Portál Pražana
Strach Čakovic je zbytečný
Mladá fronta Dnes - 9.2.2001
Nový Statut hlavního města nabude účinnosti l. července 2001. Jedna z jeho části se zabývá rozdělením Prahy na správní obvody a umístěním sídel úřadů pověřených výkonem tzv. statni správy v přenesené působnosti na samosprávu města. Dělení města bylo dříve dáno zákonem o územním členění státu - v Praze na deset obvodů, které známe z bývalých ONV Praha l až 10, ale například i z poštovních směrovacích čísel. Tyto dřívější obvodní národní výbory se po roce 1990 přeměnily na obvodní úřady městských částí Praha l -10. Od roku 1994 obvodní úřady spolu s dalšími pěti úřady městských částí vykonávaly základní výkon státní správy v prvém stupni na svém území, a v případě Prahy 5 - 15, mimo kompaktní město, i pro menši městské části. Kromě této tzv. patnáctky byly na úřadech historicky přidružených obci k Praze ponechány například matriky (27), stavební úřady (26) a sociální i živnostenské odbory. Jak je patrné i z předchozího textu, celý systém je velmi nepřehledný, těžko pochopitelný pro občany a jednotnou úroveň státní správy zajišťuje nepříliš kvalitně.
Právě tento chaos, nestejná kvalita poskytovaných služeb a nepřehlednost systému vedly k úvaze uspořádat v souvislosti se zřízením krajů nově i organizaci státní správy v Praze. Na jaře 1999 jsme se pokusili navrhnout vytvoření maximálně 20 správních obvodů, které by obsluhovaly obdobně velká území a přibližně stejný počet obyvatel. Tyto záměry nezbytně vyžadovaly zásahy do hranic městských částí. Nejjednodušší řešení, které by ponechalo současných nestejně velkých historicky vzniklých 15 obvodů, bylo odmítáno především ambiciózními starosty menších městských částí, kteří chtějí mít "pod sebou úřad státní správy". Snažím se neustále pohlížet na reformu veřejné správy očima Pražanů. Zásadním smyslem současné reformy má být přiblíženi místa výkonu státní správy občanovi. To v praxi znamená, že se nebudou rušit žádné úřady; naopak se podle potřeby doplní detašovaná pracoviště tam, kde chybějí a kam je obtížná dopravní dostupnost. (Potřebuji-li občanský průkaz, stavební povolení nebo živnostenský list, nemusím jet na magistrát.) V čem je smysl správného umístěni úřadů? Spočívá ve zkvalitnění výkonu státní správy, v lepším řízení a postupech podle jednotných pravidel (například dnešních 26 stavebních úřadů má velmi rozdílnou úroveň úředníků, a proto potřebuje kvalitnější vedeni).
Protože v 57 městských částech není možné vybudovat 57 kompletních úřadů s veškerou kompetencí, je třeba stanovit, kde je hranice pro vybudování kompletního úřadu " v jednom" domě a kam umístit detašovaná pracoviště zajišťující rozumnou vzdálenost pro občany. Komise pro Statut hlavního města Prahy iniciovala dohody i mezi jednotlivými městskými částmi o sídle úřadu a velikosti obvodu. Výsledkem dílčích kompromisů se stal návrh na vznik 22 správních obvodů. S tímto rozdělením byl téměř ve všech městských částech vyjádřen souhlas a případné neshody byly řešeny dohodou. Jediní, kteří žádají o změnu správního začleněni, jsou Čakovičtí. Těm se nelibí, že jejich l městská část byla přičleněna pod l správní obvod Kbely. Čeho se však obávají? Čemu se brání, proč podepisují petici?
Již od loňského podzimu existuje velmi podrobná a jasná dohoda o správním členěni pro výkon přenesené působnosti mezi městskou částí (MČ) Praha Kbely a částmi spadajícími do tohoto správního obvodu - tedy MČ Čakovice, MČ Satalice a MČ Vinoř.
Z této dohody mimo jiné vyplývá, že na území městské části Čakovice bude zachováno současné pracoviště vykonávající státní správu. Navíc zde bude nově zřízeno dislokované pracoviště živnostenského odboru pro podáni a výdej živnostenských oprávnění ] a právě v Čakovicích bude sídlit vedoucí sociálního odboru pro celý obvod. Pro lepší vzájemnou dostupnost obou městských částí se navrhuje zřízení celodenního autobusového spojení. Z reakcí některých obyvatel Čakovic vyplývá, že se skutečnostmi, které dohoda obsahuje, zřejmě nejsou dostatečné obeznámeni. Škoda pro všechny a chyba vedení městské části, které ji zaplatilo svým odchodem z funkci.
Pevně věřím, že se řešeni nalezne a dohody budou platit. Rozhodně totiž nehrozí, že by Čakovičtí měli jezdit do Kbel či do Letňan vyřizovat své základní potřeby týkající se například sociálních dávek, matriky, nových občanských průkazů, stavebních povoleni apod.
