Spravit Prahu potrvá 50 let. Na Hlubučka jsem měl najmout detektiva, říká lídr STAN Hlaváček

8. 8. 2022, Online, archiv.hn.cz, Economia, a.s., Petr Hlaváček

V Praze je nutné postavit 10 tisíc bytů ročně. Z toho pětinu by mělo budovat samo město a následně je pronajímat potřebným profesím, například policistům či učitelům. V rozhovoru pro HN to uvedl současný náměstek primátora pro územní rozvoj a lídr hnutí Starostové a nezávislí Petr Hlaváček. „Mladí lidé jsou nedostatkem bydlení ohroženi nejvíc, protože nemají odkud vzít peníze na byt. Já si to tiše myslím a tiše trpím. Nemůžeme však podporovat celou střední třídu,“ dodává. Lidem, kteří se k městskému bydlení nedostanou, chce Hlaváček pomoci zrychlením výstavby.

HN: Co je třeba udělat, aby lidé měli chuť žít a trávit svůj čas v Praze i v dalších letech, až na město naplno dopadne změna klimatu ?

Je nutné navrhovat taková řešení, která by omezovala dopravu z okolních měst. Zároveň je třeba budovat městské části tak, aby lidé nemuseli jezdit například za nákupy daleko. Rovněž bychom měli podpořit mýto, až budou dostavěny okruhy, a postupně vjezd vymezit jen na městský okruh. Nemůžeme podporovat individuální automobilovou dopravu v samotném centru města.

Je nezbytné také instalovat zelené střechy, vylepšovat stromořadí a jiné drobné projekty. Důležité je však o sázení stromů uvažovat v kontextu, protože motto „vysadíme milion stromů“ je sice zajímavé, ale ve skutečnosti jsou pak skoro všechny na kraji města. Zároveň k dyž vysadíme stromy na špatná místa, hromada nám jich do 30 let zahyne. Musíme také zachytávat dešťovou vodu.

HN: Takže byste například byl pro to, aby se zjemnila památková ochrana Prahy a v širším centru města se na střechy instalovala zeleň?

Naším návrhem je, aby byla taková zelená střecha všude, kde nemá jinou funkci. Ale i úchvatná střešní pražská krajina je hodnota, kterou musíme zachovat. Vždy musíme hledat balanc.

HN: Se změnou klimatu souvisí i energetická soběstačnost. Co by měla Praha udělat, aby se dokázala vyrovnat s odstřihnutím se od fosilních paliv?

Musíme přemýšlet ve velkém. Máme projekty, jež počítají s tepelnými čerpadly, která jsou schopna vytopit pražské městské čtvrti jako Bubny, Veleslavín, ale také plánovanou novou budovu filharmonie . Kdybychom použili nejvýkonnější čerpadla, můžeme dodat teplo až třetině Prahy. A když k tomu přidáme lepší technologii spalování ve spalovně, můžeme dodat teplo až půlce Prahy. Problém není v tom, že bychom neznali technologická řešení, problém je v nedostatku času.

HN: A není problém i v nedostatku finančních prostředků? Nenarazí tyto plány v době škrtů a šetření?

Tohle jsou reálné projekty, žádný příslib snů. Co může jeden náměstek udělat víc než mít připravené konkrétní projekty?

HN: Jakým způsobem by se mělo jezdit v Praze za čtyři roky? Měla by být preferovaná pěší doprava, MHD, kola, nebo auta?

Za období covidu se hodně změnil podíl dopravy v Praze. Výrazně posílila pěší doprava. Já však říkám, že musíme investovat do všech druhů dopravy, protože jinak se město nemůže rozvíjet. Nejkřehčí a nejméně podporovaná forma dopravy je pěší. Pak je cyklodoprava, kde by se mělo jít cestou oddělených cyklostezek, což je evropský trend. Jenže je to poměrně hodně kritizované, protože to pomáhá relativně malému procentu lidí. My ale musíme docílit toho, aby se cyklisté nemuseli motat pod kola aut. Z dopravních staveb jsou hlavními body metro D a dokončení městského okruhu.

HN: Dokončení vnitřního městského okruhu odhaduje současný primátor na rok 2035. Byl byste pak pro zavedení mýta?

