Portál Pražana
Přemnožení potkanů
Televize Nova - 3.2.2002
Oteplení, které sebou letošní zima přinesla, se zřejmě projeví i na přemnožení potkanů v našich městech. Např. v Praze tomu nahrává i to, že poslední hromadná likvidace těchto hlodavců tady byla naposledy před 5 lety. O moc lépe na tom nejsou ani ostatní města.
Tohle není krysa ale potkan. Krysa se totiž u nás vyskytuje vzácně na rozdíl od potkana, který má tady v Praze ve stokách, sklepích a na smetištích miliony příbuzných a nikdo si s nimi neví pořádně rady. Deratizace, tedy hubení potkanů, je drahé a tak se dnes provádí jen v těch nejpostiženějších oblastech. Sami deratizátoři ale říkají: boj s potkanem je jako boj s větrnými mlýny. 10 zabijete a 50 se narodíte. Potkan je skvělý běžec, skokan, plavec i potápěč a na hlodavce velmi inteligentní. Otrávenou návnadu většinou sežere jen ten nejslabší jedinec. Pro člověka je potkan obrovským nebezpečím. Když je v úzkých, zaútočí a kousne. Přitom přenáší tak vážné nemoci jako salmonelu, žloutenku nebo tuberkulózu.
Neuvedena:
Tam, kde bydlím, tak tam běhají potkani normálně.
Jeden pár potkanů může mít do roka až 60 mláďat, která dospívají už po dvou měsících. Geometrickou řadou tak mohou být za tři roky teoreticky z jedné dvojice potkanů desetitisíce dalších.
Miloš Růžička, deratizátor:
Boj s hlodavci je dost složitá záležitost, protože pokud se používá jeden druh nástrahy, tak potom přestává vlastně na ně účinkovat.
Problém s potkany se týká hlavně velkých měst. Nejvíce jich totiž žije v kanalizační síti. Radnice však říkají: rozsáhlá deratizace je drahá a často na ní nejsou peníze. Těžkosti nám dělají ale i majitelé domů.
Otto Kechner, náměstek pražského primátora pro zdravotnictví:
Jsou v Praze dlouhodobě opuštěné nemovitosti, opuštěné zahrady atd. To jsou všechno riziková místa, která se nám nelíbí.
Odborníci říkají: dokud si lidé nezvyknou udržovat ve svém okolí pořádek, potkani se budou mít jako v ráji. Pokud by to ale vypadalo kolem kontejnerů např. takto, hlodavců bude mnohem méně.
Redakce IN
Pro toho, kdo nemá o věci další informace, působí tato zpráva trochu zavádějícím způsobem. Je potřeba především oddělit tak zvanou plošnou deratizaci od deratizace cílené. Plošná deratizace je hubení hlodavců v jednom roce na celém území Prahy rozděleném pro tento účel do jednotlivých oblastí. Tato plošná deratizace se prováděla a k tomuto termínu se vztahuje konstatování o "hromadném hubení hlodavců" před pěti lety. Poté Praha od této praxe upustila a přešla na cílenou deratizaci podle faktického výskytu myšovitých hlodavců, která probíhá každý rok pravidelně a osvědčila se. Při rozhodování o té či oné metodě jde přitom vždy o efektivnost a to je více méně věc odborníků. Ukáže li se potřeba plošného zásahu, Praha k němu znovu nepochybně přistoupí. Klíčové je ale konstatování hygieniků, nikoli deratizačních agentur, protože jde o kvalifikované posouzení situace, z něhož jsou vyloučeny potenciální komerční zájmy. Jinak platí i v relaci zmiňovaná skutečnost, že stav myšovitých hlodavců lze pouze přiměřeně regulovat, protože tato bitva se skutečně vyhrát nedá. Potkani ve všech metropolích žili a žít budou a úplně je vyhubit nelze.
Oteplení, které sebou letošní zima přinesla, se zřejmě projeví i na přemnožení potkanů v našich městech. Např. v Praze tomu nahrává i to, že poslední hromadná likvidace těchto hlodavců tady byla naposledy před 5 lety. O moc lépe na tom nejsou ani ostatní města.
Tohle není krysa ale potkan. Krysa se totiž u nás vyskytuje vzácně na rozdíl od potkana, který má tady v Praze ve stokách, sklepích a na smetištích miliony příbuzných a nikdo si s nimi neví pořádně rady. Deratizace, tedy hubení potkanů, je drahé a tak se dnes provádí jen v těch nejpostiženějších oblastech. Sami deratizátoři ale říkají: boj s potkanem je jako boj s větrnými mlýny. 10 zabijete a 50 se narodíte. Potkan je skvělý běžec, skokan, plavec i potápěč a na hlodavce velmi inteligentní. Otrávenou návnadu většinou sežere jen ten nejslabší jedinec. Pro člověka je potkan obrovským nebezpečím. Když je v úzkých, zaútočí a kousne. Přitom přenáší tak vážné nemoci jako salmonelu, žloutenku nebo tuberkulózu.
Neuvedena:
Tam, kde bydlím, tak tam běhají potkani normálně.
Jeden pár potkanů může mít do roka až 60 mláďat, která dospívají už po dvou měsících. Geometrickou řadou tak mohou být za tři roky teoreticky z jedné dvojice potkanů desetitisíce dalších.
Miloš Růžička, deratizátor:
Boj s hlodavci je dost složitá záležitost, protože pokud se používá jeden druh nástrahy, tak potom přestává vlastně na ně účinkovat.
Problém s potkany se týká hlavně velkých měst. Nejvíce jich totiž žije v kanalizační síti. Radnice však říkají: rozsáhlá deratizace je drahá a často na ní nejsou peníze. Těžkosti nám dělají ale i majitelé domů.
Otto Kechner, náměstek pražského primátora pro zdravotnictví:
Jsou v Praze dlouhodobě opuštěné nemovitosti, opuštěné zahrady atd. To jsou všechno riziková místa, která se nám nelíbí.
Odborníci říkají: dokud si lidé nezvyknou udržovat ve svém okolí pořádek, potkani se budou mít jako v ráji. Pokud by to ale vypadalo kolem kontejnerů např. takto, hlodavců bude mnohem méně.
Redakce IN
Pro toho, kdo nemá o věci další informace, působí tato zpráva trochu zavádějícím způsobem. Je potřeba především oddělit tak zvanou plošnou deratizaci od deratizace cílené. Plošná deratizace je hubení hlodavců v jednom roce na celém území Prahy rozděleném pro tento účel do jednotlivých oblastí. Tato plošná deratizace se prováděla a k tomuto termínu se vztahuje konstatování o "hromadném hubení hlodavců" před pěti lety. Poté Praha od této praxe upustila a přešla na cílenou deratizaci podle faktického výskytu myšovitých hlodavců, která probíhá každý rok pravidelně a osvědčila se. Při rozhodování o té či oné metodě jde přitom vždy o efektivnost a to je více méně věc odborníků. Ukáže li se potřeba plošného zásahu, Praha k němu znovu nepochybně přistoupí. Klíčové je ale konstatování hygieniků, nikoli deratizačních agentur, protože jde o kvalifikované posouzení situace, z něhož jsou vyloučeny potenciální komerční zájmy. Jinak platí i v relaci zmiňovaná skutečnost, že stav myšovitých hlodavců lze pouze přiměřeně regulovat, protože tato bitva se skutečně vyhrát nedá. Potkani ve všech metropolích žili a žít budou a úplně je vyhubit nelze.
4. února 2002
4. února 2002