Jan Kasl, primátor hl.m.Prahy
Nový Statut hlavního města nabude účinnosti l. července 2001. Jedna z jeho části se zabývá rozdělením Prahy na správní obvody a umístěním sídel úřadů pověřených výkonem tzv. statni správy v přenesené působnosti na samosprávu města. Dělení města bylo dříve dáno zákonem o územním členění státu - v Praze na deset obvodů, které známe z bývalých ONV Praha l až 10, ale například i z poštovních směrovacích čísel. Tyto dřívější obvodní národní výbory se po roce 1990 přeměnily na obvodní úřady městských částí Praha l -10. Od roku 1994 obvodní úřady spolu s dalšími pěti úřady městských částí vykonávaly základní výkon státní správy v prvém stupni na svém území, a v případě Prahy 5 - 15, mimo kompaktní město, i pro menši městské části. Kromě této tzv. patnáctky byly na úřadech historicky přidružených obci k Praze ponechány například matriky (27), stavební úřady (26) a sociální i živnostenské odbory. Jak je patrné i z předchozího textu, celý systém je velmi nepřehledný, těžko pochopitelný pro občany a jednotnou úroveň státní správy zajišťuje nepříliš kvalitně.
Právě tento chaos, nestejná kvalita poskytovaných služeb a nepřehlednost systému vedly k úvaze uspořádat v souvislosti se zřízením krajů nově i organizaci státní správy v Praze. Na jaře 1999 jsme se pokusili navrhnout vytvoření maximálně 20 správních obvodů, které by obsluhovaly obdobně velká území a přibližně stejný počet obyvatel. Tyto záměry nezbytně vyžadovaly zásahy do hranic městských částí. Nejjednodušší řešení, které by ponechalo současných nestejně velkých historicky vzniklých 15 obvodů, bylo odmítáno především ambiciózními starosty menších městských částí, kteří chtějí mít "pod sebou úřad státní správy". Snažím se neustále pohlížet na reformu veřejné správy očima Pražanů. Zásadním smyslem současné reformy má být přiblíženi místa výkonu státní správy občanovi. To v praxi znamená, že se nebudou rušit žádné úřady; naopak se podle potřeby doplní detašovaná pracoviště tam, kde chybějí a kam je obtížná dopravní dostupnost. (Potřebuji-li občanský průkaz, stavební povolení nebo živnostenský list, nemusím jet na magistrát.) V čem je smysl správného umístěni úřadů? Spočívá ve zkvalitnění výkonu státní správy, v lepším řízení a postupech podle jednotných pravidel (například dnešních 26 stavebních úřadů má velmi rozdílnou úroveň úředníků, a proto potřebuje kvalitnější vedeni).
Protože v 57 městských částech není možné vybudovat 57 kompletních úřadů s veškerou kompetencí, je třeba stanovit, kde je hranice pro vybudování kompletního úřadu " v jednom" domě a kam umístit detašovaná pracoviště zajišťující rozumnou vzdálenost pro občany. Komise pro Statut hlavního města Prahy iniciovala dohody i mezi jednotlivými městskými částmi o sídle úřadu a velikosti obvodu. Výsledkem dílčích kompromisů se stal návrh na vznik 22 správních obvodů. S tímto rozdělením byl téměř ve všech městských částech vyjádřen souhlas a případné neshody byly řešeny dohodou. Jediní, kteří žádají o změnu správního začleněni, jsou Čakovičtí. Těm se nelibí, že jejich l městská část byla přičleněna pod l správní obvod Kbely. Čeho se však obávají? Čemu se brání, proč podepisují petici?
Již od loňského podzimu existuje velmi podrobná a jasná dohoda o správním členěni pro výkon přenesené působnosti mezi městskou částí (MČ) Praha Kbely a částmi spadajícími do tohoto správního obvodu - tedy MČ Čakovice, MČ Satalice a MČ Vinoř.
Z této dohody mimo jiné vyplývá, že na území městské části Čakovice bude zachováno současné pracoviště vykonávající státní správu. Navíc zde bude nově zřízeno dislokované pracoviště živnostenského odboru pro podáni a výdej živnostenských oprávnění ] a právě v Čakovicích bude sídlit vedoucí sociálního odboru pro celý obvod. Pro lepší vzájemnou dostupnost obou městských částí se navrhuje zřízení celodenního autobusového spojení. Z reakcí některých obyvatel Čakovic vyplývá, že se skutečnostmi, které dohoda obsahuje, zřejmě nejsou dostatečné obeznámeni. Škoda pro všechny a chyba vedení městské části, které ji zaplatilo svým odchodem z funkci.
Pevně věřím, že se řešeni nalezne a dohody budou platit. Rozhodně totiž nehrozí, že by Čakovičtí měli jezdit do Kbel či do Letňan vyřizovat své základní potřeby týkající se například sociálních dávek, matriky, nových občanských průkazů, stavebních povoleni apod.
Jan Kasl, primátor hl.m.Prahy
9. února 2001
9. února 2001