Unikátní Langweilův model v nových dimenzích
Zpřístupnit v 3D podobě detaily a zákoutí Prahy z let 1826 až 1837 je cílem projektu, který koncem roku 2006 zahájil pražský magistrát ve spolupráci s Muzeem hlavního města Prahy. Digitalizace takzvaného Langweilova modelu Prahy si vyžádala investici 14,5 milionu korun a zabrala přes dva roky práce. Model obsahuje více něž 2000 budov, z nichž 960 již v reálné Praze neexistuje. Pražský primátor Pavel Bém, ředitel odboru památkové péče magistrátu Jan Kněžínek, ředitelka Muzea hl. města Prahy Zuzana Strnadová spolu s dalšími odborníky dnes ve Slovanském domě slavnostně představili tento digitální model novinářům.
- 4 minuty čtení
Zpřístupnit v 3D podobě detaily a zákoutí Prahy z let 1826 až 1837 je cílem projektu, který koncem roku 2006 zahájil pražský magistrát ve spolupráci s Muzeem hlavního města Prahy. Digitalizace takzvaného Langweilova modelu Prahy si vyžádala investici 14,5 milionu korun a zabrala přes dva roky práce. Model obsahuje více něž 2000 budov, z nichž 960 již v reálné Praze neexistuje. Pražský primátor Pavel Bém, ředitel odboru památkové péče magistrátu Jan Kněžínek, ředitelka Muzea hl. města Prahy Zuzana Strnadová spolu s dalšími odborníky dnes ve Slovanském domě slavnostně představili tento digitální model novinářům.
„V brzké době ovládnou naše životy počítače a čipy. Vítejte ve virtuálním světě, který nám zde představuje zcela unikátní dílo vskutku renesančního člověka. Langweilův model je jedním z nejdetailnějších urbanistických modelů na světě. Jeho převedením do trojrozměrné digitální podoby se tak Praha stala jediným městem na světě, které má historický virtuální model města v takovém rozsahu a takových detailech,“ prohlásil primátor hlavního města Prahy Pavel Bém. Rozsahem, technickým mistrovstvím a dokonalým uměleckým výrazem patří podle něj model mezi nejúchvatnější výtvory, které kdy stvořila lidská ruka.
Model je rozložen na dvaceti metrech čtverečních a zahrnuje Staré Město s židovským ghettem, Malou Stranu bez petřínského svahu, Pražský hrad a Hradčany bez Pohořelce a části Nového Světa. Jeho stavba zabrala 11 let a po úmrtí Antonína Langweila již nebyla dokončena.
Digitalizace Langweilova modelu, přibližujícího návštěvníkům unikátní projekt v nových dimenzích, probíhala od podzimu 2006 do konce roku 2008. Technická stránka celé akce se ukázala mnohem složitější, než bylo původně předpokládáno.
V tomto rozsahu a detailnosti jde o průkopnické dílo, které vytvářela společnost Visual Connection, a.s. Po důkladné přípravě probíhalo během podzimu a zimy v letech 2006–2007 náročné snímání dat za pomocí speciálního robota, který pořídil více než 244 000 detailních makrofotografií modelu.
V průběhu let 2007 a 2008 probíhala náročnější fáze projektu, tj. zpracování naměřených dat a vytvoření počítačové 3D rekonstrukce modelu. Během práce při zpracovávání dat vznikalo mnoho unikátních postupů a nástrojů, které nebyly do té doby k dispozici. Všechny standardní fotometrické nástroje zpracování dat selhávaly nejen na detailech modelu, ale i na množství naměřených dat. Práce na takto unikátním díle se rovněž neobešla bez mezinárodní spolupráce. Významným dílem přispěl francouzský tým společnosti Autodesk RealViz. Pro zpracování dat společnost Visual Connection sestavila tým špičkových odborníků z oboru robotiky, počítačového vidění, fotometrie, geografických systémů a počítačové grafiky. Vedle programátorů a vysoce kvalifikovaných odborníků byla zapotřebí spolupráce s velkým počtem operátorů pracujících na tzv. 2.5D a 3D datech. Nejnáročnější částí projektu byla extrakce textur modelu z fotografií. Při tomto procesu se výsledný 3D model „potahoval“ kresbami fasád domů a objektů. Tato fáze vyžadovala mimořádné výpočetní výkony – propočty totiž nepřetržitě, a to více než deset měsíců, zpracovávaly desítky pracovních stanic. Naměřený hrubý model obsahoval desítky miliónů bodů a polygonů. Výsledný 3D počítačový model byl následně optimalizován na 1 000 000 polygonů a 25 GB textur: tento model je tak rozsáhlý, že jej současnými běžnými počítačovými prostředky nelze vcelku zobrazit.
Na papírovém modelu Prahy začal Antonín Langweil – knihovní sluha v Univerzitní knihovně v Klementinu – pracovat v roce 1826. Rozpracovaný model několikrát vystavil pro veřejnost a získal si pověst podivína. Poprvé po Langweilově smrti v roce 1837 byl pak model vystaven až v roce 1862 na Staroměstské radnici. V dalších letech byl model vystavován muzeem jen občas. Teprve roku 1891 byl vystaven na delší údobí v době konání Zemské jubilejní výstavy a po jejím skončení od roku 1905 jako součást expozice Lapidária Národního muzea na Výstavišti. Po 2. světové válce byl převzat do správy Muzeem hlavního města Prahy. Po zpřístupnění v tomto muzeu roku 1961 v rámci expozice Prahy 19. století se Langweilův model stal pro Pražany a návštěvníky Prahy skutečným objevem a návštěvnickou atrakcí. Současně od roku 1962 probíhalo důkladné odborné restaurování modelu akademickými malíři Janou a Jiřím Boudovými.
Příloha | Soubor |
---|---|
Výsledky digitalizace Langweilova modelu |
V Praze 20. 2. 2009
MUDr. Pavel Bém – primátor hlavního města Prahy
do funkce opětovně zvolen 30. 11. 2006, působnost v oblasti finanční a zahraniční politiky, oblast vztahů a spolupráce se Svazem měst a obcí ČR a Asociací krajů ČR, problematika čestných poct a čestného občanství hl.m. Prahy, problematika udílení znaků a praporů městských částí, užití znaku hl.m. Prahy, organizace protidrogové a protialkoholní prevence, koordinace vztahů hl.m. Prahy k městským částem, oblast tělovýchovy.