Starostové malých městských částí odmítají nové členění
Večerník Praha - 28.12.2000
Starostové malých městských částí jsou rozčarováni nad Statutem hlavního města Prahy, který schválilo zastupitelstvo města. Nejvíce se pozastavují nad způsobem zřizování správních obvodů. Podle jejich názoru návrh na zřízení obvodů postrádá jakoukoli analýzu efektivnosti současného výkonu státní správy. Postrádá tak samotný důvod reformy. Shodují se sice vtom, že pokud výkon státní správy v nynější podobě nefunguje tak, jak má, je třeba jej změnit, ovšem nedostatky a chyby je nutné napřed přesně identifikovat. Pokud návrh reformy nebude mít jasný cíl a zadání, stane se špatně mířeným výstřelem do tmy.
"Bohužel stávající návrh má k podobnému osudu veškeré předpoklady, neboť podobné rozbory postrádá. Není proto jasné, podle jakých kritérií autoři při vymezování nových správních obvodů postupovali,"tvrdí někteří z nich. Ideou autorů návrhu je homogenizace státní správy. Sice lze hovořit o jednolitosti pravomocí nově zřizovaných správních obvodů, z hlediska počtu obyvatel však o něčem podobném nemůže být řeč. Vedle sebe vznikají správní obvody svíce než sto tisíci obyvatel a obvody, které dosahují sotva sedmi tisíc obyvatel. A to s absolutně identickými povinnostmi a pravomocemi. Samozřejmě disponují aparátem a kapacitou potřebnou k výkonu veškerých správních úkonů. Mimo úřadů Prahy 1 až 15 se zbylých sedm zamýšlených správních obvodů bude muset vyrovnat s dramatickým nárůstem agendy, kterou doposud nevykonávaly, i s nárůstem personálních, odborných i prostorových kapacit. Starostové jsou přesvědčeni, že nahrazení stávajícího funkčního systému soustavou dvaadvaceti úřadů s jednotlivými pravomocemi na první pohled vyhlíží jako "zjednodušení a zpřehlednění" státní správy, ale není tomu tak. Zvětšením obvodů dojde ke zhoršení dostupnosti jejího výkonu pro občany. A argument, že zachování systému detašovaných pracovišť v místech, kde státní správa zanikne, popírá právě ten tolik deklarovaný "princip zjednodušení azpřehlednění".
MICHAL RATHAN
Luděk Schreib, redakce IN
Pokud by titulek článku i jeho obsah říkal, že "několik starostů nesouhlasí se statutem", byl by pravdivý. Ale obecné tvrzení, že starostové malých městských částí se statutem nesouhlasí, je v rozporu s usnesením sněmu starostů, který ještě před schválením návrh nového statutu projednal a naprostou většinou hlasů jeho přijetí podpořil. V tomto sněmu přitom zasedají všichni starostové pražských městských částí, takže je jediným vyjádřením, které lze považovat za průkazné, chce li někdo brát názor starostů jako celku. Navíc je statut Prahy také městskou vyhláškou, takže k němu proběhlo řádné připomínkové řízení, ve kterém se také vyjadřovaly všechny městské části. I z těchto vyjádření vyplývá, že naprostá většina starostů je pro takovouto reformu veřejné správy v hlavním městě. Proti se postavily Čakovice, kde ale došlo k vnitřnímu sporu, takže starosta změnu v navržené podobě oficiálně podpořil a proti je naopak část místního zastupitelstva, takže jde spíše o vnitřní spor, než problém Prahy. A další dvě městské části nechtěly být součástí většího celku a chtěly existoval jako samostatný správní obvod. To jsou vlastně jediné dva větší spory, které o statut proběhly.
Že reforma přinese hodně práce, a že se postupně bude msuet řada věcí "doladit" přitom nikdo nepopírá, a proto také existuje půlroční období, než vstoupí v platnost. Ale na její celkové prospěšnosti se shodlo jak zastupitelstvo Prahy, tak naprostá většina městských částí, takže článek, i když se "tváří" jinak, prokazatelně reflektuje výrazně menšinový názor.
