Školy soutěží o prvňáčky

Mladá fronta Dnes - 15.1.2003
Podtitulek: Pestrá nabídka kroužků a nepovinných předmětů se stala běžnou věcí
Autor: JANA BLAŽKOVÁ
V základních školách dnes začíná zápis do prvních tříd. Statistici upozorňují, že ačkoli je dětí čím dál méně, škol zatím výrazně neubývá.
Praha Základní školy mají nejvýše měsíc na to, aby do svých škamen nalákaly co nejvíce šestiletých dětí. Dneškem začíná třicetidenní lhůta, během které musí uskutečnit zápis do prvních tříd. Školy, jejichž příjem závisí na počtu dětí, se předhánějí v nabídkách nepovinných předmětů, kroužků a vybavení. Keramika, rozšířená výuka cizích jazyků a informatiky, stejně jako hra na hudební nástroje se hlavně ve větších městech staly běžnou věcí. Dětí je stále méně, a tak se školy o žáky přetahují. Rodičům pak občas naslibují víc, než pro jejich potomky mohou udělat. "Znám školu, kde rodičům budoucích prvňáčků ukazovali v den otevřených dveří jednu skvěle vybavenou třídu. To bylo ale také naposledy, co ji děti viděly. Učily se jinde," upozorňuje předseda Asociace základních škol Karel Bárta.
Ročně o tisíce dětí méně
Úbytek počtu dětí je podle statistiků katastrofou. Počet základních škol se však zatím příliš nemění. Jednotlivé obce se zrušení právě té "své" školy brání. "Škola je často jediná věc, která v obci zbyla, a tak se ji snaží udržet. Určitá redukce sítě je však nezbytná," vysvětluje Bárta. S vysokým počtem škol souvisejí další problémy, které se ve školství řeší, hlavně nízké platy učitelů. Zatímco před dvěma lety nastoupilo do prvních tříd 113 tisíc dětí, loni už to bylo jen 100 tisíc a letos se čeká další několikatisícový propad. V Praze se podle odhadů pro školní rok 2003-2004 zapíše o pět set dětí méně než loni, což vydá na jednu větší školu. "Městské části musí začít se slučováním škol nebo rušením těch méně obsazených. Naše možnosti to prosadit jsou ale omezené," říká vedoucí školského odboru pražského magistrátu Dáša Hostašová. Školy zřizují jednotlivé obce a platí jim také provoz. Mzdové prostředky, které se odvíjejí od počtu dětí, jež zařízení navštěvují, školám přerozděluje kraj. Právě toto je jediný způsob, jak mohou krajské úřady na obce tlačit, aby školy slučovaly. "Kraje potřebují čas. Musí zajistit, aby základní školy byly dostupné a přitom se neplýtvalo. Je to citlivé téma," podotýká předseda sněmovního školského výboru Walter Bartoš (ODS). Ze statistik se dá vyčíst, že na každých 278 dětí v zemi vychází jedna školní budova a na patnáct dětí v základní škole připadne jeden pedagog. Průměr zvyšují malotřídky, školy s pár desítkami žáků, roztroušené v malých obcích. V členitém kraji Vysočina připadá nejméně dětí na jednu školní budovu (asi dvě stovky). Se slučováním škol tam právě začali. "Zatím jde o šest škol. Chceme, aby venkov zůstal obydlený. Připravujeme proto i granty na podporu školních autobusů, které by děti do vzdálenější školy dopravily," tvrdí náměstkyně hejtmana Alena Štěrbová.