Sprejeři způsobili škody za desítky miliónů

Hospodářské noviny - 14.1.2003
Radnice investují desítky miliónů na odstraňování graffiti, legálních ploch určených k malování je málo
Zákony postihující sprejery platí druhým rokem. Za půldruhého roku policie stíhala téměř dva tisíce pachatelů.
Viktor Meca
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori
Od 1. července 2001, kdy trestní zákon začal postihovat sprejerství, řešila policie přes dva a půl tisíce případů, objasnila z nich však pouze necelou polovinu. Přestože radnice velkých měst považují boj proti sprejerům za úspěšný, škody na fasádách, dopravních prostředcích i kulturních památkách jsou každým rokem vyšší.
Asi největší škody způsobují sprejeři na železničních vagónech. České dráhy ještě ztráty za loňský rok nevyčíslily, ale podle odhadů budou vyšší než v roce 2001, kdy byly vyčísleny na 11,2 miliónu korun. Železničáři proto odstavují nepoužívané vagóny do střežených areálů.
"Nelze ale stahovat všechny soupravy do dep. Vozy musí být často i v odlehlých místech, aby první ranní vlaky mohly do centra," sdělil mluvčí Českých drah Petr Štáhlavský. Nejaktivnější jsou podle něj sprejeři v Praze a Brně, ale stále častěji se objevují i v menších obcích, například v oblasti Beskyd.
Velmi oblíbeným terčem sprejerů jsou tramvaje, autobusy a v Praze vlakové soupravy metra. Milióny korun stojí také odstraňování nápisů z obecních domů, výjimkou nejsou ani pomalované kulturní památky. V Brně proto od loňského roku působí pracovní skupina, která neustále graffiti odstraňuje.
"Historická část je v podstatě vyčištěna. To však neznamená, že je problém sprejerství vyřešen. Například tam, kde jsou kluby pro mladistvé, se vždycky nějaké malůvky objeví," uvedl vedoucí pracovní skupiny Vladimír Ondráček.
Okolo deseti miliónů korun ročně dává na odstraňování sprejerských výtvorů také Ostrava a některé pražské obvody. S výjimkou Prahy 6 však radnice odstraňují pouze graffiti na budovách, které vlastní město.
"Ukázalo se, že ačkoli občané vznesou kritický vzkaz radnici, že se sprejery nic nedělá, zavolat na známé číslo, že dům, ve kterém bydlí, byl v noci postříkán, nechtějí," uvedl mluvčí šestého pražského obvodu Martin Šalek.
Město proto svůj antisprejerský program rozšířilo na všechny objekty na Praze 6 s tím, že se majitelé museli zavázat, že po dopadených sprejerech budou u soudu požadovat náhradu škody.
Smyslem soustavného odstraňování maleb je znechutit sprejerům malování. "Pokud to budou důsledně přetírat, tak si lidi řeknou, proč by tam malovali, když to pořád přetírají, a jdou jinam. Je to jedna z cest, jak přenést graffiti na legální plochy," říká ostravský sprejer Radoslav Kocián.
Pro velkou část sprejerů však postrádá legální malování prvek dobrodružství. "Malovat na pět zdí pořád dokola může být po čase nuda a ploch vhodných pro graffiti je určitě víc," uvedl sprejer z Prahy, který si nepřál být jmenován.
Lidé, kteří chtějí malovat graffiti legálně, však mají až na ojedinělé výjimky smůlu. "Konkrétně v našem městě není žádná legální plocha," říká sprejer z brněnského sdružení Kontext. Hledat či vytvářet legální plochy si tak musí sprejeři sami.
"V uplynulých letech jsme podpořili dva projekty - v Žatci a Mostu, kdy jsme přispěli deseti tisíci korunami na barvy," tvrdí mluvčí Ministerstva vnitra Marie Masaříková. Podle ní by si projekt měly vytvářet jednotlivé městské radnice.
V praxi se však volné plochy snaží legalizovat pouze některá občanská sdružení. "My jsme udělali projekt, kdy nám radnice jen povolila ty plochy," uvedl Kocián.
Většina radnic spíše než na prevenci klade důraz na dopadení sprejerů a jejich potrestání. Sprejerství již téměř dva roky postihuje trestní zákon. Za nelegální malbu může obviněný dostat až osm let. V praxi však soudy ukládají peněžité tresty či obecně prospěšné práce.

Kolik případů policie eviduje
Trestní zákon postihující sprejerství platí od 1. 7. 2001. Do 30. 11. 2002 policie evidovala:
celkem případů 2682
z toho objasněno 1255
počet pachatelů 1872
z toho děti a mládež 1463
obviněno bylo 1074
vzniklá škoda 26,8 mil.
zdroj: Ministerstvo vnitra ČR