SUZ: Návrh na zavedení mistrovských zkoušek má závažné nedostatky

Za nejzásadnější problém SUZ považuje fakt, že by se mistrovská zkouška měla skládat až po zhruba 5 letech praxe, kdy už teoretické znalosti nabyté ve škole budou na minimální úrovni.

 „Neumím si představit, že v momentě, kdy absolvent učňovského oboru rozjede své podnikání, jej bude muset na přibližně půl roku omezit a začne se najednou připravovat na složení této zkoušky. Toto přerušení mu může způsobit závažné finanční až existenční problémy. Navíc učební obory nejsou koncipovány jako stupeň vzdělání před vysokou školou, ale vzdělání, se kterým by mohl vykonávat živnost, nebo se stát zaměstnancem v oboru. Z mého pohledu se proto jedná o nekoncepční krok,“ uvedl předseda SUZ Karel Dvořák.

Podle SUZ mistrovská zkouška například neosvědčuje stupeň vzdělání opravňující ke vstupu na vysokou školu podle současných platných předpisů. Navrhovaná část mistrovských zkoušek navíc nemůže z pedagogického ani psychologického hlediska nahradit předepsané pedagogické vzdělání potřebné na funkci učitele odborné výchovy.

„Současné funkční nástavbové studium je daleko smysluplnější, protože umožňuje po absolvování maturity pokračovat v případném studiu na vysoké škole,“ dodala radní hl. m. Prahy pro oblast školství Ludmila Štvánová.

Radní Ludmila Štvánová dále upozorňuje, že mistrovská zkouška by neměla být v gesci Ministerstva školství a mládeže, protože jeho působnost na studenta končí předáním výučního listu. Vhodnější by podle ní bylo, kdyby přešla pod Hospodářskou komoru nebo rovnou pod odborné cechy.