Tady a teď - Zdaněný sex?
Televize ČT1 - 3.5.2001
Česká republika v roce 2002 - nejstarší řemeslo je u nás poprvé legální. Lehké ženy si platí sociální a zdravotní pojištění a státu odvádějí daně. Tyto návrhy obsahuje zákon, který, pokud projde zastupitelstvem, chce českým zákonodárcům předložit pražský magistrát. Prostituci chce zlegalizovat a určit, co se smí a co už ne. Dnes se totiž stát chová jako pštros, který strká hlavu do písku a tváří se, že prostituce neexistuje.
Rudolf Blažek (ODS), pražský radní:
Specielně tady v téhle ulici v centru mně to osobní vadí. Já vím, že to je historicky dáno, to už jsem se taky dozvěděl, že tady to bylo i za první republiky a že je to historická záležitost, ale mně to prostě vadí.
Lehké ženy pracují v erotických podnicích, v bytech nebo přímo na ulici. Podle zákona vlastně neexistují, protože český právní řád prostituci jako zdroj obživy nezná. Vedle nich se na nádražích a v gay-klubech stále rozrůstá i branže homosexuálních prostitutů, kterým je v průměru 17 let.
Iveta Bartunková, ředitelka společnosti La Strada Prevence obchodu se ženami:
Díky tomu, že vlastně neexistuje žádné nařízení, které by se týkalo prostituce. Není žádná definice, tak nejsou také definovány práva a povinnosti osob prostituci provozujících.
Petr Weiss, sexulog:
Když stát bude chtít, aby prostitutky a prostituti homosexuální platili daně, stává se v jistém smyslu pasákem, kuplířem. Na druhou stranu, pokud žádné dně nebudou vybírat, tak dochází vlastně k miliardovým daňovým únikům.
Božena, prostituka:
Tak např. zajdu si tam dneska, půjdu si do tý ulice, kde provozuji svou práci. Stane se, že tam budu od 9 hodin do rána do 4 a nic neudělám, prostě žádný kšeft není, protože tam nepřijde ten známý, který tam chodí, nemůže tam chodit každej den. Tak jako jeden, dva dny, tři dny, z čeho bych to pak měla zaplatit?
Rudolf Blažek (ODS), pražský radní:
Ty obrovský peníze, který se v tom točí, tak by prostě být za něj měly. Nevím, např. nějakou zálohovou daní, výpočtem, poplatkem.
Hana Malinová, Rozkoš bez rizika:
Každá ta žena, když je na tom moc dobře, tak polovinu výdělku, teda polovinu od toho zákazníka.
Podle magistrátního návrhu zákona by města měla právo vymezit místa k prostituci, případně ji zakázat. Prostituce by byla samostatně výdělečná činnost, na kterou by obvodní úřady vydávaly časově omezené licence. O licence by museli požádat i majitelé erotických salónů. Ti by za ně i platili.
Rudolf Blažek (ODS), pražský radní:
Já bych klidně stál o to, aby byla jednou za rok nebo tříletá nebo pětiletá licence, která by podle mého soudu mohla být i v řádech desítek, možná stovek tisíc korun.
Jiří Plesar, předseda Asociace erotických salónů:
Pokud budu platit daně jako každý jiný podnikatel, platit sociální, zdravotní pojištění a vše, co je s podnikáním spojeno, tak si nemyslím, že je to nejlepší cesta platit poplatky.
Prostitutky a zejména homosexuální prostituti jsou nejrizikovější skupina v přenosech pohlavních nemocí AIDS nebo třeba syfilis. Podle statistiky jsou častěji než na ulici nakažené dívky v klubech, kam míří většina cizinek zejména z východu.
Han Malinová, Rozkoš bez rizika:
I když budete mít prostě kondom a všechno, tak třeba syfilis se přenáší i nekoitálně jo, takže to je prostě ten muž by si měl uvědomit, když někam jde, že je to spojeno s rizikem a následně, že ohrozí tedy svoji partnerku stálou.
Magistrátní návrh zákona proto počítá i s povinnými zdravotními kartami, se kterými by museli prostitutky a prostituti každý měsíc na prohlídku k lékaři.
Rudolf Blažek (ODS), pražský radní:
Především by samozřejmě po té zdravotní stránce měla procházet pravidelnými, podle mého názoru intenzivními zdravotními prohlídkami, které by právě měly odhalit nejenom problém, ale problém s AIDSem, problém s přenosnými pohlavními chorobami.
Petr Weiss, sexulog:
Už za první republiky u nás byly učiněny pokusy kontrolovat prostitutky. Musely mít tzv. žluté knížky, kde se psaly záznamy o jejich zdravotních prohlídkách.
Iveta Bartunková, ředitelka společnosti La Strada Prevence obchodu se ženami:
Upřímně řečeno si nemyslím, že něco takového bude funkční. Jako mnohem efektivnější cestu bychom viděli především podporu institucí, které už v České republice existují a zabývají se zdravotní osvětou v oblasti prostituce.
Petr Weiss, sexulog:
Samozřejmě nelze očekávat, že by jakýkoli předpis podchytil všechny ženy, které provozují toto řemeslo.
Božena, prostitutka:
Když má někdo vo to zájem, tak ty děvčata mají svého obvodního lékaře.
S podobným zákonem přišel před časem i ministr vnitra Stanislav Gross. Neuspěl ani ve vládě. Československo totiž podepsalo v roce 1958 mezinárodní úmluvu o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob. Před prosazením nejstaršího řemesla na světě by ji muselo nejdříve vypovědět.
