Ušetřím miliardu, metro D zastavím a dokončím áčko

Stratég Svoboda prý nespí, rodinu téměř nevidí a tvrdí:

Obhájil křeslo šéfa radnice a vyškolil pražské kmotry

PRAHA – Oči měl červené od únavy, během rozhovoru často potlačoval zívání a poprvé se usmál, až když přišla řeč na jeho rodinu a koníčky. Primátor Bohuslav Svoboda (ODS) má za sebou asi nejtěžší týden za celý rok svého vládnutí na pražské radnici. Nejtěžší, ale také možná nejúspěšnější. Během pouhých čtyř dnů se rozešel s koaličními partnery z ČSSD a bleskurychle se dohodl s opoziční TOP 09. Obhájil tak křeslo primátora a vyškolil »staré kmotry« z ODS, kteří se ho během rošády chtěli zbavit – stal se totiž moc silný a neposlušný.

„Už zase spím čtyři pět hodin denně. Jako v dobách, kdy jsme sloužili v nemocnici a bylo nás málo,“ povzdychl si Svoboda unaveně.

* Pane primátore, hrajete šachy?

            „Hraju. Ale jen jako každý druhý, umím základy té hry, žádná věda.“

* To je zajímavé, protože minulý týden jsme na radnici sledovali velice působivou šachovou partii, kterou jste vyhrál. Kdy jste si poprvé uvědomil, že vítězství už je vaše?

            „Ten moment byl naprosto jednoznačný. V okamžiku, kdy mi docent Tůma (lídr pražské TOP 09) donesl návrh koaliční dohody. Když jsem si ho přečetl a uviděl, jak je exkluzivní. Zkonzultoval jsem to s předsedou Nečasem a bylo to jasné. Vyšli nám vstříc – nechali nám funkci primátora a zůstaly nám i oblasti, které jsme měli na starost.“

* Pak šlo všechno ráz na ráz. Radní ze sociální demokracie už další den vyklízeli kanceláře. Bylo nutné rozhodnout se ihned? Nebylo to zbytečně uspěchané?

            „Je to jako s extrémně výhodnou koupí – třeba bytu. Také se rozhodnete rychle, neváháte. A ten návrh od TOP 09 je tak výhodný, tak exkluzivní, že to rozhodnutí bylo potřeba udělat hned, okamžitě...“

* Aby nekoupil někdo jiný?

            „Ono bylo jasně řečeno, že ta nabídka má omezenou platnost...“

* Asi jste si tím ale udělal i nějaké nepřátele...

            „V politice člověk samozřejmě vždycky někomu šlápne na kuří oko a přestane s ním být kamarád, to je skoro stejné jako v každých jiných mezilidských vztazích. Jen v té politice je to trochu vypjatější... Ano, to riziko tady je.“

* Co když se za půl roku koalice zase rozpadne a vy budete stejnou situaci řešit znovu?

            „Ne, toho se nebojím, to je věc, která je neopakovatelná a v politice se s ní pravděpodobně setkáte jednou dvakrát za život.“

* Co bude dál, co se s novým vedením města změní pro obyčejné Pražany?

            „Řešíme dopady celosvětové krize, budeme tedy šetřit. Uvažujeme, že například projekt metra D se úplně zastaví. Metro A bychom ale chtěli dokončit. Jednak jsou tam prostředky z Evropské unie, které bychom museli vracet, a jednak zastavení toho projektu by bylo stejně drahé jako jeho dokončení. Museli bychom totiž zajistit zakonzervování už hodně pokročilé stavby. Takže tam budeme pokračovat.“

* Co tunel Blanka, ten také dokončíte?

            „Blanku chceme dokončit a nejpozději v dubnu 2014 ji uvést do provozu.“

* Myslíte, že tam najdete ještě nějaké úspory?

            „Na tom pracujeme už dlouho, nějaké úspory se už našly. A myslím si, že je tam stále ještě prostor, kde se nějaká koruna ušetřit dá.“

* V řádech miliard?

            „Ušetřili jsme dvě miliardy, a kdyby se nám podařilo ušetřit ještě jednu miliardu, byl by to naprostý zázrak.“

* Bude se pokračovat ve výstavbě Pražského okruhu?

            „Vnější Pražský okruh je v režii státu. A já se obávám, že se jeho výstavba určitě zastaví, nebo alespoň zpomalí.“

Mám mimořádně moudrou ženu

* A co váš osobní život, jak se za ten rok, co jste v politice, změnil? Máte čas na sebe, rodinu, lékařskou praxi?

            „Na svou praxi jsem si čas udělal. Jeden den v týdnu se jí věnuji. Ostatní dny pracuji na magistrátě od rána do noci. Čas spánku se mi zkrátil zase na čtyři až pět hodin. Je to jako kdysi, kdy jsme sloužili naplno v nemocnici a bylo nás málo.“

* Co na to vaše rodina?

            „Samozřejmě rodina to odnáší, protože když ráno odcházím, tak dítě ještě spí, a když se večer vracím, tak už zase spí. Když se podaří mít volný víkend – alespoň jeden den v něm – tak se ho snažím věnovat rodině.“