Souvislosti Plus

Moderátor:

Hlavní město Praha vstoupilo do nového roku s velkými stavitelskými záměry. Do výstavby jde nová linka metra, dvě nové tramvajové tratě, dva nové mosty a kromě toho se bude měnit vzhled Václavského náměstí. A aby toho nebylo málo, změny čekají i náměstí Malostranské. To všechno v roce, kdy Prahu čekají volby a stávající primátor Zdeněk Hřib z Pirátské strany bude chtít obhájit mandát. V jakém stavu je hlavní město po čtyřech letech jeho vlády? Není i v Praze, podobně jako na celostátní úrovni čas na změnu, když se v Česku ujímá kormidla nová vláda. Jak to dopadne v hlavním městě? Budeme se snažit nalézt odpovědi. Souvislosti Plus. Hosty souvislostí Plus jsou pražská radní pro sociální politiku a zdravotnictví, nestranička za hnutí Praha sobě Milena Johnová. Dobrý den.

Milena Johnová, pražská radní pro sociální politiku a zdravotnictví (Praha sobě):

Dobrý den.

Moderátor:

Architektka a urbanistka z nevládní organizace AuToMat Zuzana Poláková. Dobrý den.

Zuzana Poláková, architektka, urbanistka:

Dobrý den.

Moderátor:

Poslankyně a starostka městské části Praha 5 Renata Zajíčková z ODS. Dobrý den.

Renata Zajíčková, poslankyně, starostka městské části Praha 5 (ODS):

Dobrý den.

Moderátor:

Europoslanec TOP 09, pražský zastupitel, do loňska též předseda zastupitelského klubu Spojené síly pro Prahu Jiří Pospíšil. Dobrý den.

Jiří Pospíšil, europoslanec, pražský zastupitel (TOP 09):

Krásný den.

Moderátor:

začněme u paní poslankyně a starostky městské části Praha 5. Paní Zajíčková, jak jste spokojena s tím, jak hlavní město vypadá po čtyřech letech působení současného vedení?

Renata Zajíčková, poslankyně, starostka městské části Praha 5 (ODS):

Tak kdybych to měla charakterizovat několika slovy, tak například co se týče dopravy, tak bych to asi charakterizovala slovy chaos, komplikace a dopravní hřiště. Protože ta koordinace ze strany hlavního města Prahy právě třeba v té dopravě je velmi chabá. Skoro si troufám říct, že se to týká i dalších oblastí. Protože to, co vlastně my jako starostové většiny městských částí právě postrádáme od hlavního města Prahy, je ta komunikace všech změn, všech plánů. A to se potom odráží v tom, že naši občané nejsou informováni a dotazují se nás, třeba starostů, a my jim vlastně nejsme leckdy schopni odpovědět, proč třeba došlo ke konkrétní uzavírce nebo proč zrovna byly uzavřené nějaké silniční pruhy. Takže je mi to líto, že to musím takhle říct, ale opravdu za mě to jsou tato slova, chaos, komplikace, dopravní hřiště a špatná komunikace ze strany hlavního města Prahy.

Moderátor:

Kritika je základ zlepšení. Ale abych vám dobře rozuměl. Když mluvíte o chaosu, tak myslela jste to opravdu obecně anebo byste to zúžila jenom na oblast dopravy? Myslím chaos jako charakteristika práce magistrátu.

Renata Zajíčková, poslankyně, starostka městské části Praha 5 (ODS):

Tak asi bych to v tomhletom případě asi opravdu zúžila na tu oblast dopravy. Nakonec ale tu ti Pražáci vnímají téměř nejvíce, protože každý z nás, kdo žije nebo pracuje v Praze, se denně pohybuje, přemisťuje z místa na místo, takže ta doprava je vždycky téma, které nejvíce rezonuje ať před volbami nebo i v průběhu prostě volebního období. Takže pro mě ten chaos je asi opravdu nejvíce v dopravě.

Moderátor:

Ještě jedna otázka na vás. Měla jste jako starostka významné městské části nějaké návrhy, které by třeba vedení hlavního města nechtělo přijmout?

Renata Zajíčková, poslankyně, starostka městské části Praha 5 (ODS):

Tak zase budu mluvit o té dopravě. Starostové městských částí Praha 1 až 10 například se shodli na tom, že by měla být přijata nějaká koordinace nebo pozice koordinátora právě v souvislosti s těmi dopravními stavbami a vlastně hlavního města Praha toto nevyslyšelo. Anebo můžu uvést ještě jeden konkrétní příklad. Opoziční zastupitelé hlavního města Prahy vyzvali radu hlavního města Prahy, aby právě přijali jako za celé území hlavního města Prahy koordinátora dopravních staveb a vůbec dopravy v celé Praze. A to také nebylo vyslyšeno. Takže ty návrhy ze strany starostů přicházeli a přicházejí, ale většinou na ně není reflektováno.

