Strašákem je hlavně další pětisetletá voda a šplouch

Večerník Praha - 22.1.2003
Až do konce roku 2005 nebudou moci Pražané klidně spát. Do té doby má být dokončena protipovodňová ochrana všech důležitých částí města, jež voda při povodních ohrožuje. Poté můžeme být klidnější, nicméně nebezpečí tím jednou provždy zažehnáno nebude. Strašákem je hlavně další pětisetletá voda a šplouch, který by přišel po protržení hrazení.
*MARTINA KLAPALOVÁ
Praha - Obavy hydrometeorologů, kteří varují před možným návratem loňských katastrofálních záplav už v letošním roce, nutí město ke spěchu. Nejpozději do konce příštího roku by chtělo ochránit před povodněmi Kampu a Malou Stranu, Karlín s Libní, Holešovice včetně obory Stromovka, část Podolí kolem Výtoně a Smíchov, další lokality o rok později. Loňské povodně, které překonaly veškerá očekávání, donutily projektanty předělat všechny plány na takovou výšku hladiny řeky, s níž voda vtrhla do Prahy vloni v srpnu. O harmonogramu ochrany jednala včera městská rada. Protipovodňová ochrana hlavního města se tak prodraží oproti představám, které existovaly ještě vloni. V tuto chvíli hovoří hrubý odhad o tom, že město protipovodňová ochrana přijde na jednu miliardu tři sta milionů korun. V letošním roce vydá na tento projekt městská pokladna 400 milionů korun. "Rozhodně se nestane, že se to v příštích letech zastaví. Pro město je to rozpočtová priorita číslo jedna,"prohlásil náměstek primátora Jiří Paroubek.
Pokračování na str. 3
Přesto kolem ochrany před povodněmi dosud existují nevyjasněné otázky. Tou zásadní zůstává, zda prozatím nechat napospas osudu Troju, Zbraslav, Radotín či Lahovice, jejichž protipovodňová ochrana přijde na řadu jako poslední. Podle Paroubka však rada v příštích týdnech najde nějaké řešení. Klidný spánek ale Pražané z ohrožených lokalit nebudou mít ani s ochranou. Podle hydrologů totiž absolutní ochrana neexistuje. "Nikdo nezaručí, že jednou nepřijde povodeň ještě horší, než byla ta v srpnu 2002. Nikdo neví, kde je nějaká přesná hranice, za kterou už to výš nelze,"konstatoval Viktor Hrnčíř, vedoucí oddělení říční hydrauliky Hydroinformu, společnosti, která zpracovávala projekt protipovodňové ochrany města. Kdyby skutečně přišla větší voda než ta loňská, označovaná za pětisetletou, byla by to katastrofa, jakou Praha dosud nepoznala. Pokud by v té době už stála protipovodňová hrazení a povodeň je protrhla, účinek by byl daleko drastičtější než bez ochrany. Takový šplouch by třeba smetl ze světa celý Karlín. "V takovém případě by bylo lepší protipovodňovou ochranu dopředu v určitých místech odstřelit nebo otevřít. Je to podobné, jako když někteří lidé při loňské povodni v Českých Budějovicích utěsnili své domy a dopředu jejich přízemí naplnili pitnou vodou. Docílili tak toho, že voda byla vně i uvnitř a tlaky byly vyrovnané," řekl Hrnčíř. Velkou neznámou také je, jak se napříště zachová pražské podzemí. To je druhotný následek povodní, který vloni potrápil Staré Město a částečně i Modřany. Problematiku podzemních vod však dosud žádný projekt protipovodňové ochrany neřešil.

Harmonogram protipovodňové ochrany

1. etapa: Staré Město a Josefov (dokončeno)
2. etapa: Kampa a Malá Strana (Hergetova cihelna před dokončením, Kosárkovo nábřeží květen 2002, Čertovka září
2004, Říční ulice po Karlův most prosinec 2004)
3. etapa: Karlín a Libeň (Štefánikův most po Negrelliho viadukt jaro 2004, Rohanský ostrov po most Barikádníků září 2004)
4. etapa: Holešovice se Stromovkou (prosinec 2004)
5. etapa: Výtoň, včetně opatření na Botiči, Podolí a Smíchov (polovina roku 2004)
6. etapa: Zbraslav až Radotín (polovina roku 2005)
7. etapa: Troja (konec roku 2005)