale obavy některých kolegů, jestli by najatí odborníci lépe zastupovali město. Není to vždy pravda.

Jak byste to tedy změnil?

Je-li nevyhnutelné mít v některé firmě politika jako zástupce města, dávám přednost německému modelu. Vněm má společnost svůj management, který tvoří představenstvo a vlastník vykonává svá práva přes dozorčí radu. Pak je tady otázka odměňování. Říká se správně, že za práci jsou peníze. Všichni ale pracujeme daleko víc než osm hodin denně, za odměnu (plat od města), který se nedávno zvýšil a už není tak zanedbatelný. Mých 65 312 korun hrubého měsíčně je, řekněme, už adekvátní vzhledem k platům poslanců parlamentu. Je to samozřejmě méně, než jsem měl jako architekt. Ale já jsme si vybral dráhu politika, která není o vydělávání statisíců. Zastupuju Prahu 24 hodin denně a mám za to svoji primátorskou odměnu. V žádném představenstvu, dozorčí radě či jiné placené funkci nejsem. Chci tím říct, že nikdo z nás nemá díky zvýšení odměn zapotřebí, aby si bokem přivydělával. A zároveň jde těžko rozlišit, kdy je kdo v práci tady, na radnici, a kdy jinde. Prostě tam i tady zastupuje město. Myslím si proto, že ti z nás, kteří Prahu zastupují v nějaké městské firmě, by od ní neměli odměny přijímat, protože jsou odměňováni dostatečně z rozpočtu města.
FRANTIŠEK KOSTLÁN