Uznatelné výdaje

Protože pomoc z prostředků JPD 3 může být poskytnuta jen na některé druhy výdajů, je důležité, aby se každý předkladatel žádosti o finanční podporu z JPD 3 seznámil s tím, co je možné uhradit a co nikoli. Neuznatelné výdaje projektu totiž nebudou z prostředků JPD 3 proplaceny a jejich úhrada zůstane na příjemci podpory.

A) Základní kritéria uznatelnosti
B) Uznatelné výdaje
1) Osobní výdaje
2) Cestovné
3) Zařízení a vybavení
4) Režijní a administrativní výdaje
5) Nákup služeb
6) Drobné stavební úpravy
7) Přímá podpora klientům
8) Daň z přidané hodnoty
C) Neuznatelné výdaje
D) Snižování podpory z JPD 3 o vlastní příjmy realizátora projektu nebo jeho partnerů

 

A) Základní kritéria uznatelnosti

Uznatelný výdaj:
- musí být vynaložen na činnosti v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1784/1999 o ESF (prakticky to znamená na typy činností uvedené v opatření, resp. ve výzvě k předkládání žádostí o finanční podporu z JPD 3);
- musí být vynaložen na aktivity, které jasně souvisí s obsahem a cíli projektu;
- musí vzniknout v průběhu realizace projektu  (datum zahájení a ukončení realizace projektu bude uvedeno ve smlouvě o financování; upozorňujeme ale, že není možné projekt zahájit před podpisem smlouvy o financování, uznávat je proto možné jen výdaje vzniklé po podpisu smlouvy);
- musí být zaznamenán na účtech příjemce podpory nebo jeho partnerů, být identifikovatelný a kontrolovatelný a musí být doložitelný originály účetních dokladů ve smyslu § 11 zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb., resp. originály jiných dokladů ekvivalentní průkazní hodnoty;
- nesmí patřit mezi vymezené neuznatelné položky (viz níže).

 

B) Za uznatelné jsou považovány tyto náklady:

1) Osobní výdaje

Uznatelné jsou výdaje na zaměstnance žadatele a jeho partnerů, kteří jsou přímo zapojeni do realizace projektu, a to včetně pracovníků zaměstnaných na základě dohod o pracovní činnosti a o provedení práce. Pracovníci, kteří pro realizátora či partnera pracují na základě svého živnostenského listu jsou chápáni jako dodavatelé a výdaje spojené s jejich prací patří do skupiny č. 5 "Nákup služeb". 
Osobní výdaje musí odpovídat nominálním mzdám[1], event. platům[2] a zákonným odvodům na sociální a zdravotní pojištění[3] hrazeným zaměstnavatelem (a dalším nákladům – např. na odměny).
Není pevně stanoven strop pro mzdy pracovníků zapojených do realizace projektu, platí pouze, že tyto výdaje nesmí přesáhnout obvyklou výši v daném místě a čase.
Čas strávený realizací projektu je třeba dokladovat pracovními výkazy jednotlivých zaměstnanců. Neexistují formuláře pracovních výkazů, jejich vypracování závisí na žadateli a jeho partnerech.
Pokud se zaměstnanec podílí na projektu pouze částí svého úvazku, lze do uznatelných výdajů projektu zařadit jen tu část výdajů na něj, která souvisí s projektem JPD 3. 
Uznatelné jsou také případné další výdaje na zaměstnance žadatele a jeho projektových partnerů, které je zaměstnavatel povinen hradit na základě platných právních předpisů[4].

2) Pracovní cesty

Mezi uznatelné výdaje patří také výdaje na pracovní cesty personálu žadatele či partnera,  tj.  jízdné, výdaje na ubytování, stravné a nutné vedlejší výdaje - např. parkovné, vstupné, poplatky spojené s pracovní cestou, platby za telefon, fax apod. 
Náhrady vyplacené pracovníkům českých subjektů musejí být stanovené v souladu s platnou českou legislativou – zákonem č. 262,2006 Sb., zákoník práce, a navazujícími předpisy (a odpovídat cenám obvyklým).
„Per diems“ (kumulovaná náhrada za den a noc na pracovní cestě mimo jízdní výdaje) pro pracovníky zahraničních subjektů se v ČR stanovuje podle sazeb EU publikovaných na internetu: http://ec.europa.eu/europeaid/perdiem/index_en.htm (zvolte poslední aktualizaci). Podle stavu ze prosince 2006 je pro ČR maximum 230 €/den.

