Pražský radní pro bezpečnost uctil památku vojáků na Dukle
Padlé z řad příslušníků československé armády na Dukle a Svidníku uctily ve čtvrtek 6. října delegace českého Ministerstva obrany a Československé obce legionářské. Vzpomínkovému setkání k 72. výročí Karpatsko-dukelské operace a Dni obětí Dukly byl přítomen rovněž pražský radní pro bezpečnost a prevenci kriminality Libor Hadrava.
- 1 minuta čtení
„Vojáci československých jednotek na východních hranicích republiky ve válečném roce 1944 projevili příkladnou oddanost své vlasti. Za mimořádně obtížných bojových podmínek, ve zcela nevýhodném postavení a při necitelné taktice ruských generálů, dokázali na sebe vázat velké množství německých jednotek, které pak chyběly na dalších důležitých místech fronty. Za nesmírné odvahy a houževnatosti podstoupili útrapy, jaké bychom si jen těžko dokázali představit. A bez ohledu na pozdější politický vývoj se v důležité chvíli stali i symbolem naděje brzkého osvobození těžce zkoušené republiky. Krváceli pro ni tak jako nikdo jiný a za to jim trvale patří i můj osobní hold,“ uvedl radní, který na místa někdejších bojů přicestoval jako člen delegace legionářů, veteránů a dalších hostů.
Delegace se účastnily pietního aktu kladení věnců k památníku československých vojáků na Dukle, k soše arm. gen. Ludvíka Svobody ve Svidníku i k památníku sovětské armády.
Dukelská operace probíhala od 8. září do 28. října 1944 jako útočná operace sovětských a československých vojsk v jihovýchodním Polsku a na severovýchodním Slovensku. Dodnes však patří k nejrozporuplnějším válečným akcím Rudé armády a jejích spojenců. Původně byla plánována na podporu Slovenského národního povstání, které však bylo v době útoků postupně potlačeno. Proti velmi dobře opevněným vojskům německého Wehrmachtu pak byli českoslovenští vojáci vysláni za bezohledné taktiky ruských velitelů. Historici i pamětníci proto průběh operace popisují jako nepředstavitelné válečné peklo a dodnes o ní vedou nejrůznější polemiky.