Pražský inovační institut představuje web a nové logo. Do dvou let si chce vybudovat pozici na inovační scéně metropole

„Praha si nesporně zaslouží dobrý vítr do plachet zejména v oblasti inovací vzdělávání a životního prostředí. Osobně mě například těší, že se institut kromě zlepšování výuky na pražských školách pustil i do toho, aby se při stavbě nových školských budov už automaticky počítalo se zelenými střechami, fotovoltaikou a výsadbou nových nebo záchranou původních vzrostlých stromů,“ řekl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib. 

„Současný inovační ekosystém v Praze je spletitý a roli v něm hraje mnoho aktérů z veřejné, univerzitní, výzkumné i byznysové sféry. Do dvou let by se mělo ukázat, kde je naše pozice. Myslím ale, že bude do určité míry plovoucí. Nechceme být kamennou institucí ve věku permanentní proměnlivosti, budeme chtít být v tomto směru dostatečně přizpůsobiví,“ uvedl ředitel PII Bohumil Kartous, který se funkce ujal letos v červenci. Tým institutu tvoří datoví analytici, projektoví manažeři a experti na inovace ve vzdělávání, smart city a byznysu. Do pěti let by PII měl podle ředitele Kartouse zaměstnávat kolem 50 lidí.

V oblasti vzdělávání již PII uzavřel 9. září s Univerzitou Karlovou memorandum o vzájemné spolupráci. Ke společným tématům bude patřit například modernizace školství, práce s nadanými žáky i rozvoj digitálního a distančního vzdělávání. Spolupráci plánuje PII navázat i s dalšími vysokými školami. Vznik PII oceňuje i ministr školství Robert Plaga. Věří, že přinese do vzdělávání další impuls pro rozvoj inovací v pedagogice i podpoře škol v duchu Strategie vzdělávací politiky 2030+, která si klade za cíl modernizovat vzdělávání tak, aby děti i dospělí obstáli v dynamickém a neustále se měnícím světě 21. století. „Inovativní projekty, mezi které nový Pražský inovační institut rozhodně patří, vnímám jako „laboratoře“, ve kterých se pilotují nové přístupy a hledají nová řešení, jež mohou být následně prospěšná celému systému. Věřím, že Pražský inovační institut sehraje důležitou roli při zavádění inovací do vzdělávání a šíření příkladů dobré praxe,“ popsal ministr Plaga.

Podle Globálního inovačního indexu je Česká republika mezi TOP 25 zeměmi, co se týče inovačních schopností, připomněl vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček. „Nadprůměrně i ve skupině 49 vysokopříjmových zemí si vedeme v oblasti infrastruktury, sofistikovanosti obchodu, znalostních, technologických a tvůrčích výstupů. Výsledek, kterého naše země letos v žebříčku dosáhla, mě opravdu těší,“ přiblížil vicepremiér Havlíček. „Před dvěma lety jsme ve vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) představili revoluční Inovační strategii a přesvědčili vládu, že výzkum se stane základem nové hospodářské vize Česká republika: Země pro budoucnost. Vyplatilo se to a postupně se posouváme mezi inovační lídry, což je, a věřím, že i v budoucnosti bude, zásluhou celé řady skvělých organizací,“ poznamenal.

Potenciál Prahy a její univerzitní, výzkumné a byznysové zázemí poskytuje podle ředitele Kartouse jednu z nejlepších pozic ve střední Evropě, aby se stala inovačním centrem, které by mohlo ostatním evropským metropolím konkurovat. Praha je podle hodnocení Evropské komise vedle Estonska nejrozvinutějším regionem na mapě někdejších zemí východního bloku. Ve srovnání se západoevropskými inovačními lídry je však stále na druhé koleji. „Praha podle některých odhadů koncentruje 65 procent intelektuálního potenciálu této země, což vytváří potenciál překračující hranice České republiky,“ doplnil ředitel PII Bohumil Kartous.

Nové logo symbolizuje důvěryhodnost a cestu vpřed

Pražský inovační institut začal používat nové logo. Pochází z dílny grafického studia Haanya Design, které zvítězilo z dalších osmi návrhů. „Původ slova inovace pochází z latinského slova innovare, což v českém překladu znamená obnovovat. Obnova, chápána jako rekonstrukce „statu quo“, by měla směřovat vždy k lepším, ideálnějším a vyrovnanějším stavům věcí, ať už se jedná o otázky společenské, vzdělávání, ekonomiku, nebo nové technologie,“ řekl designér Petr Hanousek. Grafické zjednodušení zkratky PII v poměru zlatého řezu podle něj symbolizuje směr k dokonalosti a cesty kupředu. „Zvolený odstín královské modři pak spojuje symbolickou rovinu modré barvy, její stabilitu, důvěryhodnost a vyrovnanost s moderním valérem progresivity, lehkosti a přitom důraznosti,“ uzavřel Hanousek.

Současné projekty PII

Ještě v roce 2020 se v režii PII znovuotevře Podnikatelské inovační centrum (PIC), prostor ve Škodově paláci v Jungmannově ulici v Praze. Bude mít za cíl propojovat pražské podnikatele s veřejnou sférou, zejména v oblasti vzdělávání. Postupně by se mělo podle ředitele Kartouse začít využívat i ke spolupráci s partnery, kteří se na území hlavního města snaží o podporu inovací.

Pražský inovační institut pracuje i na několika projektech, které se zaměřují na rozvoj vzdělávání i podporu inovačního prostředí. Jedním z nich je Prague Smart Accelerator, který patří do rodiny projektů Evropské unie nazvané Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci. Pražský inovační institut podporuje projekty v oblasti umělé inteligence, kde asistuje oborové platformě prg.ai. Organizuje podobnou platformu v oboru pokročilých biotechnologií a začíná hledat témata a projekty v oblasti digitalizace, kreativního a herního průmyslu.

PII rovněž chystá školskou inkluzivní koncepci, která má zkvalitnit pražské školství a vzdělávání. Jejím cílem je mimo jiné navrhnout opatření, která povedou ke zlepšení podmínek na pražských školách, školských poradenských zařízeních a přispějí k respektování individuálních potřeb každého dítěte. Pražský inovační institut se také stal součástí přípravy velkého programu iKAP, který má za cíl podpořit základní a střední školství na území hlavního města Prahy. Jeho první fázi již v současnosti realizuje Hospodářská komora hlavního města Prahy. PII se ho účastní zpracováním studie o současném stavu inkluzivního vzdělávání v Praze. K dalším aktivitám patří příprava projektů, které přenesou z aplikovaného výzkumu do praxe potřebná inovativní řešení. Jde například o instalace solárních panelů na školní budovy, zkvalitnění ovzduší ve vnitřních prostorách škol či lokální předpovědi počasí.