3) Zařízení a vybavení

Z prostředků JPD 3 NELZE HRADIT INVESTICE [5], lze hradit pouze běžné náklady projektu. Ty mohou vzniknout koupí nového či použitého zařízení či vybavení, nákupem drobného hmotného majetku, pronájmem nebo operativním leasingem (zařízení, vybavení, budov), odpisy majetku používaného na realizaci projektu JPD 3 a také mohou provedením oprav zařízení a vybavení.

Nákup nového zařízení či vybavení
Cena  jedné položky nového vybavení či zařízení hmotného majetku nesmí přesáhnout částku 40 000 Kč (např. počítač).
Pro jednu položku nehmotného majetku platí horní hranice 60 000 Kč (např. software).

Nákup použitého zařízení či vybavení
Výdaje na nákup použitého zařízení jsou uznatelné, ale pouze při dodržení následujících podmínek:
1) prodejce použitého zařízení vystaví prohlášení, ve kterém potvrdí, že toto zařízení nebylo v průběhu uplynulých sedmi let získáno prostřednictvím státní podpory nebo podpory Společenství,
2) kupní cena použitého zařízení nesmí přesáhnout jeho tržní cenu[6] a musí být nižší než výdaje na obdobné, avšak nové zařízení, 
3) zařízení musí splňovat platné normy a standardy (při koupi musí být požadovány doklady dosvědčující tyto skutečnosti – pokud nejsou k dispozici, musí být splnění tohoto požadavku zřejmé jinak).
4) Výdaje na nákup jedné položky použitého zařízení nesmí přesáhnout částku 40 000 Kč.

Nákup drobného hmotného majetku
Uznatelné jsou také výdaje na nákup drobného hmotného majetku[7], který je pro realizaci projektu nezbytný. Mezi drobný hmotný majetek patří ty položky, jejichž životnost nepřesáhne jeden rok. Patří sem tudíž i zboží, které lze chápat jako spotřební, ale realizátor projektu jej využívá pro projekt, nikoli pro administrativu spojenou s hlavními aktivitami v projektu. Jedná se např. o fotopapír pro potřeby fotografických kurzů na školách. 

Nájem / operativní leasing zařízení, vybavení a budov
Platby za nájem (zařízení, vybavení, budovy) nebo splátky operativního leasingu[8] (zařízení, vybavení, budovy) jsou uznatelným nákladem za těchto předpokladů:
1) jedná se skutečně o splátky nájmu či operativního (nikoli finančního) leasingu,
2) z výpočtu nájemného nebo splátek operativního leasingu musí být zřejmá skutečná roční výše nájemného nebo splátek operativního leasingu, doba, po kterou byl předmět nájmu (operativního leasingu) pro projekt využíván a výsledné uznatelné výdaje na nájemné nebo splátky operativního leasingu,
3) smlouva o operativním leasingu byla nejhospodárnější metodou k získání předmětu nájmu, 
4) smlouva o nájmu nebo operativním leasingu musí být uzavřena přímo příjemcem podpory,
5) předmět nájmu nebo operativního leasingu musí být využíván pro daný projekt (pokud  předmět nájmu nebo operativního leasingu je využíván i k jiným účelům, které přímo nesouvisí s cíli projektu, uznatelná bude pouze poměrná část těchto nákladů (zvolená metodika výpočtu musí být zachována po celou dobu projektu, vč. závěrečného vyúčtování a případného auditu).

