Primátor Kasl: Vyhráli jsme!
Profit - 13.5.2002
Pražskému magistrátu se podařilo po dlouhých diskuzích prosadit novelu zákona o odpadech, díky níž si budou moci obce vybrat, jakým způsobem vybírat poplatky za svoz odpadků. O dopadech zákona hovoříme s primátorem hl. města Prahy Janem Kaslem.
Poslanecká sněmovna přijala kompromisní zákon o odpadech. Co tento zákon obcím přináší?
Se zákonem jsem spokojen. Od počátku jsme se snažili prosadit, aby bylo možné vybrat si mezi poplatkem na hlavu a poplatkem za skutečný svoz odpadu. Nám vyhovoval systém, který platil před nabytím účinnosti vládní novely, kdy obce vybíraly za svoz komunálního odpadu podle jeho skutečné výše a který bude opět v Praze platit od ledna příštího roku.
Ministerstvo životního prostředí ale upozorňuje, že tento způsob vyvolává vznik černých skládek a stěhování odpadů k sousedům. Jak se s tím vyrovnáte?
V Praze měl zavedený model 97procentní úspěšnost a neznamenal žádný nárůst černých skládek. Naopak motivoval občany k třídění odpadu, aby směsný odpad byl co nejmenší. Díky tomu se v Praze dosáhlo osmnácti procent separace a recyklace odpadu. Nelze samozřejmě vyloučit, že jedinec se chová jinak než většina, ale některá paušální tvrzení lze zpochybnit. Například se hovoří o tom, že Pražáci vozí odpad ven na chalupu. Znám naopak zcela opačný postup. V žádném systému se ale nedá stoprocentně vyloučit, že někdo bude házet odpad do popelnice sousedovi nebo že bude třídit pouze tehdy, až to bude pod sankcí jako v Rakousku nebo ve Švýcarsku. To vše je ale spíše otázka osvěty jak mezi dětmi, tak dospělými. Vybírání platby na hlavu považuji za férové u chatařů. Kdo má chatu v určitém katastru, ať tam platí oněch maximálně pět set korun za rok. To je korektní.
Podle ministra Kužvarta by poplatek na hlavu mohl být nižší, protože část peněz se může vrátit městu za prodej druhotných surovin.
Takzvaná pobídka v dvousložkové platbě na hlavu je absurdní. Tento systém bude ještě dlouho dotován. Celý systém recyklace stál loni 720 milionů, přičemž 20 procent se vrátilo zpět za prodej surovin. O kolik se podaří více vybrat od recyklační agentury, o tolik se pouze sníží dotace, kterou do systému město přináší. Nepadá ale v úvahu,že by se mohl snížit poplatek na hlavu.
Praha se ale skládá ze sídlišť i z vilových čtvrtí. Nehodláte i zde rozlišovat?
Zde je možné postupovat individuálně pouze v individuální zástavbě. Pokud mám rodinný domek a nebudu půl roku v Praze, tak je jasné, že z mých nádob na odpad nebude ani co odvážet. Ve velkém činžovním domě je vždy problémem konkrétní rozpočítávání odpadu na jednotlivé nájemníky. Ale i zde se dá se správcem domu dohodnout, pokud nájemník odjíždí na delší dobu pryč, na snížení poplatku.
Je podle Vás současný stav už cílovým řešením?
Bohužel, ani jeden z obou systémů, které se dnes vedle sebe vyskytují, není absolutně spravedlivý. Řešení může přinést až zásadní novela zákona o odpadech. Nepovažuji totiž za fér, že v konečném důsledku jsou to obce, které se nakonec musejí o likvidaci komunálního odpadu finančně postarat.
Pokud by to tak mělo fungovat, nechť je tento poplatek raději vybírán státem jako normální daň a převáděn na obce, jako je to u daně z nemovitosti.
Nejhorší možné řešení je však paušální platba na hlavu. Znamenalo by to pro každou obec zavedení "malého berňáku", kdy by podstatnou část poplatku spolkly náklady na chod systému a jeho kontrolu.
