Portál Pražana
Územní plán je obrovské množství vazeb
Právo - 28.8.2001
PRAŽSKÝ RADNÍ ZDENĚK KOVÁŘÍK (ODS) ŘEKL PRÁVU:
* Při hledání místa pro hokejovou halu se ukázalo, že případné změny územního plánu trvají neúměrně dlouho. Proč?
Územní plán je obrovské množství vazeb a prochází dvojím projednáním - na městské části a na městě. Musí být prostor pro nejrůznější vyjádření. Vlastní práce na změně územního plánu představuje asi pětinu času, celý zbytek je projednávání ve lhůtách, které často nelze dodržet.
* A když se objeví náhlá potřeba?
Samozřejmě jsou v centrech prostory, jež lze k tomu využít. To je například otázka Vysočan a velkých rozvojových celků. Řekl bych, že se tu ale projevuje snaha hledat nová řešení, a jakmile se takové nabízí, začnou se hlásit ti, kteří napřed měli k hale spoustu námitek. Hlavní problém v otázce haly není vůbec územní plán, ale vlastnictví pozemků.
* Územní plán byl schválen v letech 1986, 1994 a 1999. Co se tak zásadně změnilo?
Územní plán z roku 1999 je zásadně odlišný od předchozích, protože vychází ze změněné hospodářské, společenské a především majetkové situace. Za komunistů územní plány měly přes určité odborné kvality a míru nezávislosti podobu spíše realizační. Za normálních okolností je územní plán funkční, ne realizační, normou. Dává rozměr funkčního využití města, dává dohromady vazby a urbanistické koncepce. V roce 1994 se schvalovalo stabilizované území, šlo o dočasné řešení pro změněné podmínky.
* A jaký je hlavní přínos plánu pražského území z roku 1999?
Hlavní změna spočívá v urbanistické koncepci, jež se postupně vytvářela opakovaným projednáváním od roku 1993. Vychází z přechodu Prahy z města s jedním historickým jádrem na město se soustavou center. Změna je to obrovská. Uvědomme si, že se s pádem bariér velká část zátěže objevila v nejcennější části Prahy. Ekonomický život se z 80 procent tlačil do památkové rezervace, jež celoměstským centrem samozřejmě zůstává.
* O jaká centra jde?
O čtyři území, která by se měla rozvíjet. Smíchov se už nyní realizuje, Pankrác je ve stadiu poměrně zajímavé diskuse, v Karlíně se některé prvky, jako například River City, rovněž realizují. Citlivá doplnění starého Karlína zde spoluvytvářejí celoměstské centrum. Poslední je Holešovicko-Bubenský prostor, tam máme velké problémy z hlediska dopravního řešení.
* Tedy Maniny?
Ne. Jde o železniční oblast. Kdybyste šel mezi stanicemi metra Vltavská a Nádraží Holešovice, v té ose to je. Kromě toho jsou v plánu obvodová centra jako spádové oblasti a čtyři příměstská obchodní centra, z nichž jsou realizována tři - Černý Most, Zličín a Letňany. Čtvrtý, to je na jihu stále neuzavřená otázka Šeberova. V každé části města by lidé měli nalézat pracovní příležitosti, kulturu i možnost bydlení.
* Lze tedy říci, že územní plán z roku 1999 je dokumentem na sto let?
Kdepak. Žádný územní plán nemá delší životnost než 15 a 20 let. Již po pěti letech se musí začít připravovat revize či nový plán, společenský vývoj je velmi rychlý.
PRAŽSKÝ RADNÍ ZDENĚK KOVÁŘÍK (ODS) ŘEKL PRÁVU:
* Při hledání místa pro hokejovou halu se ukázalo, že případné změny územního plánu trvají neúměrně dlouho. Proč?
Územní plán je obrovské množství vazeb a prochází dvojím projednáním - na městské části a na městě. Musí být prostor pro nejrůznější vyjádření. Vlastní práce na změně územního plánu představuje asi pětinu času, celý zbytek je projednávání ve lhůtách, které často nelze dodržet.
* A když se objeví náhlá potřeba?
Samozřejmě jsou v centrech prostory, jež lze k tomu využít. To je například otázka Vysočan a velkých rozvojových celků. Řekl bych, že se tu ale projevuje snaha hledat nová řešení, a jakmile se takové nabízí, začnou se hlásit ti, kteří napřed měli k hale spoustu námitek. Hlavní problém v otázce haly není vůbec územní plán, ale vlastnictví pozemků.
* Územní plán byl schválen v letech 1986, 1994 a 1999. Co se tak zásadně změnilo?
Územní plán z roku 1999 je zásadně odlišný od předchozích, protože vychází ze změněné hospodářské, společenské a především majetkové situace. Za komunistů územní plány měly přes určité odborné kvality a míru nezávislosti podobu spíše realizační. Za normálních okolností je územní plán funkční, ne realizační, normou. Dává rozměr funkčního využití města, dává dohromady vazby a urbanistické koncepce. V roce 1994 se schvalovalo stabilizované území, šlo o dočasné řešení pro změněné podmínky.
* A jaký je hlavní přínos plánu pražského území z roku 1999?
Hlavní změna spočívá v urbanistické koncepci, jež se postupně vytvářela opakovaným projednáváním od roku 1993. Vychází z přechodu Prahy z města s jedním historickým jádrem na město se soustavou center. Změna je to obrovská. Uvědomme si, že se s pádem bariér velká část zátěže objevila v nejcennější části Prahy. Ekonomický život se z 80 procent tlačil do památkové rezervace, jež celoměstským centrem samozřejmě zůstává.
* O jaká centra jde?
O čtyři území, která by se měla rozvíjet. Smíchov se už nyní realizuje, Pankrác je ve stadiu poměrně zajímavé diskuse, v Karlíně se některé prvky, jako například River City, rovněž realizují. Citlivá doplnění starého Karlína zde spoluvytvářejí celoměstské centrum. Poslední je Holešovicko-Bubenský prostor, tam máme velké problémy z hlediska dopravního řešení.
* Tedy Maniny?
Ne. Jde o železniční oblast. Kdybyste šel mezi stanicemi metra Vltavská a Nádraží Holešovice, v té ose to je. Kromě toho jsou v plánu obvodová centra jako spádové oblasti a čtyři příměstská obchodní centra, z nichž jsou realizována tři - Černý Most, Zličín a Letňany. Čtvrtý, to je na jihu stále neuzavřená otázka Šeberova. V každé části města by lidé měli nalézat pracovní příležitosti, kulturu i možnost bydlení.
* Lze tedy říci, že územní plán z roku 1999 je dokumentem na sto let?
Kdepak. Žádný územní plán nemá delší životnost než 15 a 20 let. Již po pěti letech se musí začít připravovat revize či nový plán, společenský vývoj je velmi rychlý.
28. srpna 2001
28. srpna 2001