Odpisy vlastního dlouhodobého majetku
Odpisy (amortizace) vlastního dlouhodobého hmotného[9] a nehmotného[10] majetku, jehož využívání je nezbytné pro realizaci projektu,  jsou možné za splnění následujících podmínek:
1) k nákupu tohoto majetku nedošlo za přispění státní dotace nebo podpory EU,
2) tyto odpisy byly vypočteny podle účetního odpisového plánu účetní jednotky, ale maximálně do hodnoty rovnoměrných odpisů po dobu životnosti majetku[11]. Pro jejich výpočet je třeba doložit pořizovací cenu odpisovaného majetku či zařízení účetním dokladem. Vypočtené odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
3) pokud je majetek využíván i k jiným účelům, které přímo nesouvisí s cíli projektu, uznatelná bude pouze poměrná část těchto nákladů odpovídající skutečnému využití pro účely projektu (metodika výpočtu musí být zachována po celou dobu projektu, vč. závěrečného vyúčtování a případného auditu),
4) z výpočtu částky za odpisy by měla být zřejmá skutečná roční výše odpisů příslušného majetku, doba, po kterou byl daný majetek pro projekt využíván (stanovená s přesností na dny) a výsledné uznatelné výdaje za odpisy.

Oprava a údržba
Výdaje na opravu[12] a údržbu jsou uznatelnými, pokud souvisejí s položkami, které jsou uvedené jako uznatelné položky ve schválené žádosti o podporu.

Platí, že vybavení a zařízení a drobný hmotný majetek zakoupený pro realizaci projektu musí do doby dokončení projektu zůstat v majetkové evidenci příjemce podpory nebo jeho partnerů.

Upozornění: Peníze, které realizátor projektu včetně partnerů vynaloží na výdaje spadající do skupin Nákup nového zařízení či vybavení, Nákup použitého zařízení či vybavení , Nákup drobného hmotného majetku a na Nájem / operativní leasing zařízení, vybavení a budov nesmějí představovat více než 25 % celkových uznatelných výdajů projektu.
Výběr dodavatele zboží se musí řídit zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Zákon stanoví postup, jak zadávat, až od zakázek v ceně nad 2 miliony korun, a to pouze pro organizace, které splňují definici veřejného zadavatele v zákoně vymezenou. Pokud příjemce dotace nepatří mezi veřejné zadavatele dle tohoto zákona, pravidla JPD 3 ho pro zakázky v ceně nad 2 miliony korun zavazují využít pravidla pro zjednodušené podlimitní řízení, které zákon č. 137/2006 Sb. nastavuje.
Pro výběr dodavatele u dodávek, jejichž cena nedosahuje 2 milionů, a proto pro ně v zákoně č. 137/2006 Sb. není nastaven přesný postup zadání, byla v rámci JPD 3 stanovena speciální pravidla. Podrobně jsou zpracována v kapitole 5) Nákup služeb. Jejich shrnutí je následující:
- do ceny 100 000 korun za dodávku je výběr dodavatele na realizátorovi projektu či partnerovi
- v rozmezí od 100 000 do 500 000 korun je třeba oslovit 3 až 5 potenciálních dodavatelů a jejich nabídky objektivně posoudit
- poptávky po dodávkách s předpokládanou cenou v rozmezí 500 000 až  2 000 000 korun musejí být uveřejněny na internetových stránkách Evropského sociálního fondu v ČR 

4) Místní kancelář / náklady projektu (režijní a administrativní výdaje)

Uznatelné jsou také výdaje na kancelář. Sem patří zejména náklady na administraci projektu. Zahrnují výdaje na :
1) spotřební a provozní materiál
2) telefon, fax, poštovné
3) nájem kanceláře
4) výdaje spojené s provozem vozidla
5) výdaje na nákup vody, paliv a energie
6)  jiné výše neuvedené náklady.

Tyto výdaje musí přímo souviset s realizací projektu. Žadatel musí prokázat, že jsou pro efektivní realizaci projektu nezbytné.
Z výpočtu částky za nájem by měla být zřejmá skutečná roční výše nájemného žadatele, doba, po kterou byla kancelář/část budovy pro administraci projektu využívána a výsledné uznatelné výdaje na nájemné, poplatky za nákup vody, paliv a energie, internet, úklid a údržbu by měly být stanoveny obdobně[13].

Upozornění: Režijní výdaje mohou představovat maximálně 7 % z celkových uznatelných výdajů projektu. Za režijní náklady se považují jen tyto rozpočtové položky:
„Nájem kanceláře“
„Nákup vody, paliv a energie“ (elektřina,topení)
„Výdaje na úklid, údržbu kanceláře a  internet, pokud se jedná o paušální platby"
Jiné typy výdajů, než jsou uvedeny ve výčtu režijních výdajů, jsou považovány za výdaje administrativní. Pro podíl administrativních výdajů na rozpočtu projektu není stanoven žádný horní limit. Platí pouze,  že výdaj musí souviset s cíli projektu a být pro realizaci projektu nezbytný.