Dušan Šrámek
Pražskému magistrátu se podařilo po dlouhých diskuzích prosadit novelu zákona o odpadech, díky níž si budou moci obce vybrat, jakým způsobem vybírat poplatky za svoz odpadků. O dopadech zákona hovoříme s primátorem hl. města Prahy Janem Kaslem.
Poslanecká sněmovna přijala kompromisní zákon o odpadech. Co tento zákon obcím přináší?
Se zákonem jsem spokojen. Od počátku jsme se snažili prosadit, aby bylo možné vybrat si mezi poplatkem na hlavu a poplatkem za skutečný svoz odpadu. Nám vyhovoval systém, který platil před nabytím účinnosti vládní novely, kdy obce vybíraly za svoz komunálního odpadu podle jeho skutečné výše a který bude opět v Praze platit od ledna příštího roku.
Ministerstvo životního prostředí ale upozorňuje, že tento způsob vyvolává vznik černých skládek a stěhování odpadů k sousedům. Jak se s tím vyrovnáte?
V Praze měl zavedený model 97procentní úspěšnost a neznamenal žádný nárůst černých skládek. Naopak motivoval občany k třídění odpadu, aby směsný odpad byl co nejmenší. Díky tomu se v Praze dosáhlo osmnácti procent separace a recyklace odpadu. Nelze samozřejmě vyloučit, že jedinec se chová jinak než většina, ale některá paušální tvrzení lze zpochybnit. Například se hovoří o tom, že Pražáci vozí odpad ven na chalupu. Znám naopak zcela opačný postup. V žádném systému se ale nedá stoprocentně vyloučit, že někdo bude házet odpad do popelnice sousedovi nebo že bude třídit pouze tehdy, až to bude pod sankcí jako v Rakousku nebo ve Švýcarsku. To vše je ale spíše otázka osvěty jak mezi dětmi, tak dospělými. Vybírání platby na hlavu považuji za férové u chatařů. Kdo má chatu v určitém katastru, ať tam platí oněch maximálně pět set korun za rok. To je korektní.
Podle ministra Kužvarta by poplatek na hlavu mohl být nižší, protože část peněz se může vrátit městu za prodej druhotných surovin.
Takzvaná pobídka v dvousložkové platbě na hlavu je absurdní. Tento systém bude ještě dlouho dotován. Celý systém recyklace stál loni 720 milionů, přičemž 20 procent se vrátilo zpět za prodej surovin. O kolik se podaří více vybrat od recyklační agentury, o tolik se pouze sníží dotace, kterou do systému město přináší. Nepadá ale v úvahu,že by se mohl snížit poplatek na hlavu.
Praha se ale skládá ze sídlišť i z vilových čtvrtí. Nehodláte i zde rozlišovat?
Zde je možné postupovat individuálně pouze v individuální zástavbě. Pokud mám rodinný domek a nebudu půl roku v Praze, tak je jasné, že z mých nádob na odpad nebude ani co odvážet. Ve velkém činžovním domě je vždy problémem konkrétní rozpočítávání odpadu na jednotlivé nájemníky. Ale i zde se dá se správcem domu dohodnout, pokud nájemník odjíždí na delší dobu pryč, na snížení poplatku.
Je podle Vás současný stav už cílovým řešením?
Bohužel, ani jeden z obou systémů, které se dnes vedle sebe vyskytují, není absolutně spravedlivý. Řešení může přinést až zásadní novela zákona o odpadech. Nepovažuji totiž za fér, že v konečném důsledku jsou to obce, které se nakonec musejí o likvidaci komunálního odpadu finančně postarat.
Pokud by to tak mělo fungovat, nechť je tento poplatek raději vybírán státem jako normální daň a převáděn na obce, jako je to u daně z nemovitosti.
Nejhorší možné řešení je však paušální platba na hlavu. Znamenalo by to pro každou obec zavedení "malého berňáku", kdy by podstatnou část poplatku spolkly náklady na chod systému a jeho kontrolu.
Dušan Šrámek
14. května 2002
14. května 2002