Venkovní výstava na Mariánském náměstí připomene výročí 100 let od vzniku Velké Prahy

„Sto let velké Prahy je velká událost a přeji našemu krásnému městu k tomuto výročí jen to nejlepší,” říká primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.

„Výstava Velká Praha není jen oslavou vzniku hlavního města jako metropole, ale je i vzpomínkou na naše předchůdce ve vedení města. Jejich úsilí spravovat Prahu komplexně jako jeden celek je pro nás velkou inspirací a motivací pokračovat v jejich práci a rozvíjet město ku prospěchu všech Pražanů,“ uvádí Hana Třeštíková, radní pro oblast kultury, výstavnictví a cestovního ruchu.

Před sto lety, konkrétně 1. ledna 1922, vstoupily v účinnost celkem tři zákony z roku 1920, kterými byla Praha spojena s 37 blízkými i vzdálenějšími předměstími do jednoho územního a správního celku, Hlavního města Prahy. Završilo se tak úsilí několika generací pražských politiků o sloučení měst a obcí v pražské aglomeraci do jednoho silného a funkčního města, do tzv. Velké Prahy. Venkovní panelová výstava na Mariánském náměstí, kterou přichystal Magistrát hl. m. Prahy ve spolupráci s Archivem hl. m. Prahy, nyní toto výročí připomene.

Na osmi oboustranných panelech je v české, ale i anglické verzi z různých úhlů pohledu představen rozvoj Prahy v období mezi dvěma světovými válkami. Tento časový úsek autoři výstavy vybrali záměrně, protože právě tehdy se hlavní město běžně nazývalo souslovím Velká Praha. A zároveň se v této době podařilo vytvořit z původně nesourodého útvaru tvořeného různě rozvinutými městy a vesnicemi reprezentativní velkoměsto s prosperujícím hospodářstvím a rozsáhlou domovní zástavbou propojené dopravní infrastrukturou i sítěmi, které poskytovalo obyvatelům zdravotní a sociální péči i dostatek kulturního a sportovního vyžití.

Zásadní podíl na tomto úspěšném rozvoji měla tehdejší městská správa a její reprezentanti. Zastupitelé a především městští úředníci totiž byli ti, kdo uskutečňovali faktické sjednocení Velké Prahy, což dodnes není všeobecně známo. Výstava na Mariánském náměstí se proto snaží tento dluh napravit tím, že počinům městské správy věnuje větší část prostoru. Na panelech je vysvětlena struktura a organizace tehdejší komunální správy a představeny jsou také některé její osobnosti včetně mnohaleté pracovnice v oblasti městské sociální politiky Milady Horákové, která byla později komunistickým režimem odsouzena ve vykonstruovaném procesu k trestu smrti.

Návštěvníci se na panelech ve stručnosti dozví také o budování silného hospodářského zázemí hlavního města, rozšiřování městského majetku a také o roli městské správy při systematické urbanizaci území, budování infrastruktury nebo při řešení bytové krize.  Autoři výstavy neopominuli ani tehdejší projekt evropského významu, kterým bylo vybudování Masarykových domovů – Sociálních domovů hlavního města Prahy v Krči, kde v současnosti sídlí Fakultní Thomayerova nemocnice, anebo výstavbu řady nových moderních škol v připojených územích.

V neposlední řadě jsou však v rámci výstavy nastíněny i méně úspěšné okamžiky v dějinách moderní Prahy, jakými byly například hospodářská a politická krize ve 30. letech minulého století či důsledky válečného a poválečného vývoje.

„Praha už zažila mnohé, v minulém století jsme například více let strávili v diktatuře než mimo ni, hned v úvodu tohoto století pak naše město postihla nebývalá povodeň. V tomto volebním období jsme zase ve vedení města čelili dvěma rozsáhlým a bezprecedentním krizím, nejprve pandemii covidu-19 a pak přílivu uprchlíků kvůli ruské válečné agresi na Ukrajině. Po každé krizi se v minulosti Praha těšila obrovskému hospodářskému i stavebnímu boomu. I tu stávající vidím jako velkou příležitost pro naše město a věřím, že se moje vize o dalším úspěšném rozvoji Prahy naplní,” dodává primátor Zdeněk Hřib.

Výstava na Mariánském náměstí před budovou Nové radnice je volně přístupná od pátku 1. dubna až do soboty 30. dubna. Další informací bude možné nalézt na webových stránkách www.ahmp.cz.