Rezervace půdní vestavby nevylučuje
Hospodářské noviny - 19.9.2001
V lednu letošního roku vydal Státní ústav památkové péče metodické vyjádření, kterým nad historickým centrem Prahy de facto vyhlásil stavební uzávěru. Zakázal totiž jakoukoliv půdní vestavbu v každém domě starším než sto let.
Důvod byl prostý: Na památkové úřady začaly docházet desítky žádostí o povolení výstavby podkrovních bytů. Zpracovat příslušné množství odborných stanovisek asi bylo nad rámec jejich možností, proto se uchýlily k velmi nestandardnímu řešení a na území pražské památkové rezervace pro jistotu zakázaly vše. Bez jakékoliv náhrady tak zasáhly do vlastnických práv občanů na rozsáhlém území, a to samozřejmě bez toho, že by postiženým občanům vznikl nárok na odškodnění.
Česká komora architektů, která má ze zákona povinnost pečovat o stavební kulturu a o kulturu utváření prostředí, proto tento postup jednoznačně odmítla. Dokonce ho prohlásila za akt věcně i právně nezpůsobilý a toto stanovisko odeslala Ministerstvu kultury.
"Vydaný metodický pokyn na ochranu pražských střech nesplňuje právní náležitosti podle celé řady zákonů," je přesvědčen Jiří Plos, sekretář České komory architektů. "V první řadě je nezpůsobilý podle zákona o památkové péči, podle stavebního zákona, podle správního řádu, a dokonce je i v rozporu s Ústavou ČR."
Podle zákona o památkové péči je Státní ústav památkové péče (SÚPP) jen jednou z odborných organizací, které mají za úkol zpracovávat metodické pokyny ke sjednocení státní památkové péče. Ze žádného ustanovení tohoto zákona však neplyne oprávnění zavazovat svými pokyny správní orgány památkové péče, které rozhodují ve správních řízeních podle stavebního zákona. Závaznou povahu má pouze správní rozhodnutí příslušného orgánu památkové péče: V první instanci okresní úřad, krajský úřad, resp. pražský magistrát, ve druhé instanci krajský úřad nebo Ministerstvo kultury ČR.
Metodický dokument SÚPP navíc zvolenou dikcí navozuje mylný dojem, že má povahu závaznou a že rozhodování, které bude v rozporu s tímto metodickým pokynem, bude zároveň v rozporu s právem. Tváří se být kvazistavební uzávěrou pro velký soubor staveb tvořících živou součást města, trvale obývanou a užívanou. Zastírá podstatu metodického pokynu či vyjádření, které je pouze jedním z výchozích podkladů, byť důležitým, pro budoucí správní rozhodnutí. Plošným zákazem zasahuje do práv či právem chráněných zájmů fyzických a právnických osob, aniž k tomu má zákonné právo. Regulační podmínky památkové péče může nařídit jen řádně schválená a vyhlášená územněplánovací dokumentace (územní, popřípadě regulační plán). Pořizovat ji smí pouze obec/město, a to po projednání územního plánu s vlastníky, občany a občanskou veřejností a dotčenými orgány státní správy. Tento postup nemůže proto být metodickým vyjádřením či pokynem v žádném případě nahrazen!!!
Město je však třeba vnímat jako živoucí organismus, jehož vývoj není ukončen. Oprávněné zájmy památkové péče jsou jen jednou stranou, na straně druhé jsou požadavky na užívání staveb a měst podle potřeb současných forem života.
Markéta Kohoutová
(Autorka je tiskovou mluvčí České komory architektů)
V lednu letošního roku vydal Státní ústav památkové péče metodické vyjádření, kterým nad historickým centrem Prahy de facto vyhlásil stavební uzávěru. Zakázal totiž jakoukoliv půdní vestavbu v každém domě starším než sto let.
Důvod byl prostý: Na památkové úřady začaly docházet desítky žádostí o povolení výstavby podkrovních bytů. Zpracovat příslušné množství odborných stanovisek asi bylo nad rámec jejich možností, proto se uchýlily k velmi nestandardnímu řešení a na území pražské památkové rezervace pro jistotu zakázaly vše. Bez jakékoliv náhrady tak zasáhly do vlastnických práv občanů na rozsáhlém území, a to samozřejmě bez toho, že by postiženým občanům vznikl nárok na odškodnění.
Česká komora architektů, která má ze zákona povinnost pečovat o stavební kulturu a o kulturu utváření prostředí, proto tento postup jednoznačně odmítla. Dokonce ho prohlásila za akt věcně i právně nezpůsobilý a toto stanovisko odeslala Ministerstvu kultury.
"Vydaný metodický pokyn na ochranu pražských střech nesplňuje právní náležitosti podle celé řady zákonů," je přesvědčen Jiří Plos, sekretář České komory architektů. "V první řadě je nezpůsobilý podle zákona o památkové péči, podle stavebního zákona, podle správního řádu, a dokonce je i v rozporu s Ústavou ČR."
Podle zákona o památkové péči je Státní ústav památkové péče (SÚPP) jen jednou z odborných organizací, které mají za úkol zpracovávat metodické pokyny ke sjednocení státní památkové péče. Ze žádného ustanovení tohoto zákona však neplyne oprávnění zavazovat svými pokyny správní orgány památkové péče, které rozhodují ve správních řízeních podle stavebního zákona. Závaznou povahu má pouze správní rozhodnutí příslušného orgánu památkové péče: V první instanci okresní úřad, krajský úřad, resp. pražský magistrát, ve druhé instanci krajský úřad nebo Ministerstvo kultury ČR.
Metodický dokument SÚPP navíc zvolenou dikcí navozuje mylný dojem, že má povahu závaznou a že rozhodování, které bude v rozporu s tímto metodickým pokynem, bude zároveň v rozporu s právem. Tváří se být kvazistavební uzávěrou pro velký soubor staveb tvořících živou součást města, trvale obývanou a užívanou. Zastírá podstatu metodického pokynu či vyjádření, které je pouze jedním z výchozích podkladů, byť důležitým, pro budoucí správní rozhodnutí. Plošným zákazem zasahuje do práv či právem chráněných zájmů fyzických a právnických osob, aniž k tomu má zákonné právo. Regulační podmínky památkové péče může nařídit jen řádně schválená a vyhlášená územněplánovací dokumentace (územní, popřípadě regulační plán). Pořizovat ji smí pouze obec/město, a to po projednání územního plánu s vlastníky, občany a občanskou veřejností a dotčenými orgány státní správy. Tento postup nemůže proto být metodickým vyjádřením či pokynem v žádném případě nahrazen!!!
Město je však třeba vnímat jako živoucí organismus, jehož vývoj není ukončen. Oprávněné zájmy památkové péče jsou jen jednou stranou, na straně druhé jsou požadavky na užívání staveb a měst podle potřeb současných forem života.
Markéta Kohoutová
(Autorka je tiskovou mluvčí České komory architektů)
19. září 2001
19. září 2001