Primátor Hřib: Zelené projekty Pražany oslovují

15. 12. 2021, Tisk, Středočeský Infotip, Vltava Labe Media, a.s., Zdeněk Hřib

Do Prahy se letos investovaly 2,5 miliardy korun na opravy. Například se předláždil Hlávkův most, který je ze tří čtvrtin hotový. Nebo se rozšiřuje silnice na Strakonické.

Od listopadu 2018 stojí v čele metropole primátor Zdeněk Hřib. Novému vedení města se za poslední tři roky podařilo nasměřovat naši metropoli směrem k udržitelnější budoucnosti. Nejen o tom Zdeněk Hřib hovořil s Deníkem.

Situace v pražské dopravě je často diskutovaná i za hranicemi města. Cítíte, co vadí lidem nejvíce, a co děla vedení města, aby se situace zlepšila?

My samozřejmě víme, co lidem vadí. Situace v pražské dopravě je mediálně vděčné téma a není to jen věc našeh o volebního období. Základní problém spočívá v tom, že v minulosti preferovali primátoři přestřihovat pásky u nových projektů, spíše než opravovat ty stávající stavby. Vinou toho vznikl dluh na dopravní infrastruktuře ve výši 30 miliard korun. Ty důsledky známe všichni – například spadlá Trojská lávka. To je o dlouhodobě zanedbávané údržbě a to nejen za hnutí ANO, ale i za ODS. Když jsme my přebírali Prahu, tak tady byly dva další mosty nouzově podepřené.

My jsme teď ukončili stavební sezonu, která byla velmi náročná, ale přinesla konkrétní výsledky. Do Prahy se letos investovaly 2,5 miliardy korun na opravy. Například se předláždil Hlávkův most, který je ze tří čtvrtin hotový. Nebo se rozšiřuje silnice na Strakonické. Já bych určitě poděkoval řidičům za trpělivost s uzavírkami v uplynulých měsících. Je jasné, že to nikoho netěší. Jsem ale přesvědčen, že nyní se budou moci sami řidiči přesvědčit o smyslu těchto oprav.

ZA UZAVÍRKY MŮŽE STAVEBNÍ BOOM

Ve městě se však stále najdou uzavřené silnice…

Pokud jsou někde ve městě ještě uzavírky, tak je to obvykle kvůli rekonstrukcím nebo rozšiřování vodovodní a kanalizační sítě. To je nutné kvůli tomu, že v Praze bude letos povoleno rekordní množství nových bytů. A to více než sedm tisíc. Takže je nutné síť vylepšit. Počet vydaných povolení je rekordem za posledních deset let. Například v roce 2019 to bylo šest a půl tisíce. V Praze se tedy nyní rekordně staví a to představuje zvýšené požadavky na infrastrukturu.

Kdy tedy přijde zásadní vylepšení dopravní situace v Praze?

Je si třeba uvědomit, že dopravní situaci ve městě jednoduše nevyřeší dokončení oprav silnic, protože počet aut v Praze neustále vzrůstá. Proto je pro dopravu v Praze zásadní dobudování vnějšího okruhu, který staví stát. My budeme v příštím roce podávat žádost o územní rozhodnutí pro dostavbu vnitřního městského okruhu. Bohužel ten vnější okruh, který staví stát, nepokračuje tak, jak jsme si představovali. Teď se vyřizuje odvolání proti této stavbě od některých městských částí vedených také starosty za ODS. To odvolání je ostaveno na tom, že Praha nemůže rozhodovat v této věci, neboť primátor ten okruh moc chce a magistrát je tedy podjatý. Rozhodování je nyní předáno do jižních Čech, což může někomu připadnout absurdní, ale bohužel to tak je.

Jak se tedy situace okolo vnějšího okruhu vyvíjí?

Nyní je to záležitost státu a nás z toho tímto způsobem „vyšoupli“. Ministerstvo dopravy akceptovalo toto zpochybnění, což považuji za naprosto absurdní. Protože Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2018 přidělilo rozhodování do Prahy – Uhříněvsi a bylo tedy jasné, že o odvolání bude rozhodovat pražský magistrát. Je to takový zvláštní Kocourkov dvou ministerstev řízených hnutím ANO. Já přesto pevně doufám, že tyto absurdity budou konečně vypořádány a stát se pohne dál. My každopádně na ně nečekáme a už vykupujeme pozemky pro zelené pásy v trase toho vnějšího okruhu. Bohužel pro samotnou stavbu stát nevykoupil ani metr.

Jaký smysl má tento zelený pás?