Ano, ale zároveň dodávám, že musí být chytré a empatické. Třeba že senior bude moci zajet k zubaři zadarmo. Ale mýto bude nutné, protože ulice z roku 1375 nezvládnou současný nápor aut.

HN: A podle vás je reálné dokončení městského okruhu do roku 2035?

Pokud se schválí Metropolitní plán a nikdo ho nebude složitě měnit a zasahovat do něj, tak to možné je. Problém mohou být peníze. Bez finanční podpory státu není možné stavět metro i okruh najednou.

HN: Jaké další investice do silniční dopravy Praha potřebuje?

Rozhodně vnější dálniční okruh. Ten je ale odpovědností státu a moc mu to nejde. Teď se také spustila rekonstrukce Barrandovského mostu , a takových mostů je hromada. Musí se postavit Dvorecký most mezi Prahou 4 a 5 , musí se dotáhnout Rohanský most mezi Prahou 7 a 8. Tyto jsou kritické.

HN: Páteří dopravy je MHD. Město ji však při současných cenách musí výrazně dotovat, za covidu z 90 procent, před ním z 80 procent. Uvažovali jste chvíli také o zdražení dlouhodobých jízdenek. Není naopak čas udělat MHD zcela zdarma?

Je potřeba to pořádně promyslet s někým, kdo tomu rozumí. Bohužel se ukázalo, že v napjatém rozpočtu města by nás i těch 20 procent mohlo připravit o potřebné prostředky na investice. Ale celkově vzato, město je komplexní orgán a musíme dělat i další investice, teď typicky do škol . Nemůžeme si dovolit všechno dotovat.

HN: Byl byste tedy naopak pro zdražení jízdenek, což by ulevilo městskému rozpočtu?

Systém dotování jízdenek zatím funguje dobře. Podobně je to i v kultuře, nikdo neplatí za lístek plnou cenu, jinak by vstupenka do Rudolfina stála šest tisíc. Myslím si, že je nutné udělat celospolečenskou dohodu i s ODS, schválit Metropolitní plán, dokončit městský okruh, spustit mýto a z mýta platit MHD.

HN: Takže pokud budete primátor, MHD zdražíte, zlevníte, nebo ta cena zůstane stejná?

Určitě nepůjdu cestou bezplatné MHD, ale budu hledat možnost, aby cena jízdenek zůstala zhruba taková, jaká je teď. A budu hledat další zdroje financování MHD, aby městu zůstaly finanční prostředky i na další investice, třeba na městskou výstavbu.

HN: Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) mluví o tramvajovém okruhu , Adam Scheinherr (Praha sobě) zase o metru O . Vedle toho je tu projekt takzvaného metra S. K tomu se začalo s výstavbou metra D, plánuje se lanovka z Troje na Podbabu . Jsou všechny tyto investice skutečně potřebné?

Každé město, jež se rozvíjí a rozrůstá, potřebuje rychlé spojení mezi okrajovými částmi. Proto se projektují různé druhy spojení na různé části, například jako kombinace tramvaje, metra a jiných. V kombinaci s vlakovými stanicemi před Prahou bychom pak mohli stáhnout lidi z okolních měst, kteří nebudou muset do Prahy jezdit autem.

HN: Co jste za poslední čtyři roky jako koalice udělali pro to, aby byla Praha bezpečnější pro chodce? A co plánujete udělat dál?

To je velké téma. Chodci jsou nejkřehčí součástí dopravy ve městě. Největší projekt, o kterém jsem vyjednával s policií, byl přechod na Karlově náměstí. Nikdo tomu původně nevěřil, a dnes tam stojí. Pak se doplnil i přechod před Národním muzeem a plánuje se lávka z terasy nad hlavním nádražím až k Fantově budově. Takhle pracně se to musí napravovat, nejsou na to zázračná řešení.

HN: Hlavní město se aktuálně potýká s krizí bydlení . Jak chcete zajistit, aby z Prahy neodcházeli lidé do levnějších vesnic, odkud budou do metropole jen dojíždět, což ještě zvýší náklady na dopravní infrastrukturu?

