Příliš hlučná samota velkoměsta-článek primátora hl. m. Prahy Pavla Béma, uveřejněný dne 26.7. 2006 v deníku MF DNES

Mladá fronta DNES | 26.7.2006 | rubrika: Praha | strana: 3 | autor: Pavel Bém

Pražské fórum

Občanské sdružení Občané postižení Severojižní magistrálou trpí nadměrným hlukem z automobilové dopravy a podalo žalobu na magistrát. Předsedkyně tohoto spolku Alžběta Rejchrtová chce zahloubení magistrály do tunelu, zrušení výstavby nájezdových ramp, snížení rychlosti na 60 km/hod, regulaci automobilové dopravy a výměnu oken. Občanské sdružení, které podalo žalobu u městského soudu prvního pražského obvodu, zastupuje advokát František Korbel, s velkou pravděpodobností budoucí předseda legislativní rady vlády v trojkoaliční vládě Mirka Topolánka.
Jako člověk a Pražan stěžovatele chápu. Bydlí u vysokokapacitní a stále bohužel klíčové dopravní tepny v Praze a nelíbí se jim to. Severojižní magistrálu si nevymysleli, stejně jako já ne. Jistě se mnou budou souhlasit, že se pravděpodobně jedná o nejhrubší infrastrukturní omyl urbanistického rozvoje Prahy 20. století. Obětí tohoto omylu nicméně není samotné občanské sdružení, ale nejméně tři sta tisíc Pražanů, kterých se magistrála negativně dotýká. Dodám jen, že strategický plán Prahy jasně definuje prioritu postupného utlumování provozu na této komunikaci. V roce 2010 skutečně z dnešní čtyř až šestiproudové páteřní komunikace bude v samotném centru pouze silnice obslužná, jeden její směr bude fakticky zrušen a umožní tak logické urbanistické i funkční spojení Národního muzea s Václavským náměstím a vlastně i logické provázaní Vinohrad s Novým Městem. Útlum bude umožněn mnohasetmilionovou investicí města do nového řešení horní části Václavského náměstí. Desítky miliard padnou na dokončení vnitřního městského okruhu. Bylo by hloupé a naivní si myslet, že takové změny se nedotknou té samé komunikace o několik kilometrů dále.
Jako primátor města už stěžovatele chápu méně. Mojí povinností není chránit zájmy několika tisíc obyvatel, ale celého města. A s jistotou mohu tvrdit, že požadavky občanského sdružení jsou nehospodárné a neefektivní. Tunelů by v Praze bylo potřeba nejméně 40 kilometrů. Na desítkách míst jsou potřeba daleko více. Praha v současné době ani nejbližší budoucnosti nebude mít šanci dodržet zákonem stanovené hlukové limity. Například v centru města by bylo třeba rekonstruovat více než 50 % tramvajových tras.
Ač jsme městem poměrně bohatým, na toto peníze opravdu nemáme.
Co tedy lze vzkázat lidem, kteří trpí za něco, co si sami nezpůsobili? Za prvé, nabádání k trpělivosti se může zdát banální, ale není. Město, dnes již naštěstí i s vládou, skutečně udělalo několik zásadních rozhodnutí a výše plánovaných infrastrukturních investic v následujících letech bude nebývalá. Za druhé, nemůžeme si dovolit dělat podobné chyby, jaké se staly v nedávné historii. Pro názornost, řada občanských sdružení si již v minulosti vyvzdorovala při územním plánování výstavby např. severozápadní části tranzitního okruhu kolem Prahy v Suchdole tunelové vedení trasy, která celkem přijde investora na více než 28 miliard korun. Přitom hustota osídlení v Suchdole je téměř tisíckrát nižší než na nedaleké ulici Jugoslávských partyzánů v Praze 6-Dejvicích, kde očekávaná hustota provozu dosáhne téměř polovičních hodnot, jako na vlastním transitním okruhu.
Rozhodujícím měřítkem nicméně ve finále bude role státu. Kdyby totiž vláda Praze vrátila byť polovinu toho, co se v Praze na daních vybere, problém by byl velmi elegantně vyřešen. Život ve velkoměstě s sebou přináší mnoho pozitiv, ale také negativ. Ve sdílené odpovědnosti za rozhodnutí, že ve městě žijeme, je důležité umět se podívat nejenom na potřeby moje vlastní, ale také na potřeby mého souseda. Nejsme v hlučném velkoměstě sami. S občanským sdružením ale budu jednat a budu hledat veškerá rozumná řešení, která by pomohla alespoň část problému se severojižní magistrálou odstranit.

***


Foto popis|

O autorovi| Pavel Bém pražský primátor

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha