Spěchejme s výstavbou okruhů a parkovišť
Mladá fronta Dnes - 26.9.2001
Názory čtenářů
Praha prožívá z hlediska automobilové dopravy velmi obtížný rok. Důvodem je nejen vysoká automobilizace, která dosahuje vskutku světových parametrů, ale obzvlášť v letošním roce velké množství rekonstrukcí a oprav komunikací, které navíc znemožňují průjezd i tramvajové dopravě. Uvážíme-li, že je prakticky neprůjezdné celé Staré Město, že nejsou respektovány pro městskou dopravu historicky dané komunikace, jako je Staroměstský okruh (v trase Národní-Na Příkopě-Revoluční) nebo důležitá spojnice tří náměstí Vodičkova-Jindřišská, pak se nemůžeme divit, že dopravní obslužnost centra města je zcela nedostatečná. A to se netýká jen automobilové dopravy, ale i dopravy tramvajové, jak jsme se přesvědčili při nedávné rekonstrukci kolejí v Lazarské a Vodičkově ulici. Za dané situace není divu, že po Wilsonově ulici (býv. II. SJM) projíždí denně 100 000 vozidel a my jsme schopni se nad tím jen pohoršovat. Dopravní opatření v usměrňování dopravy typu Národní-Mikulandská-Ostrovní-Voršilská-Národní nebo Myslíkova-Pštrossova-Opatovická-Křemencova-Myslíkova lze tedy považovat za zbytečnou zlomyslnost, stejně jako zřizování tzv. "obytných" ulic (Dlouhá) či "zpomalovacích pruhů" (Nerudova). Jsem toho názoru, že každé opatření, které neumožňuje plynulou dopravu, je opatřením špatným. Sdílím námitky veřejnosti k notorickým automobilistům, kteří odmítají pěší pohyb a sólovými jízdami mnohdy zbytečně přetěžují historicky danou nedostatečnou komunikační síť zároveň je třeba uvážit, že každý druhý obyvatel Prahy vlastní automobil, a proto se domnívám, že je nutno respektovat práva poloviny Pražanů a nepostupovat jen obstrukcemi a represemi, ale snažit se řešit kritickou situaci automobilizmu i pozitivním způsobem. Za nejúčinnější způsob považuji výstavbu dostatečného množství parkovacích možností. Jedině tím způsobem lze dosáhnout podstatného omezení "oplechovanosti" našich ulic, jak o tom svědčí zkušenosti evropských měst (Lyon, Frankfurt, Heidelberg, Essen a další). Než se dočkáme podzemních parkovišť pod Václavským, Senovážným, Staroměstským, Malostranským náměstím a dalšími vhodnými lokalitami, bude asi pro nerozhodnost městských složek i pro nedostatek finančních prostředků tento stav trvat delší dobu. Váhat by se však nemělo s výstavbou Vnějšího silničního okruhu (VSO), jehož význam pro odlehčení vnitroměstské dopravy není patrně stále dostatečně doceněný. Na prvním místě jde o výstavbu jeho severního úseku Ruzyně-Suchdol-Březiněves, jenž umožňuje přechod Vltavy v úseku, kde nejbližší silniční mosty jsou vzdáleny 23 km (most Barikádníků most v Kralupech). Tento úsek je důležitý nejen pro kompletaci VSO a propojení výstupní barrandovské komunikace, dálnice D5, rychlostních komunikací R6 a R7 s dálnicí D8 a komunikací R9 s možností etapového propojení na R10 (na Mladou Boleslav) a D11 (na Poděbrady), ale i pro odlehčení značné části dopravy, směřující dnes k mostu Barikádníků. Vzhledem k tomu, že se právě dokončuje výstavba předchozího úseku Řepy-Ruzyně, je třeba maximálně urychlit přípravu stavby a zahájit její výstavbu, neboť vše svědčí v její prospěch. Uvážíme-li, že investorem VSO jsou složky Ministerstva dopravy a spojů ČR, je každý den zpoždění výstavby úseku Ruzyně-Suchdol-Březiněves nejen nepochopitelnou, ale přímo trestuhodnou záležitostí. Z hlediska preference výstavby VSO je na druhém místě úsek Slivenec-Radotín-Jesenice, jenž zprostředkuje napojení na rychlostní komunikaci R4 (na Strakonice) a dálnici D3 (na České Budějovice) s tím, že je třeba, aby Středočeši odsouhlasili rozporuplnou trasu okruhu JVD, což je nutné obzvláště pro výhledové pokračování VSO k dálnici D1 (na Brno). Srovnatelný význam pro městskou dopravu má výstavba Městského okruhu (MO), jež je velmi náročná nejen ekologicky, ale i ekonomicky a navíc hrazena z městského rozpočtu. Po dokončení úseku Strahovský tunel-Barrandovský most s atraktivním tunelem Mrázovka by měla pokračovat výstavba MO stejně náročným úsekem Strahovský tunel-Letná-Pelc Tyrolka. Z uvedeného je zřejmé, že Prahu čekají velmi náročné, nákladné, ale je možno říci i technicky krásné stavby, jež nepochybně přispějí k lepší úrovni automobilové dopravy Prahy.
