Vážný průběh nemoci mají i třicátníci, říká pražský primátor

Datum vydání: 05.12.2020, Zdroj: lidovky.cz | Rubrika: Zdraví | Autor: TEREZA KOUDELKOVÁ, Téma: Zdeněk Hřib

Pražský primátor Zdeněk Hřib je vystudovaný lékař. Ve zdravotnictví však pracoval na manažerských pozicích. Od října dělá dobrovolníka v nemocnici.

LN Jaké konkrétní činnosti se při svých službách věnujete? Využijete při tom své lékařské vzdělání?

Po příjezdu pacienta na oddělení a obvyklému převzetí od záchranky dojde k předběžnému posouzení pacienta a rozepíší se odběry na laboratorní vyšetření. Mezitím sestra nebo medici natočí EKG a zavedou kanylu. Pak se doptávám pacienta na okolnosti jeho současného stavu či dřívější onemocnění a vyšetřím jej. Zjištěné údaje sepíšu do počítače a čeká se na výsledky. Mezitím se lze věnovat jinému pacientovi.

Výsledky a souhrn stavu pacienta poté konzultuji s vedoucím lékařem směny a pacient se buď přijímá k hospitalizaci, nebo jde domů. Využívám to, co jsem se naučil na fakultě, ale samozřejmě jsem si musel znalosti osvěžit.

LN Jsou potřeba další dobrovolníci? A mohou v nemocnici pomáhat i lidé, kteří nemají vzdělání ani praxi ve zdravotnictví?

Pokud chcete pomáhat, je dobré se zeptat v nemocnici nebo domově pro seniory ve vašem okolí. Situace bude asi horší mimo Prahu než v Praze. Můžete se také přihlásit do kurzu, který pořádá Český červený kříž. Na to nemusíte mít předchozí zdravotnické vzdělání.

LN Jak velký ruch a nával pacientů na vašem oddělení bývá? Cítíte se někdy pod tlakem nebo ve stresu?

Stresové situace jsou pro mne spojeny s tím, když pacienti musí čekat, protože se jich na příjmu objeví víc najednou. Z pozice lékaře na covid příjmu ale nemůžete dost dobře řídit, jak rychle pacienti přicházejí nebo jak rychle vám je vozí záchranka.

Tato situace se řeší tak, že do red zóny přijde další lékař z běžného centrálního příjmu. Za ty dva týdny jsem ošetřil desítky pacientů. Je ale trochu obtížné to počítat, protože některé pacienty jsem neřešil od začátku až úplně do konce. Převzal jsem je od kolegů, kterým končila směna, nebo naopak jsem je předával jiným.

LN Jak se situace změnila během doby, co dobrovolničíte?

Situace se postupně zhoršovala, protože přibývalo hospitalizovaných. Nicméně vedení kliniky a nemocnice urychleně otevíralo další covid oddělení, takže nenastala krize, i když to bylo těsné.

Minulý týden jsme měli jednání zastupitelstva, což je v Praze akce na celý den, někdy i na dva dny, takže jsem měl v nemocnici pauzu. Ověřím situaci v průběhu tohoto týdne, ale předpokládám, že by v našem městě mělo dojít ke zlepšení situace. V regionech nicméně zřejmě bude situace jiná.

LN Podle různých průzkumů mají muži spíše sklony bagatelizovat svůj zdravotní stav a pomoc lékaře vyhledat, až když je jejich stav vážný. Ženy zase mají lepší genetickou výbavu pro boj s infekcí než muži. Potvrzuje to také vaše současná praxe?

Nevím z jakých výzkumů toto vychází. Z pozice lékaře na covid příjmu nejde udělat tuhle statistiku, protože lehčí případy se do nemocnice nedostanou a já nevidím další průběh nemoci na lůžkách po příjmu pacienta k hospitalizaci.

Měli jsme na příjmu muže, který měl s kyslíkovou maskou saturaci krve kyslíkem kolem 60 procent, což je hranice kdy hrozí křeče a bezvědomí, přesto se snažil s námi normálně konverzovat. A také jsme tam měli muže, který se nechal přivézt třikrát za týden záchrannou službou, protože mu domácí tlakoměr ukázal vyšší tlak.

LN S jakými zdravotními komplikacemi se u pacientů s nemocí covid-19 nejčastěji setkáváte?

Jednou z velmi vážných komplikací je plicní embolie. Covid samotný totiž vytváří hyperkoagulační stav, tedy lidově řečeno „podporuje srážení krve“. Může pak dojít k vytvoření sraženin třeba v cévách dolních končetin, které se mohou i po odeznění samotných příznaků covidu utrhnout a ucpat cévy v plicích. To je pak život ohrožující situace.

LN Mezi zemřelými už jsou už i lidé z mladších ročníků, dvacátníci, třicátníci. Co podle vás nejčastěji zkomplikuje jejich stav a kolik let bylo nejmladšímu covid pozitivnímu pacientovi, o kterého jste pečoval?

Nejmladší osobou, kterou jsem ošetřoval na příjmu, byla žena, jíž ještě nebylo ani třicet let. Když mi řekla, že pracuje jako redaktorka jednoho českého média, na chvíli jsem pojal podezření, jestli si náhodou ty příznaky nevymýšlí a není tam pracovně.

Pak mi došlo, že kdyby šlo o pokus o v uvozovkách mystery shopping, tak by si asi vymyslela lepší krytí. Také jsme měli na příjmu jednatřicetiletého muže, jehož stav byl vážný a byl přijat k hospitalizaci. Ten si dokonce zveřejňoval deník z hospitalizace na Facebooku. Přihlásil se mi do komentáře k mému postu.

LN Jaký je váš úplně nejsilnější zážitek z dobrovolnické práce v první linii?

Když mě jedna bývalá lékařka, kterou nám dovezli do nemocnice, pochválila a ocenila můj přístup. Tak to mě potěšilo. I když mohlo být její hodnocení pravděpodobně ovlivněno jejím aktuálním zdravotním stavem.

 

5. prosince 2020
5. prosince 2020