Přemnožení holubi sužují Prahu

Večerník Praha - 17.1.2003
Podtitulek: Vytáhnout do boje proti ptačím ničitelům památek a šiřitelům nemocí si v metropoli nikdo netroufá
Autor: Petr Kupec, Jitka Eisenhammerová
Hejna šedivých opeřenců den co den zaplňují pražské ulice a náměstí. Nekonečné hromady jejich trusu zaplavují město a ničí nenahraditelné památky starobylého centra. Holubi navíc přenášejí choroby, které mohou ohrožovat zdraví lidí.
Holub domácí má ve velkoměstech ideální sídelní podmínky. "Nevyskytují se tu jeho přirození nepřátelé, kteří by snížili početní stav holubů," vysvětluje mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. "Navíc tu má ideální místo k zahnízdění ve výklencích či vikýřích, kde může samička nerušeně vysedět mláďata." Během zhruba sedmi let plodného života holubí samice sedmkrát zahnízdí a z každého vrhu se vylíhne asi deset mláďat. Nárůst populace tohoto ptáka tedy probíhá geometrickou řadou.

Ochránci zvířat stále protestují
Systematickým odchytem a likvidací přemnožených opeřenců se přitom v metropoli nikdo nezabývá. "Odstřel holubů je ve velkoměstě nerealizovatelný z bezpečnostních důvodů, jednou za čas se praktikuje nárazový odchyt, který ovšem pro snižování populace nemá významný efekt," říká Duben. Používání otráveného zrní zase není možné kvůli tomu, že by na něj mohla životem doplatit jiná zvířata. "Zkoušela se také antikoncepce umísťovaná do krmení, ale její realizace byla tak náročná, že se nevyplatila," dodává mluvčí. Proti veškerým aktivitám podobného druhu navíc stojí ochránci zvířat, díky jejichž protestům v podstatě nelze ptáky hubit. "Stačilo, že jsme jednou omylem uzavřeli několik holubů na vyčištěné půdě a byla z toho hromada protestů. Jejich hubení proto nepřichází v úvahu," tvrdí Hanuš Wagner z firmy WSI, která se zabývá likvidací následků výskytu holubů.

V první řadě prevence
Magistrát tak řeší pouze preventivní ochranu památek a historicky cenných budov. Ty totiž doplácejí na to, že v holubím trusu se díky přítomnosti ztuhlé moči vyskytuje velké množství kyselin, které vzhledu památek škodí. "Město se snaží vybavovat svoje objekty ochranným systémem, který by pomohl zamezit tomu, aby na ně usedali holubi," říká vedoucí odboru památkové péče magistrátu architekt Jiří Musálek. Na římsy domů se proto kladou trnové pásy a ostatní objekty se opatřují speciálními nylonovými sítěmi. "Jiná řešení jsou pro Prahu cenově nedostupná," tvrdí architekt.

Zatím jen dílčí řešení
V současnosti proto přicházejí v úvahu pouze dílčí řešení holubího problému. Jedním z nich je vysazení přirozených nepřátel, tedy dravců. V Praze hnízdí párek sokolů a několik poštolek, jejichž síla však k významnějšímu omezení holubí populace nestačí. "Dlouhodobější účinek může mít hlavně snaha znemožnit holubům hnízdění," říká Duben. Toho lze dosáhnout uzavíráním a utěsňováním vikýřů, kde se ptáci rozmnožují. "Musíme také lidi stále poučovat, aby holuby nekrmili. Zakázat to ale půjde těžko, nedovedu si představit, jak postihnout kdejakou starou babičku jen za to, že jim z dobré vůle nasypala hrst rohlíků," dodává mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.