Moderátor:

Paní Poláková, vy se jako urbanistka zabýváte dopravou mimo jiné. Je doprava opravdu v Praze tak důležité téma? Zaprvé. A zadruhé, postupuje magistrát, postupoval magistrát v těch uplynulých čtyřech letech v oblasti dopravy tak chaoticky, jak říkala paní starostka?

Zuzana Poláková, architektka, urbanistka:

Tak nejdřív k tý první otázce. Já si vlastně nemyslím, že by byla doprava úplně ústředním tématem. Myslím si, že je to ústřední téma nějakých politických diskusí a je to vlastně hodně zpolitizované téma právě díky i účasti médií a díky samotných mediálních výstupů těch politiků. A je to vlastně věc, s kterou se denně setkáváme a každý dopravu dennodenně používáme. Ať automobilovou, veřejnou anebo pěší nebo cyklistickou. Takže vlastně to jako na určité strunky hraje a určitě pak to působí emoce. Což je to, co politici potřebují. A k té druhé otázce, jestli mám pocit, že ten rozvoj dopravy je tady chaotický, tak jednotlivé uzavírky a tyhle věci, já to prostě nebudu komentovat. Myslím si, že se současnou koalicí mám pocit, že se začala budovat nějaká vize a že jsme se nějakými úpravami, byť drobnými a tak, jak to ta politika dovoluje, úpravami jsme se začali v některých věcech trošku blížit třeba západní Evropě a byť jsme na covidovou situaci reagovali méně, tak i tak tam máme nějaké úspěchy v aktivní mobilitě.

Moderátor:

Paní Johnová, doprava není vaše hlavní téma. Pokud nechcete, řekněte nám, co udělal podle vás Praha za poslední čtyři roky významného pro sociálně slabší obyvatele města? Třeba pro lidi bez domova?

Milena Johnová, pražská radní pro sociální politiku a zdravotnictví (Praha sobě):

Tak já, samozřejmě ta doprava není moje ústřední téma, nicméně dotýká se i skupin lidí, se kterými já vlastně se potkávám nebo s jejich problémy se potkávám a na jejichž životní situace musí reagovat město i z hlediska dopravy. Takže já bych tady chtěla vlastně říct, že je zajímavé a dobré z mého pohledu, že se například podařilo domluvit dopravu od dveří ke dveřím bezbariérovou s novými poskytovateli i pro obyvatele Středočeského kraje, kteří žijí za hranicí Prahy. Že se vlastně dokážeme domlouvat meziregionálně, že se ta hranice mezi Prahou a Středočeským krajem, že není bariérou ale vlastně spojnicí a že se dále rozvíjí bezbariérová doprava i v metru. Myslím, že to je velmi významné právě pro sociální začleňování znevýhodněných skupin obyvatel a určitě také není bez významu, že je potřeba zabezpečovat dobrou dopravní situaci pro lidi, kteří mají fyzické postižení a potřebují se prostě dopravit autem, potřebují někde zaparkovat, vystoupit tam pohodlně z vozíku, vytáhnout ten vozík z kufru. Zkrátka vlastně zabezpečit se. Ta samostatnost je vlastně důležitá pro sociální začlenění i důstojný život těch lidí a myslím, že tady tahle stránka dopravní politiky, aspoň já mám dobrou zkušenost s panem náměstkem Scheinherrem, to vlastně běžně řešíme. No a k té druhé otázce, vy jste zmínil například pomoc lidem bez domova. Tak během Covidu, ano, tak já myslím, že tady Praha se postavila k té situaci, řekla bych, velmi progresivně. My jsme nečekali na nějaké studie a příklady ze zahraničí a vlastně ihned po vyhlášení té karantény, předloni vlastně už musím říkat, v březnu, tak jsme zahájili akce, jejichž výsledkem bylo otevření šesti hostelů pro lidi, kteří neměli možnost držet, tak jako my ostatní, karanténu prostě doma, dvě stanová místa. Dali jsme vlastně takhle možnost se uchýlit do karantény víc jak 500 lidí. A vlastně jsme si řekli, že tuhle situaci, byť byla tragická, pro mnoho z nás nepříjemná, těžká, drahá, tak že ji vlastně využijeme pro to, abychom nemuseli ty lidi po skončení té první vlny Covidu vlastně vyhánět na ulici a snažíme se zabezpečit těm lidem podmínky pro to, aby se na tu ulici nevraceli, aby mohli odejít do co nejstandardnějšího bydlení. Tak pro tuto cílovou skupinu myslím, že Praha v tomhle byla, vlastně by mohla být příkladem i pro jiné regiony.