To jsou opatření, aby se zmírnil dopad stavby na její okolí. Protože ta stavba pochopitelně budí u okolních obcí odpor. A my se snažíme, aby se omezil dopad okruhu na okolí. Ale to odvolání podepsané starostou za ODS, o kterém jsem mluvil, je z městské části, kterou ta stavba ani neprochází.

Myslíte, že do konce tohoto volebního období, tedy podzimu 2022, začne stavba další části Pražského okruhu?

Upřímně řečeno jsem trochu skeptik v tom, jestli se to stihne. Teprve nyní stát získává územní povolení a ještě bude třeba získat stavební povolení a vysoutěžit zhotovitele. To se do konce volebního období nestihne. Každopádně náš plán vykupovat pozemky pro zelené pásy pořád běží. My tam projektujeme i hasičskou stanici, které je stavbou podmiňující okruh. To vše děláme, ale tím základním investorem je stát.

To základní, co chceme stihnout my, je věnovat set vnitřnímu okruhu, tedy pokračování Blanky. A tam, jak jsem říkal, v průběhu příštího roku podáme žádost o územní rozhodnutí pro tuto stavbu.

Často se zmiňují stavby nových dopravních propojení. Mohou situaci v pražské dopravě změnit i jiné opatření než novostavby?

Určitě ano. Minulý týden jsme otevřeli parkoviště P+R na Černém Mostě. To má 886 míst. V úterý jsme zahájili stavbu dalšího v Nových Butovicích o 379 místech. Stavíme ty P+R rekordním tempem. Potom se věnujeme investicím do MHD, což má rovněž potenciál snížit počet automobilu v Praze. Takže jsme zahájili výstavbu linky D geoprůzkumem. To je taková nultá fáze, ale už se pracuje v podzemí. Také stavíme tramvajové trati. Například mezi Pankrácem a Pražského povstání. Tam už jezdí tramvaje. Smyčka na Zahradním městě už je taky hotová. Trať z Barrandova do Holyně se teď staví, trať z Modřan do Libuše už má vysoutěženého zhotovitele. Na smyčku v Depu Hostivař soutěžíme zhotovitele. Pak také soutěžíme zhotovitele na úplně nový Dvorecký most, kde bude také tramvajová trať, která propojí Podolí a Smíchovem.

Z dalších projektů v oblasti dopravy bych ještě zmínil telematické projekty. Připravujeme v Praze projekty lepšího řízení dopravy pomocí moderních technologií, na které se použijí peníze z EU. Nedávno jsme schválili záměr na vytěžování dopravních dat s využitím Centrálního registru vozidel. To umožní hlubší analýzy dopravního provozu. Další projekt z této oblasti se bude věnovat vývoji IT systému pro centralizaci správy a dat telematických zařízení, která například počítají projíždějící vozidla či měří jejich rychlost a podobně. Na to bude navazovat využití těchto dat umělou inteligencí například pro lepší plánování provozu na křižovatkách.

A poslední otázka ke stavbám – kdy se podle vás lidé svezou novou linkou metra?

To momentálně vychází na rok 2029. Takže to je ten termín, ke kterému směřujeme. Jde o dlouhodobou záležitost. Velký problém byl v tom, že když jsme k tomu přišli, tak stavba nebyla dostatečně připravena. To znamená – nebyly vykoupeny pozemky a nebyl proveden geologický průzkum. To všechno jsme udělali my. Mě tedy dost mrzelo, že opozice nepodpořila ani ten výkup pozemků nezbytných pro stavbu metra. Prostě pro to na zastupitelstvu nehlasovali a přitom před volbami tvrdili, jak budou podporovat investice a toto je největší investice, která tady běží.

NAHLÁSIT LZE I DÍRU V CHODNÍKU

Využíváte vy sám služby pražské MHD?

Každý den jezdím do práce metrem. Nastupuji na Hajích, protože bydlím na Jižním městě, a jedu sem na Staroměstskou. Takže pochopitelně přestupuji na Muzeu.

Bohužel často si lidé stěžují na odpadky a špínu v ulicích Prahy. Co dělá město proto, aby Praha byla nejen zelenější, ale i čistší?

I zde používáme moderní technologie. Jednak funguje v Praze mobilní aplikace Změňte to, kde mohou Pražané nahlásit podněty ke zlepšení, včetně úklidu nebo údržby zeleně. Ale nahlásit lze třeba i díru v chodníku nebo silnic. Pokud člověk nevládne mobilním telefonem, může zavolat na infolinku Pražských služeb. Číslo té infolinky je 284 091 888.