Česká republika v roce 2002 - nejstarší řemeslo je u nás poprvé legální. Lehké ženy si platí sociální a zdravotní pojištění a státu odvádějí daně. Tyto návrhy obsahuje zákon, který, pokud projde zastupitelstvem, chce českým zákonodárcům předložit pražský magistrát. Prostituci chce zlegalizovat a určit, co se smí a co už ne. Dnes se totiž stát chová jako pštros, který strká hlavu do písku a tváří se, že prostituce neexistuje.
Rudolf Blažek (ODS), pražský radní:
Specielně tady v téhle ulici v centru mně to osobní vadí. Já vím, že to je historicky dáno, to už jsem se taky dozvěděl, že tady to bylo i za první republiky a že je to historická záležitost, ale mně to prostě vadí.
Lehké ženy pracují v erotických podnicích, v bytech nebo přímo na ulici. Podle zákona vlastně neexistují, protože český právní řád prostituci jako zdroj obživy nezná. Vedle nich se na nádražích a v gay-klubech stále rozrůstá i branže homosexuálních prostitutů, kterým je v průměru 17 let.
Iveta Bartunková, ředitelka společnosti La Strada Prevence obchodu se ženami:
Díky tomu, že vlastně neexistuje žádné nařízení, které by se týkalo prostituce. Není žádná definice, tak nejsou také definovány práva a povinnosti osob prostituci provozujících.
Petr Weiss, sexulog:
Když stát bude chtít, aby prostitutky a prostituti homosexuální platili daně, stává se v jistém smyslu pasákem, kuplířem. Na druhou stranu, pokud žádné dně nebudou vybírat, tak dochází vlastně k miliardovým daňovým únikům.
Božena, prostituka:
Tak např. zajdu si tam dneska, půjdu si do tý ulice, kde provozuji svou práci. Stane se, že tam budu od 9 hodin do rána do 4 a nic neudělám, prostě žádný kšeft není, protože tam nepřijde ten známý, který tam chodí, nemůže tam chodit každej den. Tak jako jeden, dva dny, tři dny, z čeho bych to pak měla zaplatit?
Rudolf Blažek (ODS), pražský radní:
Ty obrovský peníze, který se v tom točí, tak by prostě být za něj měly. Nevím, např. nějakou zálohovou daní, výpočtem, poplatkem.
Hana Malinová, Rozkoš bez rizika:
Každá ta žena, když je na tom moc dobře, tak polovinu výdělku, teda polovinu od toho zákazníka.
Podle magistrátního návrhu zákona by města měla právo vymezit místa k prostituci, případně ji zakázat. Prostituce by byla samostatně výdělečná činnost, na kterou by obvodní úřady vydávaly časově omezené licence. O licence by museli požádat i majitelé erotických salónů. Ti by za ně i platili.
Rudolf Blažek (ODS), pražský radní:
Já bych klidně stál o to, aby byla jednou za rok nebo tříletá nebo pětiletá licence, která by podle mého soudu mohla být i v řádech desítek, možná stovek tisíc korun.
Jiří Plesar, předseda Asociace erotických salónů:
Pokud budu platit daně jako každý jiný podnikatel, platit sociální, zdravotní pojištění a vše, co je s podnikáním spojeno, tak si nemyslím, že je to nejlepší cesta platit poplatky.
Prostitutky a zejména homosexuální prostituti jsou nejrizikovější skupina v přenosech pohlavních nemocí AIDS nebo třeba syfilis. Podle statistiky jsou častěji než na ulici nakažené dívky v klubech, kam míří většina cizinek zejména z východu.
Han Malinová, Rozkoš bez rizika:
I když budete mít prostě kondom a všechno, tak třeba syfilis se přenáší i nekoitálně jo, takže to je prostě ten muž by si měl uvědomit, když někam jde, že je to spojeno s rizikem a následně, že ohrozí tedy svoji partnerku stálou.
Magistrátní návrh zákona proto počítá i s povinnými zdravotními kartami, se kterými by museli prostitutky a prostituti každý měsíc na prohlídku k lékaři.
Rudolf Blažek (ODS), pražský radní:
Především by samozřejmě po té zdravotní stránce měla procházet pravidelnými, podle mého názoru intenzivními zdravotními prohlídkami, které by právě měly odhalit nejenom problém, ale problém s AIDSem, problém s přenosnými pohlavními chorobami.
Petr Weiss, sexulog:
Už za první republiky u nás byly učiněny pokusy kontrolovat prostitutky. Musely mít tzv. žluté knížky, kde se psaly záznamy o jejich zdravotních prohlídkách.
Iveta Bartunková, ředitelka společnosti La Strada Prevence obchodu se ženami:
Upřímně řečeno si nemyslím, že něco takového bude funkční. Jako mnohem efektivnější cestu bychom viděli především podporu institucí, které už v České republice existují a zabývají se zdravotní osvětou v oblasti prostituce.
Petr Weiss, sexulog:
Samozřejmě nelze očekávat, že by jakýkoli předpis podchytil všechny ženy, které provozují toto řemeslo.
Božena, prostitutka:
Když má někdo vo to zájem, tak ty děvčata mají svého obvodního lékaře.
S podobným zákonem přišel před časem i ministr vnitra Stanislav Gross. Neuspěl ani ve vládě. Československo totiž podepsalo v roce 1958 mezinárodní úmluvu o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob. Před prosazením nejstaršího řemesla na světě by ji muselo nejdříve vypovědět.
4. května 2001
4. května 2001