Premiéra hudební inscenace VELVET HAVEL z autorské dílny Miloš Orsona Štědroně v režii Jana Friče

Květen zahájí Divadlo Na zábradlí premiérou inscenace VELVET HAVEL v režii Jana Friče. Originální hudebně-dramatické zpracování velké osobnosti našich dějin s libretem a hudbou Miloše Orsona Štědroně. V roli Václava Havla se představí Miloslav König a premiéra se uskuteční 2. a 3. května 2014.

Velvet Havel je autorský projekt Miloše Orsona Štědroně, který po svých předchozích oceňovaných divadelních projektech věnujících se významným českým osobnostem dospěl také k postavě Václava Havla. Orson Štědroň se nechává volně inspirovat Havlovým životem i tvorbou a s humorem a zkratkou sobě vlastní pojednává o něm, jeho okolí i o nás samotných.

Režisér Jan Frič společně s kostýmní výtvarnicí Lucií Škandíkovou a Davidem Černým, který je autorem návrhu scény, vycházejí z hudby, která dává šanci uchopit toto nelehké a ožehavé téma jedné z největších českých osobností s nadhledem a s vysokou mírou originality.

Kromě již zmiňovaného Miloslava Königa, se diváci mohou těšit na herecké a také pěvecké výkony Marie Spurné, Natálie Drabiščákové, Anežky Kubátové a Petra Jeništy. To vše za živého doprovodu Miloše Orsona Štědroně (klavír), Pavla Fiedlera (saxofon, klarinet) a Jana Švamberga (bicí).

Slovo autora (Miloš Orson Štědroň)

Václav Havel. Kdyby byl neexistoval, museli bychom si ho vymyslet. Jeho místo v československých dějinách je nezpochybnitelné. Myslím si, že velikost Havla nespočívá jen v jeho dramatickém a filozofickém díle, ale také (a možná, že i více) v jeho celkové osobnosti, vystupování na veřejnosti, zkrátka v jeho bytostném založení coby „zoon politikon - tvor společenský". V tomto smyslu samozřejmě chápeme Havla jako pokračovatele Masaryka.

V duchu absurdní dramatiky však nabízím i jiný výklad: Havlův téměř neskutečný životní příběh působí jako přímé pokračování linie velkých - v českém prostředí vzniknuvších - (ne)skutečných ikonických archetypů. Od Golema přes Švejka a Robota až k Havlovi. Havel člověk měl pochopitelně dobré i špatné lidské vlastnosti. Zatímco Havel ikona, Havel pomník, Havel stroj, lidskými nemocemi netrpí. Ve své hře jsem se snažil podat tuto dvojlomnost Havlovy osobnosti za pomoci skutečných postav z jeho života. Ať už Miloše Havla, jeho strýce (a jakéhosi moderátora celého kusu), „velkého hráče a lva salónů" a jediného filmového producenta hollywoodského střihu, kterého jsme kdy měli, tak volně pojatých Havlových žen (Olga a Múza) či postavy Univerzála, který ztělesňuje figury a figurky světové i domácí politiky. Důležitou okolností života Václava Havla byla velmi tenká (pokud vůbec nějaká) hranice mezi soukromým a veřejným prostorem. V mládí se pohyboval ve vysokých společenských kruzích, za totality byl neustále sledován policií a od devadesátých let zase médii.

Velvet Havel je hudebním divadlem. Živá hudba umožňuje velkou stylizaci a havlovské téma se podle mě ani jinak zpracovat nedá. Proto může Václav Havel zpívat protestsongy, country i rapovat, Univerzál vyznávat lásku v italštině, Miloš swingovat a Olžiny emoce mohou mít podobu blues.

Velvet Havel není jen divadlem o Václavu Havlovi, ale měl by být divadlem o nás a o naší době. Havlovým krédem bylo vést dialog za každou cenu. Je to poselství, které bude mít význam, dokud bude lidstvo existovat.