Město se kazilo 40 až 50 let a teď bude stejnou dobu trvat náprava. Je v tom příliš mnoho faktorů. Pokoušíme se spolupracovat s ministerstvem pro místní rozvoj, ale já ho kvůli přístupu tamních úředníků nazývám „ministerstvo pro místní zmar“. Jen získání stavebního povolení trvá devět až 12 let, nám se to při některých projektech podařilo za šest let. Třeba teď jsme vybrali vítězný návrh na nové městské byty na Smíchově, postavíme také 2400 bytů na Palmovce pro podporované profese.

Možná namítnete, že vy jako novináři se k nim nedostanete. Já ale říkám, že byste klidně mohli mít vedlejší úvazek ve škole , kterou tam postavíme, a můžete mít zároveň přístup k bydlení. Mladí lidé jsou nedostatkem bydlení ohroženi nejvíc, protože nemají odkud vzít peníze na byt. Já si to tiše myslím a tiše trpím. Nemůžeme však podporovat celou střední třídu. Mohu například dělat změny v územním plánu, aby se zkrátila výstavba, případně mohu koordinovat změny napříč sektory.

HN: Kolik městských bytů ročně by měla Praha stavět?

Celkově by se mělo postavit 10 tisíc bytů ročně, z toho dva tisíce by mělo postavit město samo.

HN: A nebylo by jednodušší postavit třeba i 30 tisíc bytů a využít k tomu dlouho opomíjenou prefabrikovanou výstavbu?

Vůbec nic vůči prefabrikovaným stavbám nemám a není vyloučeno, že v Letňanech touto cestou půjdeme. Je to však pouze nástroj, není to hlavní téma. Konstrukční systém není důvod, proč se u nás málo staví.

HN: Tím důvodem jsou na městské úrovni třeba vlekoucí se změny územního plánu. Jaké konkrétní změny jste udělali za čtyři roky, aby schvalování staveb netrvalo 12 let, ale šest?

Nejdůležitější změna je, že projekty neleží 12 let u nás v šuplíku, jak to bylo za našich předchůdců, ale posíláme to přímo do přípravy a na zastupitelstvo a tím se doba zkracuje. A objektivně se zkrátila, vnímají to také investoři. Atmosféra se změnila, a přestože někteří tvrdí, že to tak není, tak si myslím, že je to vidět. Nemůžu však dělat zázraky.

Stejné je to i s Airbnb. Před covidem do něj bylo zapojených 14 tisíc bytů v Praze, pak to kleslo na sedm tisíc a nyní to znovu stoupá. Můžeme si o radní Haně Kordové Marvanové ( nyní kandiduje za koalici Spolu, kterou tvoří ODS, TOP 09 a KDU-ČSL – pozn. red. ) myslet, co chceme, připravila ale návrh zákona , jak to omezit. Ministr Ivan Bartoš (Piráti) řekl, že je potřeba to udělat jinak, a zatím nic moc neudělal. Tak s tím nic nezmůžeme.

HN: Dobrá, zeptáme se jinak. Chcete být primátorem Prahy?

Jasně.

HN: Proč?

Abych změnil některé věci.

HN: Jak hodláte změnit věci, které, jak sám říkáte, nemáte v kompetencích?

Je potřeba komunikovat s vládou.

HN: Jak jinak budete komunikovat s vládou než současné vedení?

Musíme zásadním způsobem změnit přístup ministerstva pro místní rozvoj.

HN: Jak toho chcete dosáhnout?

Vláda musí začít brát velká města vážně. Musíme se spojit s dalšími velkými městy a zatlačit na ministerstvo pro místní rozvoj, aby rychleji pracovalo na nezbytných zákonech.

HN: A když se spojíte s velkými městy, podaří se vám prosadit například regulaci Airbnb?

Může se to urychlit a spolupráce se pak může zlepšit.

HN: Jak se vám spolupracovalo s Petrem Hlubučkem ?

My jsme se jím nechali oblbnout, že vnímáme zelená témata stejným pohledem. Věnovali jsme spoustu času úpravám klimatického plánu. Kdybych místo toho najal detektiva, byli bychom na tom o něco lépe. Já zatím ještě zkušenosti z politiky jen sbírám a budu se muset naučit je používat. Nepronikl jsem do podstaty jeho chování.

HN: Co to znamená?