Jiří Zmatlík, Praha 1
Názory čtenářů
Praha prožívá z hlediska automobilové dopravy velmi obtížný rok. Důvodem je nejen vysoká automobilizace, která dosahuje vskutku světových parametrů, ale obzvlášť v letošním roce velké množství rekonstrukcí a oprav komunikací, které navíc znemožňují průjezd i tramvajové dopravě. Uvážíme-li, že je prakticky neprůjezdné celé Staré Město, že nejsou respektovány pro městskou dopravu historicky dané komunikace, jako je Staroměstský okruh (v trase Národní-Na Příkopě-Revoluční) nebo důležitá spojnice tří náměstí Vodičkova-Jindřišská, pak se nemůžeme divit, že dopravní obslužnost centra města je zcela nedostatečná. A to se netýká jen automobilové dopravy, ale i dopravy tramvajové, jak jsme se přesvědčili při nedávné rekonstrukci kolejí v Lazarské a Vodičkově ulici. Za dané situace není divu, že po Wilsonově ulici (býv. II. SJM) projíždí denně 100 000 vozidel a my jsme schopni se nad tím jen pohoršovat. Dopravní opatření v usměrňování dopravy typu Národní-Mikulandská-Ostrovní-Voršilská-Národní nebo Myslíkova-Pštrossova-Opatovická-Křemencova-Myslíkova lze tedy považovat za zbytečnou zlomyslnost, stejně jako zřizování tzv. "obytných" ulic (Dlouhá) či "zpomalovacích pruhů" (Nerudova). Jsem toho názoru, že každé opatření, které neumožňuje plynulou dopravu, je opatřením špatným. Sdílím námitky veřejnosti k notorickým automobilistům, kteří odmítají pěší pohyb a sólovými jízdami mnohdy zbytečně přetěžují historicky danou nedostatečnou komunikační síť zároveň je třeba uvážit, že každý druhý obyvatel Prahy vlastní automobil, a proto se domnívám, že je nutno respektovat práva poloviny Pražanů a nepostupovat jen obstrukcemi a represemi, ale snažit se řešit kritickou situaci automobilizmu i pozitivním způsobem. Za nejúčinnější způsob považuji výstavbu dostatečného množství parkovacích možností. Jedině tím způsobem lze dosáhnout podstatného omezení "oplechovanosti" našich ulic, jak o tom svědčí zkušenosti evropských měst (Lyon, Frankfurt, Heidelberg, Essen a další). Než se dočkáme podzemních parkovišť pod Václavským, Senovážným, Staroměstským, Malostranským náměstím a dalšími vhodnými lokalitami, bude asi pro nerozhodnost městských složek i pro nedostatek finančních prostředků tento stav trvat delší dobu. Váhat by se však nemělo s výstavbou Vnějšího silničního okruhu (VSO), jehož význam pro odlehčení vnitroměstské dopravy není patrně stále dostatečně doceněný. Na prvním místě jde o výstavbu jeho severního úseku Ruzyně-Suchdol-Březiněves, jenž umožňuje přechod Vltavy v úseku, kde nejbližší silniční mosty jsou vzdáleny 23 km (most Barikádníků most v Kralupech). Tento úsek je důležitý nejen pro kompletaci VSO a propojení výstupní barrandovské komunikace, dálnice D5, rychlostních komunikací R6 a R7 s dálnicí D8 a komunikací R9 s možností etapového propojení na R10 (na Mladou Boleslav) a D11 (na Poděbrady), ale i pro odlehčení značné části dopravy, směřující dnes k mostu Barikádníků. Vzhledem k tomu, že se právě dokončuje výstavba předchozího úseku Řepy-Ruzyně, je třeba maximálně urychlit přípravu stavby a zahájit její výstavbu, neboť vše svědčí v její prospěch. Uvážíme-li, že investorem VSO jsou složky Ministerstva dopravy a spojů ČR, je každý den zpoždění výstavby úseku Ruzyně-Suchdol-Březiněves nejen nepochopitelnou, ale přímo trestuhodnou záležitostí. Z hlediska preference výstavby VSO je na druhém místě úsek Slivenec-Radotín-Jesenice, jenž zprostředkuje napojení na rychlostní komunikaci R4 (na Strakonice) a dálnici D3 (na České Budějovice) s tím, že je třeba, aby Středočeši odsouhlasili rozporuplnou trasu okruhu JVD, což je nutné obzvláště pro výhledové pokračování VSO k dálnici D1 (na Brno). Srovnatelný význam pro městskou dopravu má výstavba Městského okruhu (MO), jež je velmi náročná nejen ekologicky, ale i ekonomicky a navíc hrazena z městského rozpočtu. Po dokončení úseku Strahovský tunel-Barrandovský most s atraktivním tunelem Mrázovka by měla pokračovat výstavba MO stejně náročným úsekem Strahovský tunel-Letná-Pelc Tyrolka. Z uvedeného je zřejmé, že Prahu čekají velmi náročné, nákladné, ale je možno říci i technicky krásné stavby, jež nepochybně přispějí k lepší úrovni automobilové dopravy Prahy.
Jiří Zmatlík, Praha 1
26. září 2001
26. září 2001