Starostové odmítli vytvoření obvodů

Večerník Praha - 8.9.
PRAHA - Starostové městských částí včera společně s představiteli města projednávali nový statut Prahy. Radní Rudolf Blažek chce napřed novelizovat dosavadní statut, aby nebyl v rozporu se zákonem o hlavním městě Praze, který začne platit letos 12. listopadu. Do konce roku pak by měl být hotov nový statut. Vněm jde o rozvržení působnosti státní správy. Zatím je to tak, že "některé městské části mají pod sebou živnostenský úřad, některé matriky, jiné zase stavební úřad. A některé mají všechno a navíc ještě vydávají občanské průkazy," říká Blažek. Proto navrhuje vytvoření 20 až 26 správních obvodů (včera se hovořilo o21 obvodech) a jasné vymezení kompetencí všech tří stupňů státní správy: Co konkrétně má vykonávat pražský magistrát (tedy od podzimu "kraj"), co správní obvody (v podstatě okresy) a co městské části. Znamenalo by to však, že lidé by některé záležitosti vyřizovali na obvodní správě v jiné městské části.
Blažek vtom ale nevidí větší problém: "Obvodní správa může mít detašovaná pracoviště přímo v místech. Ale hlavně se celý úřad bude měnit a modernizovat. Nedávné schválení zákona o elektronickém podpisu zanedlouho umožní, že lidé na úřad nepůjdou vůbec a vše vyřídí pomocí počítače od svého psacího stolu." Starostové však včera vytvoření 21 správních obvodů zamítli. Na návrh Miloslava Marka z Dolních Chaber vyjádřili obavu o fungování úřadů v této podobě. "Máme zkušenosti, že úředníci rozhodují v duchu toho místa, z kterého pocházejí. Jestli o nás bude rozhodovat velká městská část nebo obvod, který má typicky velkoměstský, například sídlištní charakter, a my jsme typicky vesnická zástavba, tak její představy jsou dosti odlišné. Domníváme se, že kdyby úřad sídlil tam, kde lidi bydlí, dokáže se lépe vcítit do jejich potřeb," řekl Marek VP. Někteří starostové požadují, aby nový statut dal všem městským částem více kompetencí, například: být účastníkem územního řízení, posuzovat stavby z hlediska životního prostředí, organizovat ochranu před povodněmi, rostlinnou lékařskou péči a ztráty a nálezy, provádět výkon trestu obecně prospěšných prací, obstarávat matriky. Některé z těchto kompetencí mají jen vybrané městské části. "Ztráty a nálezy třeba nyní dělá Praha 1 a někteří starostové by chtěli, aby to mělo pod sebou všech 57 městských částí," uvedl pro VP příklad radní Jan Tomčík, který připravil pro statut působení samosprávy.
FRANTIŠEK KOSTLÁN

redakce IN
Agentura pro uvádění věcí na pravou míru k otištěné informaci uvádí, že starostové návrh Miloslava Marka z Dolních Chaber, v němž navrhl, aby jejich sněm vyjádřil obavu z dopadu navrhovaných změn, neschválili, jak uvádí článek. Naopak v hlasování tento a další návrhy zástupce městské části nepřijali.
A teď už vážněji...Zástupce Dolních Chaber tlumočil názor svého zastupitelstva, které se obává, aby změny, které mají v rámci nového statutu proběhnout, nevzdálily "úřady" od občanů. Řadu věcí si starostové vysvětlili přímo na jednání, o dalších se povede diskuse, která nepochybně nebude jednoduchá. Vyplývá to už ze samotné podstaty řešeného problému. Cílem plánovaných kroků je totiž zachovat dostupnost úřadů pro občany, ale současně vyřešit takové situace, kdy někde na městských částech mají pro určitou agendu úředníka, kterého sice město platí, ale je vytížen s bídou na třetinu svého úvazku...Protože více lidí z městské části prostě jeho služby nepotřebuje. Zatím to bylo možné a v městských částech proto byly různé agendy. Teď zákon o hl.m.Praze požaduje sjednocení, což znamená, že buď se některá agendy bude vykonávat na všech městských částech, nebo nikde a bude ji pro celé město dělat magistrát. Změna je tedy vynucená a současně je potřeba ji využít ve prospěch obce a Pražanů. A vytvořit přehledný dvoustupňový systém výkonu státní správy, přičemž přehledný by měl být především pro občana. V praxi si to můžeme představit tak, že když se přestěhujeme z jedné městské části do druhé, nebudeme muset studovat, zda v našem novém domově bude matrika, stavební úřad atd., protože model bude stejný jako v městské části, z níž jsme se přistěhovali. Proto se navrhuje vytvoření zhruba jednadvaceti správních obvodů, z nichž některé by vykonávaly svěřené agendy pro více měnších mětsských částí. Ale to samo o sobě ještě nic neříká o tom, jak bude "úřad" fakticky vzdálený od občanů v tom kterém místě, protože občan v malé městské části nepotřebuje, aby mu na místním úřadě seděl vedoucí stavebního odboru s několika úředníky. Úplně mu postačí, aby tady bylo detašované pracoviště (nebo třeba jen podatelna), kde si podá žádost o stavební povolení a může mu být "šumafuk", kde a jak se žádost vyřídí. Hlavně když to bude rychle. A takovýto model navrhované změny v podstatě sledují. Že nebude jednoduché ho doladit je jasné a bude kolem toho mnoho i vzrušených diskusí. Ale mimo lepšího vytížení úředníků (a tím i úspory obecních peněz) pro něj mluví ještě jedna věc - čím menší bude mít občan možnost se setkat s tím, kdo jeho žádost bazprostředně vyřizuje, tím menší je riziko (nebo alespoň podezření) z korupce úředníků. Pro většinu běžných administrativních úkonů je proto ideální model - podatelna, kam podám žádost, a která má být co nejblíže a o ostatní ať už se postará úřad svým vnitřním mechanismem. Já si jen vyzvednu vyřízený "papír". Je to jen jiné vyjádření logiky, že běhat mají papíry a ne občané od úředníka k úředníkovi a z budovy do budovy. A jak na jednání se starosty řekl primátor Jan Kasl, měla by výhledově přijít i další změna a to taková, aby si občan mohl podávat žádosti nejen v místě bydliště, ale tam, kde pracuje. Potom si na vyřizování zcela běžné věci nemusí brát den volna. Ale také tím ztrácí logiku snaha všech městských částí mít u sebe všechny agendy. V okamžiku, kdy si svou věc mohu vyřídit prakticky na kterémkoli úřadě v Praze, a ty už si zbytek vyřídí mezi sebou, to prostě nebude potřeba.
Tohle vše samozřejmě nebude hned, ale takovýmto směrem půjde nevyhnutelně vývoj státní správy v obcích. A to je v podtextu diskuse o novém statutu. A to je také důvod, proč by měla probíhat ve věcné rovině a bez zbytečných vášní. Snahou změn je věci zlepšit, jde o to jak vedení města tak městským částem a v tomto rámci lze diskutovat o všem.
A že starostové zatím neodhlasovali počet správních obvodů na jednadvacet není také nic dramatického. Prostě ještě nemají návrh nového statutu a se svým vyjádřením k počtu těchto adminstrativních celků chtějí, vcelku logicky, počkat, až budou vědět více. Jsou to pro ně změny nepochybně citlivé. Nicméně nejdůležitějším závěrem jednání je, že sněm starostů vznik dvoustupňového modelu výkonu státní správy jednoznačně podpořil. A bude se na něm pracovat.