Trnkova Turbová už přes čtvrtstoletí chátrá
Právo - 6.3.2003
Autor: Sandra Baborovská
MĚSTSKÉ TROSKY
Chátrající usedlosti na Jinonické ulici 6 v pražských Košířích si všimne málokdo. Skrývá se za vysokou zdí a mohutnými stromy. Jako by se Turbová, naše kulturní památka, kde malíř Jiří Trnka do roku 1957 tvořil svá stěžejní díla, dnes styděla za svůj žalostný stav. Památka pustne bohužel víc než 30 let.
Turbovou nyní vlastní od roku 1993 český občan Frederic Frommer. Finanční prostředky na rekonstrukci usedlosti plánoval získat výstavbou reprezentativních prostorů či rezidenčních sídel na rozsáhlém pozemku, studie k nim počátkem 90.let navrhl malířův syn, architekt Jiří Trnka.
Památkáři souhlasí
"Narodil jsem se zde a prožil tu tak krásné dětství, že se mi ani nechtělo dospět," vzpomíná Jiří Trnka ml. a vypráví o kouzelném barokním prostředí, jež inspirovalo jeho otce ke známé Zahradě. Se stavbou obytných domů dokonce souhlasí Národní památkový ústav a připustil by i architektonické kompromisy. "Jedině tak je záchrana památky reálná," poznamenal památkář Lubomír Sochor a dodal: "Trváme na neodkladné pietní rehabilitaci památkově chráněných objektů." Nečekanou překážku v realizaci záměru způsobil magistrátní odbor životního prostředí, který přeřadil nezastavěný pozemek z obytného území. "Pozemky jsou v územním plánu vedeny jako lesní porosty," potvrdila ředitelka odboru Helena Dobiášová. "Na žádost vlastníka se letos v lednu začal projednávat návrh změny využití zpět na území obytné. Podle Stanislava Langhammera, vedoucího odboru územního rozvoje Úřadu městské části Prahy 5, předložený návrh úřad podporuje. Tuto změnu lze posuzovat pouze komplexně ve vztahu k regeneraci nemovité kulturní památky historické usedlosti Turbová," řekla Právu Elena Lacinová, zástupce vedoucího odboru územního rozvoje Městské části Prahy 5.
Hrozí i vyvlastnění
Realizovat plány se stavbou dalších domů by zřejmě majiteli Turbové ušetřilo další potíže. Vždyť jinak ho památkáři z magistrátu mohou pokutovat či dokonce iniciovat případné vyvlastnění majetku. "Pokud vlastník kulturní památky, která není ve státním majetku, trvale zanedbává své povinnosti a ohrožuje tak památkovou podstatu památky, může Magistrát hlavního města Prahy - odbor památkové péče ve výjimečných případech přistoupit k jejímu vyvlastnění," říká Karel Štochl z magistrátního památkového odboru a dodává: "Na konci února jsem pořídil fotodokumentaci areálu, věcí se budeme zabývat." "Ze své funkce toho mnoho udělat nemohu. Vše se musí odehrávat na rovině dohody s vlastníkem. Mohu jednat se stavebním úřadem, který má zákonné páky, aby vlastníka donutil k nezbytným krokům," sdělil Právu starosta Prahy 5 Milan Jančík. A co se v Turbové vlastně nachází? Dvůr bývalé viniční usedlosti dnes tvoří dvě obytná stavení a bývalé stáje. Vinice tu byla založena ve středověku za Karla IV. V 18. století ji koupil František Xaver z Turbů, rada královské komory. Dal areálu své jméno, rozšířil hospodářskou část a zbudoval barokní usedlost. Stavitel Josef Linhart na počátku 20. století zboural jednu ze dvou obytných budov a na jejím místě postavil vilu v novobarokním stylu.
Chodili tam Werich, Nezval, Hrubín
Zachovala se i původní barokní brána, ke které kdysi směřovala kaštanová alej. Ta dnes ale vypadá spíše jako parkoviště pro sousední firmu. Na rozlehlé terasovité zahradě se nacházejí cenné plastiky a zřejmě nejstarší, snad třísetleté tisy v Praze. V letech 1939 až 1957 tu žil se svou první manželkou malíř Jiří Trnka. Vytvořil zde většinu svých stěžejních děl. "Tehdy pohádkově krásné místo navštěvovali tatínkovi přátelé Jan Werich, Vítězslav Nezval a František Hrubín," vzpomíná umělcův syn Jiří. Bude kulturní památka chátrat, až jednoho dne zmizí docela? Naleznou úřady nějaký rozumný kompromis? Jiří Trnka by si jistě budoucnost usedlosti maloval ve veselejších barvách.
