Úřední hodiny

Televize Nova - Občanské judo - 10.1.2001
Potřebujete něco poradit, pomoci nebo vyřídit? Tak k tomu je přátelé určena středa a většinou taky pondělí. Jestli si myslíte, že vám někdo bude radit v úterý nebo ve čtvrtek, tak to jste pěkně vedle! Tak mě napadlo, co kdybychom začali platit daně jenom za leden, za březen, za květen a tak dále, a tak dále. To by se asi úředníkům moc nelíbilo. Mně se ale jejich služby taky moc nelíbí. Naše reportérka Jana Pařezová začala zjišťovat, jestli úřední dny jsou vůbec oprávněné. A výsledek byl naprosto šokující.

Oldřich Kužílek, bývalý poslanec:
Úřední dny a úřední hodiny jsou vlastně prázdné pojmy, které ve skutečnosti neexistují a nemají být co vnucovány.

Vrátná:
Všechny věci si můžou lidi obstarávat v pondělí a ve středu celý den.

JUDr. Jan Grosan, advokát:
Žádný zákon, který by mohl omezit občany v tomto směru, nezná pojem úředních dnů.

Vrátná:
Pondělí a středa.

A když přijdu v úterý, když jsem tady teď?

Vrátná:
Ne. Proto jsou tady napsaný ty úřední dny.

Ale to byste tam mohli mít napsaný, že nebudete mít žádný!

Vrátná:
Ano, jistě.

Znáte to asi všichni. Konečně dáte dohromady řadu dokumentů potřebných pro vyřízení vaší záležitosti na daném úřadě. Tam dorazíte, spadne vám kámen ze srdce, že nevidíte dlouho fronty a pak to přijde. Dveře nejdou otevřít a z kukaně na vás někdo jen houkne, že máte přijít jindy, protože není úřední den. Občanské judo ale zjistilo, že úřední dny vlastně podle zákona vůbec neexistují. Na úřady tedy vyrážíme v úterý a takhle to tam asi vypadá.

Vrátná:
V pondělí a ve středu!

Nevadí vám to?

Martin Škobis, odmítnutý občan:
Vadí, ale co se dá dělat.

Vrátná:
Hele, ty úřední dny nejsou nic novýho. Ty už platěji léta letoucí!

Martin Škobis, odmítnutý občan:
Já jsem přijel z Německa a nemám rodný list. Tak jsem si tady chtěl nechat výpis z rodnýho listu. Celý den teďko tady musíme strávit. Kdyby to šlo jinak, tak bezpochyby.

Dalším argumentem vrátných a úředníků je usnesení vlády z roku 1995, které za úřední dny určilo konkrétně pondělí a středu. Ale ani tím se nenechejte zmást.

JUDr. Jan Grosan, advokát:
Tento předpis má povahu usnesení. To znamená, že to není obecně platný předpis, tedy předpis, který by zavazoval všechny občany.

Oldřich Kužílek, bývalý poslanec:
To je interní předpis, jehož hlavní charakteristikou je, že těm občanům z venku do něj nic není. Ty to vůbec nezajímá. To je něco, jako že se vnitřně řekne, kdy se vydávají propisovačky a kdy kopíráky. A to nás, občany, vůbec nezajímá.

Jinak to ale vidí tady. Tak tady se se mnou budou bavit pro změnu v pondělí a ve středu.

Vrátný:
Dneska není návštěvní den.

Já nejdu za nima na návštěvu. Já se jdu jenom na něco zeptat.

No jo, zeptat! To už jste dneska stopětadvacátá.

Tak asi hodně lidí potřebuje informace, že jo.

Vrátný:
To by tam měli napsat, že návštěvní dny jsou od pondělí do pátku podle vás.

Ale oni jsou od pondělí do pátku.

Vrátný:
To není pravda!

A na základě čeho?

Vrátný:
Oni tam pracujou, ale ne pro vás. Vy musíte přijít v pondělí a ve středu.

Ale to se pán, který rozhoduje, koho vůbec pustí dovnitř a koho ne, mýlí.

Michael Žantovský, senátor:
Úřady jsou tady kvůli nám, ne my, občané, kvůli úřadům. Úřady si z vlastních daní zřizujeme, aby nám sloužily, aby nám vykonávaly určité služby. A ty mají vykonávat v plném rozsahu, ne jen tehdy, kdy se to hodí zrovna jim.

Úřednice:
Když to bude dělat každej, tak nemusejí bejt úřední hodiny!

A co třeba živnostenský úřad? Tady jsme si dovolili trošku vyrušit. Já jsem se chtěl zeptat na něco a úřední hodiny jsou...

Úřednice:
Všichni se chtějí na něco zeptat. Pondělí a středa.

Ale vy jste tady i teď.

Úřednice:
Ale ne pro veřejnost. Pro veřejnost je úřední den pouze pondělí a středa.

