Radní schválili zásady a základní prvky Zeleného pásu Prahy

 

/Zpráva z 37. jednání Rady hl. m. Prahy 4.11. 2008 /

 

Rada hl. m. Prahy na dnešním zasedání projednala a schválila zásady a základní prvky tvorby Zeleného pásu hl. m. Prahy. Jde o dlouhodobý program, jehož cílem je postupně ze stávající i nové zeleně vytvořit zelený pás Prahy a také propojit město s okolní krajinou.

 

„V programovém prohlášení městské rady pro toto volební období je úkol založit základní prvky tohoto zeleného pásu. Máme za sebou zpracování ideového návrhu, vytvořili jsme komisi rady pro zpracování strategického záměru Zelený pás, ve které společně pracují i zástupci Středočeského kraje a ministerstva životního prostředí a nyní jsme schválili základní materiál pro další diskusi a práci. Když se o zeleném pásu začalo mluvit poprvé, objevila se v médiích zkreslená představa jako bychom se chtěli okamžitě vrhnout do příměstské krajiny a vysázet kolem Prahy kruh souvislého lesa. To je samozřejmě naivní a zjednodušené. Ve skutečnosti jde o to, mít ideu rozvoje zeleně v Praze i okolním území Středočeského kraje ve vzájemných vazbách, která se potom bude trvale promítat do územích plánů, dalších plánovacích dokumentů i do každého realizačního investičního kroku. Konečným cílem je skutečně jakýsi zelený pás kolem Prahy, ale ten bude vznikat postupně a bude mít různou podobu. Bude v něm stávající zeleň, nově vytvořené zelené plochy, které vzniknout musejí a propojení mezi zelení městskou a příměstskou …Zní to možná v této chvíli trochu akademicky, ale Praha i její okolí se rychle rozvíjí a, pokud plánujeme odpovědně rozvoj komunikací, infrastruktury a dalších věcí, musíme mít stejně jasnou představu i o zeleni. Ta je nejen pro Prahu, ale celý širší sídelní celek, nejen nezbytnou, ale vysloveně existenční otázkou. V tom se shodujeme se Středočeským krajem,“ řekl radní Martin Langmajer.   

Jak zdůraznil, jde o otevřený materiál, který se bude dále vyvíjet, a schválené zásady navrhují i další postup.

 

Faktografie:

Zásady a principy tvorby Zeleného pásu hl. m. Prahy (vybrané části dokumentu)

Východiska přípravy Zeleného pásu

• Programové prohlášení Rady hlavního města Prahy pro volební období 2006 – 2010 PRAHA – MĚSTO PRO ŽIVOT si v oddílu V. „Zdravé a čisté město“, konkrétně v bodu 2.1 klade za cíl založit základní prvky „zeleného pásu“ kolem Prahy, s cílem propojit město s okolní krajinou a dosáhnout prostupnosti krajiny pro pěší a cyklisty.

Rada: Bude usilovat o zakládání nových zelených ploch a tím zvyšovat ekologickou stabilitu a rekreační potenciál města. Založí základní prvky „zeleného pásu“ kolem Prahy s cílem propojit město s okolní krajinou a dosáhnout prostupnosti krajiny pro pěší a cyklisty.

 

• Dále „zelený pás“ výslovně jmenuje (v rámci vize „Zelené radiály“) veřejně projednaná (včetně SEA) koncepce „Prognóza, koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny v Praze“. V dotčených částech této koncepce jsou uvedeny následující rámcové zásady pro naplnění záměru realizace Zeleného pásu:

...Z úkolu vyplývá nezbytnost intenzivnějšího propojení „pražské“ zeleně s ekologicky stabilnějšími segmenty krajiny na území sousedních okresů Praha-východ a Praha-západ...

...Dlouhodobě sledovaný záměr systémově dotvořit polyfunkční přírodní zázemí Prahy bývá v současnosti symbolicky označován jako "Zelený pás Prahy"...