Trochu jsem to pochopil, když se původně začala skládat kandidátka a zeptali se mě poslanci za STAN, jestli bych ji nevedl. Začali jsme debatovat o primárkách a demokratizaci pražského STAN, vůči čemuž se Hlubuček hodně ohrazoval. Tehdy jsem si pomyslel, že s tímhle člověkem bude ještě těžká spolupráce.

HN: Vy jste v té době vůbec netušil, že v hnutí doutná problém, který se Hlubučka týká? Psalo se o tom v médiích, navíc říkáte, že za vámi přišli lidé ze sněmovny, a ne z pražské buňky. To už také o něčem svědčí.

Je to pro mě poučení. Například články na serveru Seznam Zprávy o Hlubučkových bytech ve Španělsku mě vlastně jen zmátly. Protože na chodbách magistrátu slyšíme o všeličem, ale to, že má jako bývalý podnikatel tři byty, mi nepřišlo trestné. Každopádně je mi to hrozně trapné, omluvil jsem se již stokrát. Ale na druhou stranu obdivuji všechny, kteří říkají, že to věděli. Vůbec nechápu, jak ti, kdo to tvrdí, mohou spát.

HN: Zvažoval jste následně, že byste kandidaturu položil a distancoval se od STAN?

Požadoval jsem kompletní přestavbu kandidátky . A řekl jsem to i stranickému šéfovi Vítu Rakušanovi, že ji chci omladit a dát na ni nové tváře, protože jsem v rámci svého působení poznal spoustu šikovných lidí a chci jim dát šanci. Kdyby mi tehdy odpověděli, že ne, musí to zůstat tak, jak to je, tak bych to tady dosloužil a pak řekl na shledanou. Povolili mi přestavět kandidátku a myslím, že se mi to podařilo úplně skvěle. Protože i kdybychom měli 32 procent, stále máme dostatek lidí, kteří mohou odvádět výbornou práci.

HN: Jak ale zajistíte, že nikdo z těch dalších nebude dělat kroky à la Hlubuček? Máte připravené nějaké kontrolní mechanismy?

Každý ukázal ve své dosavadní práci, že je spolehlivý. Zároveň ale každý lídr musí mít ve své lidi nějakou víru v přiměřené míře.

HN: Budete požadovat nějaké konkrétní pojistky od lidí, kteří se za STAN dostanou na magistrát?

Věřím v to, že vzájemná komunikace neumožní nikomu, že takovým způsobem ustřelí.

HN: Takže žádné kontrolní mechanismy nemáte a spoléháte na osobní integritu lidí?

Zároveň nějaké aplikace zkoušíme, ale nechci to ještě otevírat na veřejnosti. Nejdříve se s tím vypořádáme uvnitř hnutí.

HN: Je současná koalice ( Piráti, Spojené síly pro Prahu – TOP 09 a STAN, Praha sobě – pozn. red. ) ta nejpřirozenější, která by měla pokračovat i po volbách?

Především bych nevylučoval žádnou demokratickou stranu a chtěl bych přispět k široké dohodě. Dopředu však vylučuji spolupráci s SPD a ANO v případě, že se netransformují do podoby demokratické strany.

HN: Dokážete si tedy představit spolupráci s ODS , která nenechala ani nit suchou na vaší koalici?

Tak to je úloha opozice. Já si opravdu myslím, že tahle koalice udělala moc práce a Praha se výrazně posunula. Kdybych ale teď řekl, že si nesedneme za stůl s ODS, vyloučil bych spolupráci s jednou z nejstarších demokratických stran. Všechno však bude mít nějaké podmínky.

HN: Vy ale mluvíte o podpoře chodců a MHD, přičemž ODS posledních 10 let mluví jen o podpoře automobilové dopravy.

To je hluboké nedorozumění a kolegové z ODS si to určitě rozmyslí.

HN: Váš kolega z koalice Jan Čižinský (Praha sobě) v rozhovoru pro HN uvedl , že se doslechl, že je už dohodnutá povolební spolupráce mezi ANO a ODS. Je to pravda?

Také jsem se to doslechl. Nicméně si myslím, že to by bylo i pro voliče ODS nepřijatelné, kdyby tahle koalice vznikla. ANO v posledním období neudělalo skoro nic. Myslím si, že by to byla smrtící koalice pro Prahu.

 

8. srpna 2022
8. srpna 2022