Víte, jak lidé tyto možnosti využívají?

Na městské datové platformě Golemio budeme již brzy zveřejňovat, kolik podnětů se tam hlásí a jak rychle se vyřeší. Je to ovšem trochu komplikované v tom, že Praha je velice fragmentované město. Máme 57 městských části, které mají vlastní starosty, a já nejsem jejich šéf. Aplikace Změňte.to je centrální kontaktní místo, ale v případě, že se jedná o problém městské části, tak je to předáno na tu městkou část. A vyřešit to musí ona. Tím pochopitelně může docházet k nějakému zdržení, které my nejsme schopni ovlivnit. Já sám se pravidelně dívám na tato statistiky a pak kontaktuji ty organizace, které nemají úplně dobré výsledky.

Nejčastější problémem u úklidu je ale bohužel to, že městské části nepožádaly o dostatečnou frekvenci svozu tříděného odpadu. Nejjednodušší tedy je se obrátit na svou městskou část. Problém u svozových firem je spíše výjimečný.

Věnujeme se tomu ale i proaktivně. Teď rozšiřujeme monitoring zaplněnosti na 6000 kontejnerů na tříděný odpad. Existují senzory, které hlásí, jak je ten koš plný. Díky tomu se pak může optimalizovat svoz odpadu, což má pochopitelně vedle lepšího pořádku ve městě i dopad na snížení výdajů města na svoz. Ekologickým přínosem je pak to, že jezdí méně svozových aut. Senzory pomohou i v tom, že městské části bude vědět, že jimi sjednaná kapacita není dostatečná, a mohou jí navýšit.

Praha se připojila k městům, která se snaží vyrovnat se změnami klimatu. Jaká opatření se už vám už povedlo prosadit a co ještě plánujete?

Přijali jsme klimaticky plán s konkrétními projekty. Je to 69 projektů ze čtyř oblastí. Jeden z nich se například věnuje oblasti adaptace. To znamená více zeleně a vodních prvků ve městě. Sem patří i můj slib, že vysázíme jeden milion stromů do roku 2026. Tedy za osm let, protože jsem to slíbil v roce 2018. Tady už máme za tři roky vysázeno 400 tisíc stromů. Takže do konce volebního období stihneme vysázet 500 tisíc stromů. Splníme tedy tu poměrnou část slibu za čtyři roky. Další oblastí klimatického plánu jsou energeticky úsporné budovy. Založili jsme Pražské společenství obnovitelné energie, což je pražská sluneční elektrárna, kdy chceme mít na 20 000 budovách do roku 2030 solární panely. A to, jak na městských, tak i soukromých budovách. Pražené se do toho mohou zapojit tak, že se podívají na web pripojdum.cz a tam se mohou zapojit do tohoto společenství. Dalším pilířem je cirkulární ekonomika. Zde chystáme například stavbu bioplynové stanice. A posledním pilířem je udržitelná mobilita. Tam se mi podařilo vyjednat peníze z evropských fundů, které půjdou na zlepšení ekologičnosti pražské MHD. To znamená, že se budou nakupovat elektrobusy, bude se budovat dobíjecí infrastruktura. Touto cestou budeme zlepšovat vzduch ve městě, což znamená čistší životní prostředí, méně chorob z emisí a další přínosy.

TEPELNÁ ČERPADLA UŠETŘÍ PENÍZE MĚSTU I PRAŽANŮM

Myslíte, že tato zelená opatření Pražany osloví a vnímají je pozitivně?

Vidím, že Pražané jsou tomuto nakloněni. Praha těmito opatřeními zvyšuje svou energetickou soběstačnost a to se pozitivně projeví v peněženkách Pražanů. Jako příklad uvedu záměr vybudovat tepelná čerpadla na výtoku vyčištěných odpadních vod z čističky odpadních vod v Praze a to teplo využívat dále v systému dálkového vytápění. Je to jeden z projektů, na který chceme využít peníze z EU, a výsledkem bude, že se sníží náklady na provoz města. A to nejen pro radnici, ale i pro Praženy. Třeba to teplo z čističky odpadních vod má potenciál pokrýt až polovinu poptávky po dálkově dodávaném teple ve městě.

To je záležitost, která se v dnešní době stoupajících cen energií, nepochybně projeví v peněženkách Pražanů tak, že oni sami ušetří. Kromě toho tu jsou samozřejmě další aspekty jako čistší vzduch v případě snížení emisí v MHD a mnohé další.

 

15. prosince 2021
15. prosince 2021