...V rozvoji zeleně bude preferován celoměstský systém zeleně, který je součástí územního plánu...
...Podporovat a posilovat radiální propojení tzv. zelené klíny na Prahu-východ, Prahu-západ a tangenciální propojení v rámci sídla...
...nové struktury propojovat s celoměstským systémem zeleně a ÚSES a podporovat vazby na kompaktní město a pražský region...
...zachovat a chránit výrazné terénní útvary se zelenými svahy, které by měly být nezbytnou součástí „zeleného pásu“... 

Materiál konstatuje nezbytnost spolupráce se Středočeským krajem.

 

• Tématu se dotýká i Aktualizace strategického plánu hl. m. Prahy ve svém bodě P 3.2 „Podpora stability městské a příměstské krajiny“:

Umožnit dostatečnou prostupnost krajiny, vhodně rozšiřovat a propojovat zelené (přírodní) plochy do souvislejších a životaschopnějších celků (včetně prvků ÚSES) s cílem posílit rekreačně-ekologický potenciál území (v souladu s celoměstským systémem zeleně); ve spolupráci se Středočeským krajem vytvářet realizovatelné úseky zeleného prstence kolem Prahy.

 

• V dokončovaných Zásadách územního rozvoje (ZÚR) hl. m. Prahy je tato idea implicitně a schematicky (úměrně měřítku 1:100 000 a účelu dokumentu) obsažena ve výkresu „Uspořádání území kraje“ formou:

1. Základních směrů rozvoje zeleně (zelené klíny)
2. Rozvojových oblastí zeleně
3. Významných propojení zeleně (zelené osy).

V rámci připravovaného dopracování ZÚR se konstatuje nezbytnost koordinace záměru se Středočeským krajem

 

• Zpracované Územně analytické podklady (ÚAP) hl. m. Prahy bilancují stav přírodních složek pražské krajiny a poukazují na silný deficit ekologicky stabilnějších prvků.

 

Souvislé hmoty zeleně

Významným podkladem pro zelený pás mohou být i souvislé plochy zeleně, které byly zpracovány v rámci územně analytických podkladů. Souvislé hmoty zeleně v sobě zahrnují stávající plochy s vegetací, které na území Prahy vytvářejí relativně ucelený, či na sebe navazující systém. Do souvislých hmot zeleně byly vybrány plochy s různými kulturami, s kvalitními a méně kvalitními porosty. Jsou to: lesy, louky, pastviny, parky, náletové porosty, lada a ostatní plochy. Souvislé hmoty zeleně mohou zajišťovat kontakt mezi uvažovaným zeleným pásem a vegetací ve vnitřní části města.  

 

Výrazné terénní útvary

Jedním z nepřehlédnutých jevů na území Prahy jsou výrazné terénní útvary. Členitost reliéfu města je dána geomorfologickými celky, Pražskou plošinou na Z, JZ a na V, SV Středočeskou tabulí. Středočeská tabule je reprezentována především geomorfologickým okrskem Čakovická tabule, která je plochou pahorkatinou z cenomanských pískovců, spodnoturonských písčitých spongilitů a slínovců. Vývoj povrchu a jeho vzhled určil tok Labe.  Reliéf je převážně akumulační se sprašovými pokryvy, s nevýrazným zastoupením vodních toků v hluboce zaříznutých údolích. Proto ta část Prahy, která se nachází v geomorfologickém celku Středočeské tabule je výrazně chudší na terénní útvary, než území Pražské plošiny. Geomorfologický celek Pražská plošina je členitá pahorkatina na proterozoických a staropaleozoických horninách Barrandienu, permokarbonských a svrchnokřídových sedimentech. Je dělen Pražskou kotlinou – údolím řeky Vltavy na dvě části. Údolní svahy Vltavy a jeho přítoky jsou bohaté na výskyt  mezoforem a mikroforem reliéfu. Vedle velikosti terénního útvaru je velmi významná jeho lokalizace. Terénní útvary jsou obtížněji zastavitelným územím, proto až do dnešních dnů jsou pokryté vegetací. Na území Prahy bylo vymezeno 83 mezoforem a mikroforem reliéfu. Tyto formy umocňují atraktivitu města, dávají Praze její osobitý ráz a tím ji také výrazně odlišují od jiných evropských měst. Terénní útvary na obvodu města mohou bezpochyby být významnou součástí zeleného pásu.