5) Nákup služeb

Realizátor projektu i jeho partneři si mohou nechat některé činnosti dodat externě. Výdaje spojené s dodáním služeb jsou uznatelné za dodržení následujících podmínek:
1) dodání služby musí přispívat k realizaci projektu a vytvářet novou hodnotu,
2) od částky 500 000 korun musí být uzavřena smlouva, která musí specifikovat předmět nákupu, včetně přehledu uznatelných výdajů s nimi spojených a zavázat dodavatele k:
a) plnění všech pravidel a podmínek smlouvy uzavřené mezi poskytovatelem a příjemcem dotace (zejména v oblasti kontroly, uznatelnosti nákladů apod.), 
b) poskytnutí nezbytných informací týkajících se dodavatelských činností orgánům provádějící audit a kontrolu 
c) uchování účetních záznamů vztahujících se k projektu JPD 3 (účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, účtový rozvrh, inventurní soupisy a záznamy dokladující formu vedení účetnictví) a účetní závěrky po dobu 10 let od ukončení projektu, kterého se týkají
d) povinnosti přiznat příjem vzniklý v průběhu projektu, např. příjmy získané z prodeje, služeb, zápisného apod.

Výběr dodavatele služeb se musí řídit zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách[14]. Zákon stanoví postup, jak zadávat, až od zakázek v ceně nad 2 miliony korun, a to pouze pro organizace, které splňují definici veřejného zadavatele v zákoně vymezenou. Pokud příjemce dotace nepatří mezi veřejné zadavatele dle tohoto zákona, pravidla JPD 3 ho pro zakázky v ceně nad 2 miliony korun zavazují využít pravidla pro zjednodušené podlimitní řízení, které zákon č. 137/2006 Sb. nastavuje.
Pro výběr dodavatele u dodávek, jejichž cena nedosahuje 2 milionů, a proto pro ně v zákoně č. 137/2006 Sb. není nastaven přesný postup zadání, byla v rámci JPD 3 stanovena speciální pravidla:
1) Cena do 99 999 korun včetně
Není nutné provádět vyhlášení a výběr z více zájemců. Výběr je plně v kompetenci realizátora projektu či jeho partnera. I zde však platí, že je nutné peníze vynakládat efektivně a transparentně.
2) Cena od 100 000 do 499 999 korun
U těchto zakázek je třeba provést vybrat dodavatele na základě oslovení 3 až 5 potenciálních dodavatelů.
3) Cena od 500 000 do 2 000 000[15]
U těchto zakázek je nutné veřejně vyhlásit výzvu k podání návrhu na uzavření smlouvy na dodávky služeb nebo zboží. Závazný postup včetně délky zveřejnění poptávky (tj. 15 dnů) jsou specifikovány v Příručce pro příjemce podpory z JPD 3. 

Upozornění: Celková cena za dodané služby (souhrnně u žadatele o podporu i jeho partnerů) nesmí převýšit 49 % celkových uznatelných nákladů projektu. Pro účely tohoto výpočtu se mezi celkové výdaje za služby nezařazují výdaje vyplývající ze smlouvy o financování a tzv. jiné výdaje. Jejich definice:
1) Výdaje vyplývající přímo ze smlouvy o financování - jsou takové výdaje, které žadateli vzniknout kvůli tomu, že je k nim zavazuje poskytovatel podpory. Jedná se o bankovními poplatky za založení a vedení samostatného účtu projektu, závěrečný účetní audit projektu (pokud rozpočet projektu převyšuje 3 miliony korun) a o výdaje na zajištění povinné minimální publicity projektu tak, jak vyplývá z Nařízení Komise (ES) č. 1159/2000 ze dne 30. května 2000 (pro vzdělávací projekty, o jejichž realizaci se v rámci JPD 3 jedná, platí, že v místnosti školení musí být plakát s informací o čerpání podpory ze strukturálních fondů EU a veškeré vzniklé propagační materiály a publikace musejí nést logo EU a ESF v ČR a slovní informaci o poskytnuté podpoře ze strukturálních fondů EU).
2) Jiné výdaje zahrnují např. výdaje na notářské poplatky, znalecké posudky a další výše nespecifikované služby, pokud přímo souvisejí s činností a pokud jsou nezbytné k jejímu provedení.

