Prohlášení

Hl. m. Praha, jako vlastník nemovitosti, nesouhlasí s rozhodnutím ministerstva kultury, která zamítlo námitky, jimiž se Magistrát hl. m. Prahy ohradil proti výsledkům státní kontroly Národní kulturní památky Karlův most. 

Praha se závěry památkové kontroly nesouhlasí od počátku, je přesvědčena, že kvalifikovaně vyvrátila většinu formálních námitek památkové inspekce a zcela vyvrátila námitky věcné. Většina výhrad inspekce je ryze formálních až formalistických, a i když  je s odvoláním na mimořádně komplikovanou legislativu může inspekce resortu kultury obhajovat, z pohledu reálné opravy kulturní památky nemají žádný praktický význam. Lze dokonce konstatovat, že dodržení některých požadavků resortu by prodloužilo opravu Karlova mostu v řádu měsíců až let, což by také opravu podstatně prodražilo. Nynější urychlené provedení nové hydroizolace mostu je klíčové pro jeho další životnost. Je samozřejmě teoreticky možné nechat každý nahrazovaný kamen v parapetním zábradlí jednotlivě posuzovat formálním schvalováním kontrolních orgánů státní památkové péče trvajícím týdny i měsíce, ale nelze takto pracovat na skutečné stavbě. Proto na stavbě, v souladu s platnou právní úpravou, vykonává dozor zástupce orgánu památkové péče, tedy MHMP, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, a odborný dohled na stavbě pak zástupce Národního památkové ústavu a tito zástupci věci řeší operativně. Je to jediná možnost, jak most opravit a hl. m. Praha se zásadně ohrazuje proti tvrzením, které práce označují za nešetrné.

Karlův most je národní kulturní památkou, což Praha plně respektuje a opravuje ji s maximální péčí a šetrností. Je ale také veřejnou a frekventovanou komunikací. Město ji proto opravuje za provozu, vzhledem k tomu, že nechce dlouhodobě uzavřít jednu z nejvýznamnějších turistických památek metropole. Karlův most byl opravován mnohokrát v minulosti, kdy byl dokonce z velké části zničen povodní, byla přitom použita různorodá technologie odpovídající vždy své době a značná část prvků mostu již nemá s původní historickou stavbou nic společného. Jde proto především o zachování „genia loci“ kulturní památky, jejího charakteru, vzhledu i historickému významu. Praha se samozřejmě snaží zachovat každý funkční historický prvek mostu, nemůže ale vrátit čas a vytvořit znovu původní Karlův most.

Probíhající opravě Karlova mostu předcházela velmi dlouhá a detailní odborná diskuse.

O nynější koncepci opravy rozhodla Odborná koordinační komise pro obnovu Karlova mostu jmenovaná Radou hlavního města Prahy. Komise byla složena z nejvýznačnějších odborníků v jednotlivých oborech rozhodujících pro opravu. Na přípravě stavby se poměrně intenzivně pracuje od roku 2004. Správnost postupu obnovy prokázala znovu i odborná diskuse, která proběhla v minulých dnech v Muzeu Karlova mostu, která závěry inspekce ministerstva kultury odmítla a potvrdila, že Praha má v opravě národní kulturní památky pokračovat. Jiná možnost nepřipadá v úvahu, práce na opravě mostovky (I. etapa) je nutné dokončit v plánovaném čase, při respektování kvality, která garantuje, že most bude po opravě  dlouhodobě sloužit veřejnosti.  

Pokud je zájem ministerstva kultury na opravě Karlova mostu, jedné z nejvýznamnějších českých památek opravdový, a nespočívá pouze ve vyhledávání formálních nedostatků opravy, mělo by ministerstvo kultury zvážit spolufinancování opravy této kulturní památky celostátního významu, jejíž rekonstrukce v současné době leží ze 100 % na bedrech hl. m. Prahy. 

Jiří Wolf
tiskový mluvčí HMP

V Praze 5.12.2008