 

Stav v jednotlivých segmentech Prahy – rámcový popis významných kontaktních území s přesahy do regionu

JIH PRAHY (od D1 na západ)

• A) deficitní je oblast kolem Šeberova (Hrnčíř) a Písnice, nabízí se posílení vazeb na Průhonický park a v prostoru Cholupic
• B) dále Zelený pás de facto existuje (Modřanská rokle – Komořanské polesí – západně od Vltavy lesy kolem Cukráku

JIHOZÁPAD PRAHY

• C) zde Zelený pás také existuje (průnik Českého krasu) až po Zadní Kopaninu
• D) v nivě Berounky bude situace zlepšena realizací golfového hřiště; v současnosti navíc probíhá příprava (OOP jedná s vlastníky) výsadby lužního lesa (rozvolněná forma splňující požadavky na bezproblémový průtok vod v době povodní) mezi Dolními Černošicemi a Kazínem – tento krok by výrazně zvýšil ekologickou stabilitu území

ZÁPAD PRAHY

• E) silně deficitní a problémová oblast; severovýchodně od Zadní Kopaniny jsou možnosti omezené vzhledem k množství inženýrských sítí (je zde elektrorozvodna), proto by bylo potřebné posílení systému zeleně na území Ořechu
• F) dále severněji je situace ještě horší vzhledem k rozvoji tzv. Západního města; posílení v oblasti Zbuzan, Jinočan a Chrášťan by alespoň částečně pomohlo
• G) v prostoru Břve, Hostivic a Sobína lze koordinovaně vytvořit pás zeleně (navázat na plochy rezervované pro ÚSES) na obě strany od hranice Prahy

SEVEROZÁPAD PRAHY

• H) jde o oblast „úzkého hrdla lahve“, existence letiště Ruzyně znemožňuje efektivní vytvoření Zeleného pásu, resp. omezuje možnost jeho založení na poměrně úzký pás mezi letištěm a sídlištěm Dědina (ve vazbě na Pražský okruh)
• CH) dále Zelený pás existuje v podobě Šáreckého údolí, nabízí se vcelku jednoduché posílení propojení na Kopaninský háj; je třeba hledat možnosti doplnění zeleně na území Horoměřic (při hranici Prahy) a analogicky tomu v západní části Lysolají a Suchdola; došlo by tak k logickému provázání na tzv. Kozí hřbety, Tiché údolí a Roztocký háj

SEVER PRAHY

• I) nabízí se posílení Draháňského údolí v Praze (kolem Pražského okruhu) a pokud to rozvoj zástavby za Prahou umožní, vytvoření podobného vegetačního pásu i v tomto prostoru
• J) dále je velmi silně deficitní oblast, kterou člověk osídlil a využíval už od neolitu (zemědělci); bez účasti Středočeského kraje by bylo zlepšení obtížné; připravuje se (změna ÚP) zalesnění na západním okraji Březíněvsi, potřebné by bylo posílení ve Zdibech a Bořanovicích (vazba na Bořanovický háj); nabízí se začlenění skládky v Ďáblicích po její rekultivaci
• K) nezbytné je doplnění systému v severní části Třeboradic

SEVEROVÝCHOD PRAHY

• L) existují zde pouze 3(4) využitelné lesní plochy (tzv. Hájíček v Miškovicích, Ctěnická obora, Vinořský park a Satalická bažantnice); nezbytné je posílení (lépe řečeno vytvoření odpovídajících vazeb) za Prahou i v Praze (v ÚP je navrženo zalesnění jihovýchodně od Čakovic a golfové hřiště na dnešním poli mezi Kbely a Čakovicemi

VÝCHOD PRAHY

• M) byla by potřebná participace Středočeského kraje severně a částečně i východně od Horních Počernic; na území Prahy bude nutno hledat (severně i jižně od dálnice) propojení na Klánovický les

