Veřejnost není pro město partner
Mladá fronta Dnes - 9. 8. 2001
Podle odborníků je povědomí Pražanů o ochraně památek nízké. I proto by mělo vznikat více nestátních organizací, které na problémy budou ukazovat.
Praha (bib) - U kontroverzních projektů v pražské památkové rezervaci, jakými jsou třeba výstavba mrakodrapů na Pankráci, kauza Expo 58, probíhající rekonstrukce Sovových mlýnů či vypsání sbírky na opravu Karlova mostu se kromě odborníků ozývají stále více i hlasy veřejnosti. Přesto občanské iniciativy a nestátní organizace zabývající se ochranou památek lze zatím v Praze spočítat na prstech rukou. Přitom v zahraničí je spolupráce státní správy a nestátních sdružení mnohem užší.
"V Německu veřejná správa na tyto organizace přenáší část péče o památky. Občanská sdružení většinou spolupracují s turistickými agenturami, zajišťují památkám publicitu, pomáhají při hledání vhodného využití či dokonce berou na sebe část manuálních prací při jejich údržbě," říká architekt Josef Hyzler.
Ani Praze však jistá tradice nechybí. Na více než staletou historii navazuje třeba Klub Za starou Prahu. "Naše hlavní náplň je po celou dobu existence stejná: sle dujeme proměny města, vyjadřujeme se k jednotlivým přestavbám či novostavbám a v případě ohrožení památek děláme vše pro jejich záchranu," shrnuje předsedkyně Klubu Kateřina Bečková. "Pasivní protestování se snažíme nahradit aktivní tvorbou a vlastními architektonickými návrhy," doplňuje. Klub dnes podle ní čítá zhruba 1200 členů a v jeho čele stojí Domácí rada, slo žená převážně z historiků umění, architektů a urbanistů. "Členem klubu se může stát kdokoli, komu leží na srdci zachování historické podoby Prahy a k jednotlivým projektům se může potom vyjadřovat na zasedáních Domácí rady," říká Bečková.
Podle našeho právního řádu však občanská sdružení nejsou zvána jako účastníci k řízením, která se týkají památek. "Výsled kem jsou často neprůhledné kabinetní dohody mezi státními úředníky a investory," tvrdí ředitel Státního ústavu památkové péče Josef Štulc. "Ve vyspělých státech je památková péče věcí veřejnou. Účastníky všech řízení památkové péče jsou tři složky: vlastník, stát a občanská sdružení, které památkovou péči mají ve svém statutu," říká Štulc.
"Někdy může dojít ke střetu názorů, ale úroveň ochrany našeho historického dědictví v Praze a ve městech, kde podobné organizace nefungují, je výrazná," míní Josef Štulc. Podotýká však, že někdy může laická veřejnost v dobré víře působit jako slon v porcelánu. "Ideální by bylo, kdyby v podobných organizacích dobrovolně pracovali odborníci." Pro občana či občanské sdružení je občas náročné se vůbec k nějaké informaci dopracovat. "Magistrátní úředníci z odboru památkové péče se spíše snaží informace příliš nezveřejňovat," tvrdí členka
zastupitelstva Ivana Bursíková.
"Mnozí z členů naší Domácí rady jsou v různých poradních orgánech magistrátu či památkových ústavů -, a tak se o projektech dovídáme v době schvalovacího řízení, někdy dostáváme podněty přímo od projektantů či našich členů," popisuje zdroje Klubu Kateřina Bečková.
-Sdružení výtvarníků Karlova mostu
Před deseti lety ho založili výtvarníci jako reakci na nekontrolovaný příval prodejců vojenských kuriozit, alkoholu a cigaret. Po vítězství ve veřejné soutěži převzalo v roce 1993 správu Karlova mostu. Ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy financuje restaurování soch, úklid mostu, společně s první městskou částí financuje výtvarné soutěže a tábory pro děti. "Veškeré prostředky, které vybereme v rámci pronájmů od výtvarníků, investujeme zpátky do údržby mostu. Ročně jsou to zhruba tři miliony korun," říká zástupce sdružení Roman Kotrč.
-Klub za starou Prahu
Ve svém věstníku upozorňuje na sporné kauzy památkové péče, úzce spolupracuje se všemi příslušnými státními orgány. V roce 1990 byla jeho činnost oceněna Evropskou cenou památkové péče, udělovanou Nadací Fridricha von Stein v Hamburku.
-Sdružení občanské iniciativy Pankráce
Bylo založeno v roce 1991. Už o rok později zabránili jeho členové výstavbě monstrózního hotelu a zároveň v spolupráci s Útvarem hlavního architekta uspořádali anketu pro šest tisíc domácností, ve které se obyvatelé Pankráce postavili proti dalším výškovým stavbám na pláni. Dnes sdružení opět sbírá podpisy proti plánům pankráckého Manhattanu. V jeho čele stojí architekti, dopravní inženýři a urbanisté.