Starostové malých městských částí jsou rozčarováni nad Statutem hlavního města Prahy, který schválilo zastupitelstvo města. Nejvíce se pozastavují nad způsobem zřizování správních obvodů. Podle jejich názoru návrh na zřízení obvodů postrádá jakoukoli analýzu efektivnosti současného výkonu státní správy. Postrádá tak samotný důvod reformy. Shodují se sice vtom, že pokud výkon státní správy v nynější podobě nefunguje tak, jak má, je třeba jej změnit, ovšem nedostatky a chyby je nutné napřed přesně identifikovat. Pokud návrh reformy nebude mít jasný cíl a zadání, stane se špatně mířeným výstřelem do tmy.
"Bohužel stávající návrh má k podobnému osudu veškeré předpoklady, neboť podobné rozbory postrádá. Není proto jasné, podle jakých kritérií autoři při vymezování nových správních obvodů postupovali,"tvrdí někteří z nich. Ideou autorů návrhu je homogenizace státní správy. Sice lze hovořit o jednolitosti pravomocí nově zřizovaných správních obvodů, z hlediska počtu obyvatel však o něčem podobném nemůže být řeč. Vedle sebe vznikají správní obvody svíce než sto tisíci obyvatel a obvody, které dosahují sotva sedmi tisíc obyvatel. A to s absolutně identickými povinnostmi a pravomocemi. Samozřejmě disponují aparátem a kapacitou potřebnou k výkonu veškerých správních úkonů. Mimo úřadů Prahy 1 až 15 se zbylých sedm zamýšlených správních obvodů bude muset vyrovnat s dramatickým nárůstem agendy, kterou doposud nevykonávaly, i s nárůstem personálních, odborných i prostorových kapacit. Starostové jsou přesvědčeni, že nahrazení stávajícího funkčního systému soustavou dvaadvaceti úřadů s jednotlivými pravomocemi na první pohled vyhlíží jako "zjednodušení a zpřehlednění" státní správy, ale není tomu tak. Zvětšením obvodů dojde ke zhoršení dostupnosti jejího výkonu pro občany. A argument, že zachování systému detašovaných pracovišť v místech, kde státní správa zanikne, popírá právě ten tolik deklarovaný "princip zjednodušení azpřehlednění".
MICHAL RATHAN
Luděk Schreib, redakce IN
Pokud by titulek článku i jeho obsah říkal, že "několik starostů nesouhlasí se statutem", byl by pravdivý. Ale obecné tvrzení, že starostové malých městských částí se statutem nesouhlasí, je v rozporu s usnesením sněmu starostů, který ještě před schválením návrh nového statutu projednal a naprostou většinou hlasů jeho přijetí podpořil. V tomto sněmu přitom zasedají všichni starostové pražských městských částí, takže je jediným vyjádřením, které lze považovat za průkazné, chce li někdo brát názor starostů jako celku. Navíc je statut Prahy také městskou vyhláškou, takže k němu proběhlo řádné připomínkové řízení, ve kterém se také vyjadřovaly všechny městské části. I z těchto vyjádření vyplývá, že naprostá většina starostů je pro takovouto reformu veřejné správy v hlavním městě. Proti se postavily Čakovice, kde ale došlo k vnitřnímu sporu, takže starosta změnu v navržené podobě oficiálně podpořil a proti je naopak část místního zastupitelstva, takže jde spíše o vnitřní spor, než problém Prahy. A další dvě městské části nechtěly být součástí většího celku a chtěly existoval jako samostatný správní obvod. To jsou vlastně jediné dva větší spory, které o statut proběhly.
Že reforma přinese hodně práce, a že se postupně bude msuet řada věcí "doladit" přitom nikdo nepopírá, a proto také existuje půlroční období, než vstoupí v platnost. Ale na její celkové prospěšnosti se shodlo jak zastupitelstvo Prahy, tak naprostá většina městských částí, takže článek, i když se "tváří" jinak, prokazatelně reflektuje výrazně menšinový názor.
28. prosince 2000
28. prosince 2000