6) Drobné stavební úpravy

Výdaje na drobné stavební úpravy jsou uznatelné, pouze pokud cena všech dokončených stavebních úprav v jednom účetním období nepřesáhne v úhrnu 40 000,- Kč na každou jednotlivou účetní položku majetku (např. výdaje spojené s úpravou pracovního místa nebo které usnadní přístup osobám zdravotně postiženým).

7) Přímá podpora

Mezi uznatelné náklady také patří peníze vynaložené na přímou podporu klientů - lidí, kteří patří mezi cílové skupiny projektů. Tyto výdaje se mohou týkat jejich mezd (např. v případě podporovaného zaměstnání či náhrady mezd za dobu, kterou strávili na školení), jejich stravování během vzdělávání a dopravy na školení nebo aktivit spojených s péčí o děti nebo jiné závislé osoby.

1) Mzdové příspěvky pro cílové skupiny jsou povoleny do 75 % mzdových nákladů[16] na dané pracovní místo, nejvýše však do výše číselně odpovídající dvojnásobku minimální mzdy[18]. 100 % mzdových nákladů na dané pracovní místo (s limitem dvojnásobku minimální mzdy) je uznatelným výdajem, pokud se jedná o znevýhodněné osoby.
Jestliže se jedná o pracovní místa vytvořená podnikateli, jsou mzdové příspěvky ještě dále omezeny rozhodnuím ÚOHS[17] o výjimce ze zákazu veřejné podpory (viz článek Veřejná podpora v JPD 3).
2) Jízdné, ubytování a stravné
a) jízdní náhrady[19] a stravné[20] účastníků školení
b) jízdní náhrady pro osoby nově začleňované do zaměstnání
c) výdaje na ubytování[21] účastníků rezidenčních školení
3) Příspěvek na péči o dítě a další závislé osoby může být použit pro úhradu nutných nákladů (ve výši místně obvyklé) spojených s péčí o děti nebo jiné závislé osoby např .:
a) při účasti osoby pečující o ně na školení (po dobu jeho trvání)
b) při nástupu dosud nezaměstnané osoby do nového zaměstnání (po dobu maximálně 6 měsíců)
c) náhrada za rodičovský příspěvek (v době účasti na kurzu).

Upozornění: Výdaje na přímou podporu jednotlivců (mimo mzdových příspěvků) mohou být poskytovány nejvýše do výše 20% celkových uznatelných nákladů projektu. Souhrn mzdových příspěvků není limitován.

8) Daň z přidané hodnoty

Pro uznatelnost daně z přidané hodnoty je rozhodující, zda se jedná o daň, kterou s konečnou platností hradí realizátor projektu nebo jeho partner. Pokud je DPH návratná, a to jakýmkoli způsobem, nelze ji považovat za uznatelný výdaj ani v případě, kdy plátce neuplatní nárok na odpočet daně.
1) Neplátci DPH[22]
U příjemců podpory z JPD 3, kteří nejsou plátci DPH, a nemají tudíž nárok na odpočet DPH na vstupu, je DPH považováno za uznatelný výdaj. Náklady v žádosti o podporu uvádějí tito žadatelů včetně DPH.
2) plátci DPH
Pro příjemce podpory z JPD 3, který je plátcem DPH a má nárok na odpočet DPH na vstupu podle zákona č. 235/2004 Sb., DPH není uznatelným výdajem (a to ani v případě, že neuplatní nárok na odpočet daně na vstupu z vlastního rozhodnutí).
V případě, že příjemce dotace, který je plátcem DPH, není založen za účelem podnikání – je z činností, které jsou zapsány jako „hlavní“ ve statutu nebo zakládací listině, povinen krátit odpočet DPH na vstupu[23], tj. nemůže uplatňovat nárok na odpočet DPH, je uznatelným výdajem je jen ta část DPH na vstupu, která byla koeficientem již zkrácena.