Podle odborníků je povědomí Pražanů o ochraně památek nízké. I proto by mělo vznikat více nestátních organizací, které na problémy budou ukazovat.
Praha (bib) - U kontroverzních projektů v pražské památkové rezervaci, jakými jsou třeba výstavba mrakodrapů na Pankráci, kauza Expo 58, probíhající rekonstrukce Sovových mlýnů či vypsání sbírky na opravu Karlova mostu se kromě odborníků ozývají stále více i hlasy veřejnosti. Přesto občanské iniciativy a nestátní organizace zabývající se ochranou památek lze zatím v Praze spočítat na prstech rukou. Přitom v zahraničí je spolupráce státní správy a nestátních sdružení mnohem užší.
"V Německu veřejná správa na tyto organizace přenáší část péče o památky. Občanská sdružení většinou spolupracují s turistickými agenturami, zajišťují památkám publicitu, pomáhají při hledání vhodného využití či dokonce berou na sebe část manuálních prací při jejich údržbě," říká architekt Josef Hyzler.
Ani Praze však jistá tradice nechybí. Na více než staletou historii navazuje třeba Klub Za starou Prahu. "Naše hlavní náplň je po celou dobu existence stejná: sle dujeme proměny města, vyjadřujeme se k jednotlivým přestavbám či novostavbám a v případě ohrožení památek děláme vše pro jejich záchranu," shrnuje předsedkyně Klubu Kateřina Bečková. "Pasivní protestování se snažíme nahradit aktivní tvorbou a vlastními architektonickými návrhy," doplňuje. Klub dnes podle ní čítá zhruba 1200 členů a v jeho čele stojí Domácí rada, slo žená převážně z historiků umění, architektů a urbanistů. "Členem klubu se může stát kdokoli, komu leží na srdci zachování historické podoby Prahy a k jednotlivým projektům se může potom vyjadřovat na zasedáních Domácí rady," říká Bečková.
Podle našeho právního řádu však občanská sdružení nejsou zvána jako účastníci k řízením, která se týkají památek. "Výsled kem jsou často neprůhledné kabinetní dohody mezi státními úředníky a investory," tvrdí ředitel Státního ústavu památkové péče Josef Štulc. "Ve vyspělých státech je památková péče věcí veřejnou. Účastníky všech řízení památkové péče jsou tři složky: vlastník, stát a občanská sdružení, které památkovou péči mají ve svém statutu," říká Štulc.
"Někdy může dojít ke střetu názorů, ale úroveň ochrany našeho historického dědictví v Praze a ve městech, kde podobné organizace nefungují, je výrazná," míní Josef Štulc. Podotýká však, že někdy může laická veřejnost v dobré víře působit jako slon v porcelánu. "Ideální by bylo, kdyby v podobných organizacích dobrovolně pracovali odborníci." Pro občana či občanské sdružení je občas náročné se vůbec k nějaké informaci dopracovat. "Magistrátní úředníci z odboru památkové péče se spíše snaží informace příliš nezveřejňovat," tvrdí členka
zastupitelstva Ivana Bursíková.
"Mnozí z členů naší Domácí rady jsou v různých poradních orgánech magistrátu či památkových ústavů -, a tak se o projektech dovídáme v době schvalovacího řízení, někdy dostáváme podněty přímo od projektantů či našich členů," popisuje zdroje Klubu Kateřina Bečková.
-Sdružení výtvarníků Karlova mostu
Před deseti lety ho založili výtvarníci jako reakci na nekontrolovaný příval prodejců vojenských kuriozit, alkoholu a cigaret. Po vítězství ve veřejné soutěži převzalo v roce 1993 správu Karlova mostu. Ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy financuje restaurování soch, úklid mostu, společně s první městskou částí financuje výtvarné soutěže a tábory pro děti. "Veškeré prostředky, které vybereme v rámci pronájmů od výtvarníků, investujeme zpátky do údržby mostu. Ročně jsou to zhruba tři miliony korun," říká zástupce sdružení Roman Kotrč.
-Klub za starou Prahu
Ve svém věstníku upozorňuje na sporné kauzy památkové péče, úzce spolupracuje se všemi příslušnými státními orgány. V roce 1990 byla jeho činnost oceněna Evropskou cenou památkové péče, udělovanou Nadací Fridricha von Stein v Hamburku.
-Sdružení občanské iniciativy Pankráce
Bylo založeno v roce 1991. Už o rok později zabránili jeho členové výstavbě monstrózního hotelu a zároveň v spolupráci s Útvarem hlavního architekta uspořádali anketu pro šest tisíc domácností, ve které se obyvatelé Pankráce postavili proti dalším výškovým stavbám na pláni. Dnes sdružení opět sbírá podpisy proti plánům pankráckého Manhattanu. V jeho čele stojí architekti, dopravní inženýři a urbanisté.
9. srpna 2001
9. srpna 2001