Bc. Martin Kučera, středoškolský učitel:
Problém je v tom, že jsem středoškolský učitel, tak mám ten program dost nabitý a takže ty úřední hodiny považuji za nedostatečné. Pondělí a středa je dost málo, určitě bych uvítal rozšíření na nějaké další dny.

Mně se to nehodí, jsem v práci.

JUDr. Jan Grosan, advokát:
Ten postup úřadů je podle mého názoru diskriminací, která není v souladu s ústavními plány.

Úřednice:
Já mám smlouvu prostě uzavřenou na toto.

A v té smlouvě máte, že s veřejností budete jednat v pondělí a ve středu?

Úřednice:
Samozřejmě, ano.

Oldřich Kužílek, bývalý poslanec:
To je velmi komická situace. Možná ta paní to má ve smlouvě, ale ten úřad nadále je povinen zajistit, asi tedy pomocí jiných pracovníků než této paní, ten kontakt s občany i mimo tu tzv. úřední dobu.

Michael Žantovský, senátor:
Praktiky, kdy úřad má tzv. úřední hodiny pro styk s veřejností, kdy se dvakrát za týden na chviličku jakoby pootevře, tak nám občanům jsou to praktiky z jiné doby.

Vrátná:
Takhle se dělalo za komunistů na těch úřadech. V pondělí a ve středu, jo?

Ale právě, že už nejsme za komunistů!

Vrátná:
Nejsme za komunistů, ale to v tom pokračuje, že jo.

Úřednice:
Přijďte si sem stoupnout zejtra. To jsou hodinový fronty!

No právě, že jsou tady jindy hodinový fronty.

Úřednice:
A kdy budou jindy ti úředníci dělat tu svou práci?

Ale ono to jde, když se chce. Tady na Praze 1 mají také úřední dny, ale ve všechny ostatní dny tady fungují informační centra, kde dostanete jak informace, tak potřebné materiály.

Anatol Harry Macháček, zastupitel MČ Praha 1:
Každé okénko představuje jeden odbor a v pondělí až v pátek, kdykoliv dle ordinačních hodin může každý občan do toho informačního střediska přijít a vyřídit to, co by jindy vyřizoval v klasické pondělí a středu.

Takže recept, milí úředníci, přece jenom existuje. A ještě jedna důležitá informace.

JUDr. Jan Grosan, advokát:
Pokud by občan díky tomuto přístupu úřadů například promeškal lhůtu k uplatnění nároku nebo mu vznikla nějaká škoda, případně jiná újma, mohl by žádat satisfakci.

Michael Žantovský, senátor:
Vláda má velmi jednoduchou možnost to změnit vládním nařízením. Zákon o státní službě bude projednávat Poslanecká sněmovna hned začátkem roku, Senát někdy na jaře.

Oldřich Kužílek, bývalý poslanec:
Lidi nejsou blázni, nezačnou tam běhat s více věcmi. Naopak jde jenom o to, to dobře zorganizovat a všechno si sedne.

Redakce IN
Úřední dny mají ještě jeden aspekt, o kterém se v diskusi nemluvilo, a který z hlediska „chodu úřadů“ představuje určitý problém. Vyplývá z toho, že úředník není člověk, který sedí týden na své židli, ale vyřizuje v průběhu týdne spoustu věcí mimo úřad…Počínaje kontrolami, které provádějí například živnostenské odbory obecních úřadů nebo dopravní odbory přes místní šetření na stavbách atd. A úřední dny, přes všechny problémy, které jsou popisovány, a které jsou nesporně pravdivé, tak slouží mimo jiné k tomu, aby měl občan záruku, že úředníka na jeho židli zastihne. Což jinak asi skutečně zaručit nelze, má li úřad dělat svou práci, která zdaleka nespočívá jen v kontaktu s občany. Návštěvní dny jsou tak určitým kompromisem, který není ideální, ale plus minus funguje.
Jinou věcí je, že pokud občan nepotřebuje osobní kontakt s určitým úředníkem specializovaným na „jeho problém“, měl by najít na úřadu otevřené dveře kdykoli v týdnu. To je řešení zmiňované v článku v podobě informační kanceláře schopné vyřídit naprostou většinu žádostí. Stejně funguje i pražský magistrát a dnes už také velká část ostatních pražských radnic. V informační kanceláři magistrátu tak lze získat informace, potřebné formuláře, podat žádosti atd. a to denně a i mimo běžný rámec pracovní doby.
Dalším krokem je postupné rozšiřování elektronických služeb, takže se formuláře začínají objevovat na internetu a celý vývoj směřuje k tomu, aby bylo možné velkou část věcí vyřizovat i bez návštěvy úřadu. S tím jsou spojeny i vnitřní změny, které se dají stručně shrnout do jednoduché věty – „ať běhají papíry a ne občané“, což jinak řečeno znamená, že občan by měl podat svou žádost na jednom místě, které je přístupné každý den a zbytek „úřadování“ už si vyřídí úřady uvnitř a mezi sebou. ..Což je v zásadě cílový stav k němuž i magistrát směřuje.