 

C) Neuznatelné výdaje

Uvedený výčet obsahuje výdaje, které nemohou být uznány za žádných okolností. Připomínáme, že u uznatelných neplatí, že jsou uznatelné automaticky, vždy je třeba posuzovat jejich potřebnost pro realizaci projektu a také jejich efektivitu.

Proplaceny v žádném případě nemohou být:
a) výdaje vzniklé před oficiálním dnem zahájení a po dni ukončení projektu, např. výdaje spojené s přípravou projektu včetně plateb konzultantům,
b) výdaje, které zcela zřetelně nesouvisí s činností spolufinancovanou ze strukturálních fondů nebo které není možno doložit písemnými doklady,
c) výdaje, které jsou spolufinancovány v rámci jiných programů či Iniciativ Společenství financovaných z ESF či jiných programů financovaných Evropskou unií,
d) výdaje na zaměstnance, které mají svým charakterem zejména stabilizační funkci (příspěvky na penzijní připojištění, životní pojištění, dary k životním jubileím, příspěvky na rekreaci, peněžitá pomoc v mateřství, odstupné, apod.),
e) výdaje na práce a školení personálu prováděné povinně ze zákona,
f) výdaje na nákup zařízení, budov a mobilní infrastruktury, které mají charakter investice (např. budovy, pozemky, aj.),
g) finanční leasing[24], smlouvy o splátkovém prodeji,
h) nájemné, kdy je žadatel vlastníkem nemovitosti nebo ji užívá zdarma,
i) bankovní poplatky (pokud nevyplývají ze smlouvy o financování),
j) debetní úroky, výdaje směnečné a jiné čistě finanční výdaje,
k) úroky z půjček, pokuty, finanční tresty a právní výlohy související s právními spory (vč. vzniklých v souvislosti s určitým projektem, např. výdaje na uhrazení soudního poplatku, na pořízení důkazů, na právní zastoupení v případě sporu),
l) DPH, o jejíž vrácení je možné právoplatně žádat; organizace, které se rozhodnou nepožadovat vrácení vratné DPH, nemohou DPH vykazovat jako uznatelný náklad,
m) jiné daně (silniční daň, daň z nemovitostí, daň darovací, daň dědická apod.),
n) správní poplatky (výpis z katastru nemovitostí, výpis z obchodního rejstříku apod.),
o) výdaje, které jsou součástí likvidace společnosti, nedobytné pohledávky aj.,
p) výdaje vzniklé na základě smluv s dodavateli (event. dodávky na základě vystavené objednávky), které:
- nepřinášejí navýšení přidané hodnoty
- mají platbu definovanou jako procentní sazbu z celkových nákladů projektu
- jsou více než dvojúrovňové (např. smlouvy o zprostředkování)

 

D) Snižování podpory z JPD 3 o vlastní příjmy realizátora projektu nebo jeho partnerů

Výše prostředků JPD 3 na financování projektu se snižuje o vlastní příjmy příjemce podpory získané z prodeje, pronájmu, z poskytnutí služeb, ze zápisného nebo o jiné ekvivalentní příjmy za období, kdy byl projekt realizován (výjimku představují příspěvky podnikatelských subjektů, které jsou spolu s veřejnými příspěvky uvedeny ve finančních přehledech příslušné podpory a které musí být zahrnuty do celkového rozpočtu projektu). Vlastní příjmy snižují uznatelné výdaje. Odvozují se z výdajů na činnosti obsažené v rozpočtu projektu, a to v celé jejich výši nebo poměrně podle toho, zda vznikly v rámci spolufinancované činnosti celkově nebo částečně.