Autor: Sandra Baborovská
MĚSTSKÉ TROSKY
Chátrající usedlosti na Jinonické ulici 6 v pražských Košířích si všimne málokdo. Skrývá se za vysokou zdí a mohutnými stromy. Jako by se Turbová, naše kulturní památka, kde malíř Jiří Trnka do roku 1957 tvořil svá stěžejní díla, dnes styděla za svůj žalostný stav. Památka pustne bohužel víc než 30 let.
Turbovou nyní vlastní od roku 1993 český občan Frederic Frommer. Finanční prostředky na rekonstrukci usedlosti plánoval získat výstavbou reprezentativních prostorů či rezidenčních sídel na rozsáhlém pozemku, studie k nim počátkem 90.let navrhl malířův syn, architekt Jiří Trnka.
Památkáři souhlasí
"Narodil jsem se zde a prožil tu tak krásné dětství, že se mi ani nechtělo dospět," vzpomíná Jiří Trnka ml. a vypráví o kouzelném barokním prostředí, jež inspirovalo jeho otce ke známé Zahradě. Se stavbou obytných domů dokonce souhlasí Národní památkový ústav a připustil by i architektonické kompromisy. "Jedině tak je záchrana památky reálná," poznamenal památkář Lubomír Sochor a dodal: "Trváme na neodkladné pietní rehabilitaci památkově chráněných objektů." Nečekanou překážku v realizaci záměru způsobil magistrátní odbor životního prostředí, který přeřadil nezastavěný pozemek z obytného území. "Pozemky jsou v územním plánu vedeny jako lesní porosty," potvrdila ředitelka odboru Helena Dobiášová. "Na žádost vlastníka se letos v lednu začal projednávat návrh změny využití zpět na území obytné. Podle Stanislava Langhammera, vedoucího odboru územního rozvoje Úřadu městské části Prahy 5, předložený návrh úřad podporuje. Tuto změnu lze posuzovat pouze komplexně ve vztahu k regeneraci nemovité kulturní památky historické usedlosti Turbová," řekla Právu Elena Lacinová, zástupce vedoucího odboru územního rozvoje Městské části Prahy 5.
Hrozí i vyvlastnění
Realizovat plány se stavbou dalších domů by zřejmě majiteli Turbové ušetřilo další potíže. Vždyť jinak ho památkáři z magistrátu mohou pokutovat či dokonce iniciovat případné vyvlastnění majetku. "Pokud vlastník kulturní památky, která není ve státním majetku, trvale zanedbává své povinnosti a ohrožuje tak památkovou podstatu památky, může Magistrát hlavního města Prahy - odbor památkové péče ve výjimečných případech přistoupit k jejímu vyvlastnění," říká Karel Štochl z magistrátního památkového odboru a dodává: "Na konci února jsem pořídil fotodokumentaci areálu, věcí se budeme zabývat." "Ze své funkce toho mnoho udělat nemohu. Vše se musí odehrávat na rovině dohody s vlastníkem. Mohu jednat se stavebním úřadem, který má zákonné páky, aby vlastníka donutil k nezbytným krokům," sdělil Právu starosta Prahy 5 Milan Jančík. A co se v Turbové vlastně nachází? Dvůr bývalé viniční usedlosti dnes tvoří dvě obytná stavení a bývalé stáje. Vinice tu byla založena ve středověku za Karla IV. V 18. století ji koupil František Xaver z Turbů, rada královské komory. Dal areálu své jméno, rozšířil hospodářskou část a zbudoval barokní usedlost. Stavitel Josef Linhart na počátku 20. století zboural jednu ze dvou obytných budov a na jejím místě postavil vilu v novobarokním stylu.
Chodili tam Werich, Nezval, Hrubín
Zachovala se i původní barokní brána, ke které kdysi směřovala kaštanová alej. Ta dnes ale vypadá spíše jako parkoviště pro sousední firmu. Na rozlehlé terasovité zahradě se nacházejí cenné plastiky a zřejmě nejstarší, snad třísetleté tisy v Praze. V letech 1939 až 1957 tu žil se svou první manželkou malíř Jiří Trnka. Vytvořil zde většinu svých stěžejních děl. "Tehdy pohádkově krásné místo navštěvovali tatínkovi přátelé Jan Werich, Vítězslav Nezval a František Hrubín," vzpomíná umělcův syn Jiří. Bude kulturní památka chátrat, až jednoho dne zmizí docela? Naleznou úřady nějaký rozumný kompromis? Jiří Trnka by si jistě budoucnost usedlosti maloval ve veselejších barvách.
6. března 2003
6. března 2003