JIHOVÝCHOD PRAHY

• N) jižně od Klánovického lesa je také potřebná spoluúčast Středočeského kraje (jižně od Újezdu nad Lesy), šířkové možnosti propojení mezi Újezdem a Běchovicemi jsou totiž dosti omezené
• O) dále jižněji se nabízí využít údolí Rokytky (navázat na něj), případně v omezené míře i Říčanky a také pomoci lépe začlenit do krajiny budoucí úsek Pražského okruhu
• P) další prostup Zeleného pásu je možný mezi Uhříněvsí a Kolovraty, mezi Kolovraty a Říčany jsou podmínky omezenější
• Q) pokračování k Průhonickému parku je nutno hledat ve spolupráci se Středočeským krajem.

 

• V platném územním plánu jsou systémové vazby zeleně vyjádřeny prostřednictvím

1. územního systému ekologické stability (ÚSES), který je ve svých parametrech zaměřen na nezbytné minimum pro přežívání a migraci organismů
2. celoměstského systému zeleně, jehož jednotlivé části jsou různé šíře.

 

Koncepce Zeleného pásu hl. m. Prahy

Obecné zásady:

• rozvíjení Zeleného pásu v příměstské krajině hlavního města je pozitivním krokem, nelze jej však oddělit od odpovídajícího rozvoje zeleně na území Středočeského kraje;
• základními nástroji pro zajištění ochrany systému zeleně jsou různé úrovně územně plánovacích dokumentací (zásady územního rozvoje v ideové úrovni a územní plán pro konkrétní „ochranu“ potřebných ploch);
• rozvoj systému zeleně se nemůže omezit pouze jen na tangenciální vztahy, ale musí obsahovat i vazby radiální (a to včetně pro Prahu tak významných průniků vegetačních pásu hluboko do nitra města i přesahů do okolního regionu);
• šíře Zeleného pásu bude proměnlivá podle místních podmínek;
• Zelený pás není možné pojmout zjednodušeně „jen“ jako pás dřevin, či dokonce souvislý pás lesa (byť lesy budou podstatnou složkou!); člověk historicky kultivoval krajinu v okolí Pražské kotliny do podoby „mozaiky“ ploch různého vzhledu, využití i velikosti; typické jsou rozsáhlejší oblasti otevřené krajiny, různé průhledy a dálkové pohledy, nepominutelným faktorem je terénní reliéf;
• v souvislosti s předchozím bodem je třeba do Zeleného pásu zahrnout nejen různé funkční plochy zeleně (terminologií platného územního plánu: lesní porosty - LR, zeleň městská a krajinná - ZMK, louky a pastviny - NL), ale i vybrané plochy pěstební (sady, zahrady a vinice - PS) a doplňkově vybrané plochy rekreace s vysokým podílem zeleně a pouze nezbytným stavebním zázemím (sloužící oddechu – SO). Převažovat by samozřejmě měly plochy s vyšším stupněm ekologické stability, zejména přírodě blízké plochy ať už lesního či nelesního typu;

Pozn.: podle legendy připravovaného územního plánu by šlo o plochy ZL (lesní porosty), ZN (zeleň nelesní), doplňkově pak PS (pěstební) a RP (rekreace přírodní). Obligátní součástí mohou samozřejmě být vodní plochy a toky (VO);

• v případě, že se v Praze najdou i plochy vhodné pro biozemědělství (bez významných zátěží znečisťujícími látkami) s maloplošným a extenzivním hospodařením (např. chov koní pro jezdecké účely), místně a okrajově by mohly být zařazeny i ty; podmínkou by byla dostatečná prostupnost území (pěší a cyklistické stezky).

 

 

V Praze 4.11.2008

 

---

Martin Langmajer – radní hl. m. Prahy pro oblast územního rozvoje.

Do funkce zvolen 20.9.2007. Působnost v oblasti přípravy, monitorování, vyhodnocení a implementace Strategického plánu hl. m. Prahy, tvorby a změn územního plánu, urbanistických projektů, využití rozvojových lokalit.

---