---

[1] Nominální mzda – zahrnuje všechny pracovní příjmy (základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu), které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě a představuje podíl připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.
[2] Plat – podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. 
[3] Zákonné odvody na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za své zaměstnance – sociální pojištění ve výši 26% a zdravotní ve výši 9%.
[4] Např. pojistné podle vyhlášky MF č. 125/1993, kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (ve znění pozdějších novel).
[5] Investice – dlouhodobý hmotný, resp. nehmotný majetek (tj. s pořizovací cenou nad 40 000,- Kč, resp. 60 000,- Kč) a s dobou použitelnosti delší než 1 rok.
[6] Tržní cena – cena dosahovaná při prodeji a koupi zboží jako výsledek střetu nabídky a poptávky po daném zboží na trhu.
[7] Drobný hmotný majetek – majetek, o kterém účetní jednotka rozhodla, že není dlouhodobým hmotným majetkem (majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok – např. §8 odst.(8) vyhl. č. 504/2002 Sb.).
[8] Operativní leasing (též operativní či operační pronájem) - smlouva o zpravidla krátkodobém pronájmu, kdy se po jeho ukončení najatá věc vrací pronajímateli, vlastnické právo na nájemce nepřechází.
[9] Dlouhodobý hmotný majetek – majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění stanoveném účetní jednotkou, povinně však od částky převyšující 40 000 Kč, pozemky, budovy, domy a byty nebo nebytové prostory dále samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko – ekonomickým určením,  a věci nabyté nájmem z finančního leasingu a to bez ohledu na jejich ocenění a dobu použitelnosti.
[10] Dlouhodobý nehmotný majetek – majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění stanoveném účetní jednotkou, povinně však od částky převyšující 60 000 Kč.
[11] Životnost majetku - určí se podle přílohy č.1 k zákonu 586/1992 a § 30 tohoto zákona.
[12] Oprava - opravou se zde rozumí odstranění účinku částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu; uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení.
[13] Oprávněná metoda výpočtu režijních nákladů - např. rozpočet spotřebované elektrické energie na jednotlivé spotřebiče, rozpočet spotřebovaného tepla podle vytápěné plochy kanceláří, dílen apod.
[14] Zákon č. 137//2006 Sb., o veřejných zakázkách.
[15]  Při rozhodování o způsobu zadávání zakázek (zařazení do objemové kategorie) je třeba brát do úvahy i případné opakování, či kumulaci stejných nebo tématicky blízkých zakázek v průběhu celého projektu.
[16] Mzdové náklady na pracovní místo – nominální mzda + příspěvky zaměstnavatele na (ze zákona povinné) zdravotní a sociální pojištění (tj. NM*1,35).
[17] ÚOHS – Úřad na ochranu hospodářské soutěže je koordinačním, poradenským, konzultačním a monitorovacím orgánem v oblasti veřejné podpory. Spolupracuje s poskytovateli před oznámením podpory Komisi ES, v průběhu řízení spolupracuje s Komisí a s poskytovateli, vede evidenci poskytnutých veřejných podpor na území ČR a předkládá Komisi výroční zprávu, vykonává kontrolu nad plněním rozhodnutí vydaných před 1.5.2004, a rozhoduje o ukládání pokut podle zákona č. 215/2004 Sb.
[18] Minimální mzda - stanovena nařízením vlády č. 567/2006 Sb. pro rok 2007 - 8 000 Kč, resp. 48,10 Kč/hod. (Při změně nařízení vlády bude automaticky změněn i limit pro mzdové příspěvky.)
[19] Jízdní náhrady – lze proplácet skutečné náklady na základě předložených cestovních dokladů. Pokud nelze předložit cestovní doklady, je možné proplatit jízdné nejvýše v ceně jízdenky 2. třídy vlaku nebo autobusu pro nejkratší spoje z místa bydliště do místa konání školení, místa zaměstnání atd. (cesty os. autem lze jako přímou podporu proplácet v sazbách podle nařízení vlády jen pro úseky bez použitelné veřejné dopravy).
[20] Stravné – stravování v cenách místně obvyklých, nejvýše však do úrovně 300,00 Kč za celý den, výjimečně lze stravné přímo proplácet až do výše stanovené zákonem. č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.
[21] Ubytování – je možné pro účastníky rezidenčních školení hradit v úrovni cen místně obvyklých, nejvýše však 1200,00 Kč za noc (bez snídaně).
[22] Neplátci DPH – subjekty, které podnikají v tuzemsku a jejichž obrat za předchozích 12 po sobě jdoucích měsíců je nižší než 1 000 000 Kč (pokud zákon č. 235/2004 Sb. nestanoví v § 94 jinak), a nejsou dobrovolně přihlášeni u správce daně jako plátci DPH.
[23]  Podle § 72 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb.
[24] Finanční leasing – způsob pořízení majetku po jehož skončení vlastnické právo přechází na nájemce - podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění, se považuje za dlouhodobý hmotný majetek.