Rekonstrukce Průmyslového paláce pokračuje podle plánu, začíná záchrana vitráží a dalších historických prvků

„Rozjeli jsme řadu investičních projektů, jakou Praha nepamatuje. Rekonstrukce Průmyslového paláce, na kterou Pražané čekali 13 let, patří mezi ně a je v plném proudu. Z nového suterénu, kde bude technické zázemí, se už vyvezlo 1 020 náklaďáků zeminy. A pracujeme teď s týmem skvělých restaurátorů na dalším úkolu: záchraně historických prvků. Začínáme historickými vitrážemi, další budou následovat,“ komentuje obnovu Pavel Vyhnánek, náměstek pro oblast financí a rozpočtu, který má areál Výstaviště Praha na starosti.

V rámci rekonstrukce nyní začínají záchranné práce na historických prvcích v zachovaných částech paláce. Důležitou součást renovace představuje restaurování skleněných vitráží. V současnosti se demontují, přičemž je zapotřebí postupovat velice pečlivě, aby se jednotlivá skla nepoškodila.

„Každá výplň je ukotvená v ocelovém nosném rámu pomocí sklenářského kytu s přidáním suříku, který je pevný jako beton. Je tedy zapotřebí kyt opatrně rozbít a odstranit, aniž bychom ohrozili křehké sklo. Museli jsme si proto vytvořit vlastní speciálně uzpůsobené nástroje a techniky, pomocí dlát s příklepem kyt jemně vychvějeme a jednotlivé výplně šetrně vyjmeme,“ vysvětluje Zdeněk Kudláček ze studia Kolektiv Ateliers, který má restaurování vitráží na starosti.

Vitráže dohromady tvoří 5 023 skleněných výplní, která se skládají z celkového počtu 107 700 jednotlivých skel vsazených do olověné osnovy. Vitráže mají celkovou plochu úctyhodných 2 256 m², což je velikost dvou hokejových kluzišť. Jedná se tak o největší renovaci historických vitráží na území Česka za posledních 100 let.

Každé sklo restaurátoři vyjmou, očistí a zasadí do nových olověných profilů. Některá skla však bude zapotřebí nahradit – zejména ta na západní stěně středního pavilonu. Při požáru levého křídla paláce je totiž nevratně poškodil extrémní žár.

„Na pracích se podílí i náš kolega restaurátor Zdeněk Henych, který prováděl před 50 lety poslední generální rekonstrukci vitráží. Tehdy zde s restaurováním začínal jako dvacetiletý, dnes se sem po letech vrací,“ dodává Kudláček.

Celá dostavba vyhořelého levého křídla a renovace pravého křídla a středního pavilonu bude stát zhruba 2,5 miliardy korun. Práce by měly být dokončeny v roce 2025. Po otevření má palác znovu sloužit k pořádání veletrhů, konferencí i kulturních akcí.

„Stavba, kterou jsme bez potíží zahájili na začátku roku, běží podle harmonogramu, realizační týmy jsou sladěné. Věřím, že i přes komplikace, které s sebou nesou důsledky pandemie covidu, zdražování stavebních materiálů a problémy s pracovníky související s ruskou agresí na Ukrajině, zhotovíme stavbu tak, aby naplnila záměry investora a přinesla radost Pražanům,“ říká Karel Volf, předseda sboru jednatelů společnosti Metrostav DIZ, která obnovu Průmyslového paláce realizuje ve sdružení se společnostmi Syner, Avers a Metrostav. Stavební práce budou pokračovat tak, aby se i během rekonstrukce mohly konat akce ve ostatních částech areálu Výstaviště Praha.

Průmyslový Palác sloužil od svého vzniku k pořádání výstav a kulturních akcí. Postaven byl podle návrhu architekta Bedřicha Münzbergera pro Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891. Původně se mělo jednat pouze o dočasnou stavbu, nakonec však zůstal zachován až do požáru v roce 2008.

„Průmyslový palác bude díky rekonstrukci již brzy znovu plnit svůj účel. Díky spojení historické a kulturní hodnoty s moderními technologiemi a vybavením se zařadí na špičku mezi evropskými veletržními areály. Věříme, že z projektu se stane nová dominanta Prahy, ze které budou mít město i jeho obyvatelé velký přínos,“ uzavírá Tomáš Hübl, předseda představenstva Výstaviště Praha.