Stromovka

Jde o to, že Stromovka, nazývaná též Královská obora, by se dala považovat za jakýsi Central park Prahy. Velká zelená oáza s vodními plochami, vzrostlými stromy, pod nimiž je příjemný stín, možností pořádání pikniků nebo třeba rodinných sportovních klání, místo vycházek pro maminky s kočárky stejně jako pro seniory. Z jedné strany přístupná přímo ze stanic tramvají, z druhé strany dokonce z parníku. Ten brázdí severní okraj parku, a buď z něj lze zamířit přímo do Stromovky, nebo na opačnou stranu přes lávku směrem do Troje a ZOO.   Bývalá lovecká obora tak dnes slouží zejména rekreaci a odpočinku. Případně také k poznání, protože v části poblíž Výstaviště je Planetárium hl. města Prahy, kde lze denně vídat naučné pořady o planetách a jiných zajímavostech vesmíru. Pro malé caparty jsou zde k dispozici také dětská hřiště, z nichž jedno bylo nedávno zrenovováno.

Nedaleko Planetária je k dispozici rovněž restaurace Vozovna Stromovka, kde je k dispozici dětské hřiště i s trampolínou a do pusy mimo jiné uzené ryby. Další však nehledejte, nejsou zde. Kdysi bývala slavná výletní restaurace Šlechtovka. Z té dnes zbývá pouhé torzo, o jehož rekonstrukci nerekonstrukci se přou již několik let úředníci i občanská sdružení. Stavba je však již v tak dezolátním stavu, že její oprava zřejmě časem přestane být aktuální.

Na celý park shlíží z výšin Místodržitelský letohrádek, hezká, ale veřejnosti nepřístupná stavba. Původně gotický zámeček z doby Vladislava Jagellonského, v renesanci upravený do obdélníkového tvaru a počátkem 19. století zvnějšku přebudován do stylu anglické novogotiky, dnes slouží jako oddělení časopisů knihovny Národního muzea a otevřeno je pouze každou středu od 9 do 18.45 hodin. Prohlídka celé budovy však možná není, lze projít pouze do badatelny.  

Zajímavostí obory je dnes rovněž tzv. Rudolfova štola, unikátní technické dílo, staré přes 400 let, do které je možné při určitých příležitostných akcích i nahlédnout.     

Historie:

Původně královská lovecká obora byla založena roku 1268 za vlády Přemysla Otakara II. na území osady Ovenec. První písemná zmínka o oboře je z roku 1319, kdy zde král Jan Lucemburský dal postavit tribunu pro zamýšlené rytířské turnaje. Její orzloha činila v roce 1536 asi 84 ha, dnes po sloučení se štěpnicí a různých úbytcích ploch má cca 89 ha. Původně byla obora rozdělena zdí, a to až do začátku 19. století na dvě části: obora a bažantnice. Dnešní Místodržitelský letohrádek, jehož název pochází až z 19. století, byl vystavěn v letech 1495–1502. Následně renesančně, a pak novogoticky přestavěn. Obora, tak jako mnoho jiných památek a zajímavostí, byla za husitských válek poničena a obnovena až Ferdinandem I. v letech 1536 - 48 a 1559. Největší rozkvět obory nastal za Rudolfa II, kdy byl založen i větší rybník. V jeho středu byl kruhový ostrov. Pro chov vodního ptactva a ryb byly zřízeny další tři rybníky a v západní části rozlehlá bažantnice. Později byla obora rozšířena směrem k „Císařskému mlýnu“, který byl přestavěn v roce 1583. V roce 1594 zde byla vybudována podle plánů Jana Gargioliho grotta s portálovým průčelím. Za galerií byla založena terasová zahrada s obdélným bazénem, koncem 16. stol. byly vyražena Rudolfova štola, která je přes jeden km dlouhá a sloužila a opět slouží k napájení rybníků vodou z Vltavy. Během třicetileté války došlo ke zničení staveb i vysazených dřevin. Obnova započala teprve až po ukončení války, a dala vzniknout mimo jiné i jírovcové, lidově kaštanové aleji vedoucí k Prašnému mostu a potažmo k Hradu. Alej se nezachovala, ale některé místní názvy, jako např. nám. a ul. Pod Kaštany v Bubenči ji stále připomínají.

V dolní části Stromovky, nedaleko letohrádku byla vybudovaná tzv. Královská dvorana s velkým sálem, zdobeným freskami Jana Jakuba Stenifelse z roku 1691, představující Apollona na slunečném voze a další mytologické výjevy a mostek na ostrov. Později byla proměněna v zahradní restauraci, ještě později přestavěna v novogotickém stylu a zvána Šlechtovka.

Stromovka postupně od lesní obory začínala nabývat více parkové úpravy, a to v anglickém krajinářském stylu a roku 1804 došlo konečně ke zpřístupnění obory veřejnosti. Tuto událost připomíná deska osazená do nástavce vstupní brány z Gotthardské ulice. Postupem času vznikly v oboře dvě železniční dráhy: podmokelská a buštěhradská, které fungují dodnes, v parku přibyly výsadby okrasných dřevin a květin, růžový sad a vysazeno bylo více než 8 000 jehličnatých stromů. Rozlohu Stromovky zmenšila následně výstavba Výstaviště a přibyl i plavební kanál. V 60. letech bylo vstavěno Planetárium.

Královská obora Stromovka provází město Prahu už téměř sedm století, přežila různé zásahy i obrovskou povodeň v roce 2002 a díky občanskému sdružení 3duby, které vzniklo z podnětu manželů Maurerových a Martiny Navrátilové, se snahou napomáhat při revitalizaci Stromovky, snad vydrží i po další generace.