Viník nejspíš unikne trestu
Mladá fronta Dnes - 25.5.2001
Viníka týden staré ekologické havárie na Botiči se zřejmě opět nepodaří odhalit, a to i přesto, že správce toku, magistrátní odbor životního prostředí, má v rukou jasný důkaz. Ví totiž, jaká látka vodu znečistila.
"Můžeme viníka skutečně chytit pod krkem. Na nějakou neznámou sloučeninu se nyní již vymlouvat nelze," prohlásil Pavel Firýt, ředitel společnosti Aquatest, která vyhrála výběrové řízení na odebírání vzorků z podobných ekologických havárií.
Firýt jméno viníka zná, nechce ho však prozradit, protože je s odborem životního prostředí vázán smlouvou. "Máme kulku, teď záleží jen na tom, aby nějaký šikovný policista našel zbraň pachatele," řekl jen.
O jasnosti důkazu však vůbec není přesvědčena vedoucí odboru Kateřina Vaculová. "Jedná se sice o specifickou průmyslovou látku, ale v lokalitě je potenciálních znečišťovatelů více. Bylo by nezodpovědné v tomto okamžiku říci, kdo havárii zavinil," podotkla Vaculová.
Dodala, že nejdříve je nutno vzorky odebrané z havárie porovnat se vzorky látek firem, které jsou v blízkosti Botiče. Firýt však upozorňuje, že je třeba vzorky z továren získat co nejrychleji. Je přesvědčen, že do týdne viník stopy lehce zahladí. Na tom zřejmě úspěšné vyšetření případu zkrachuje. Vzorky z podniků totiž zatím nikdo neodebral, i když Kateřina Vaculová tvrdí, že chemikálie se nějaký čas ve výpustích firem udrží. Podnět k zahájení správního řízení podle svých slov podala v úterý.
"Podnět se mi na stůl zatím nedostal. Dokazování ale bude složité, protože dešťová voda již všechny stopy smyla, " poznamenal včera Pavel Pospíšil z městské vodohospodářské organizace, která případ společně s Inspekcí životního prostředí České republiky vyšetřuje.
Z havárie jsou přesto nejvíce podezírány firmy Barvy a laky a Léčiva. "Jsou to s největší pravděpodobností Barvy a laky," řekl dobře informovaný zdroj, který nechtěl zveřejnit své jméno.
Pavel Pospíšil je však stejně jako Vaculová v takovém soudu zdrženlivý. "Důkaz z laboratoře je důkazem nepřímým, tyto firmy se vždycky vymluví. Řeknou, že je znečištěním potoka chtěl někdo poškodit. Je prostě nutné něco najít v jejich výpustích, a to se nedaří," řekl Pospíšil.
Zástupci obou zmíněných firem svou zodpovědnost za havárie kategoricky odmítají. "Naše kanalizace do Botiče vůbec neústí. Je pohodlné nás z něčeho takového vinit. My si však nic takového nemůže dovolit, protože jsme už dva roky bedlivě sledováni," sdělil Dariuz Jakubovič, ředitel firmy Barvy a laky.
"To už je na žalobu. Od havárií minulé léto jsme jako projev dobré vůle společně s Pražskými vodovody a kanalizacemi půl roku celou naši kanalizaci monitorovali. Dokonce jsme zjistili, že po výstupu je voda čistší než před vstupem," uvedl Radovan Palyza, ředitel výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii firmy Léčiva.
EDUARD FREISLER
Mgr.Pavel Morávek, pracovník oddělení správy lesů a vodních toků OMZ MHMP
V pátek 25.5.2001 jsem si se zájmem přečetl v Mladé frontě dnes článek „Viník nejspíš unikne trestu“ s podtitulkem „Městu nestačí důkaz odebraného vzorku výběrovou laboratoří“. Se zájmem hlavně proto, že většinu účastníků, které autor citoval v daném článku, osobně znám už delší dobu, a také řadu dalších, kteří mají k danému problému co říci, ale autor článku je asi z neznalosti vynechal.
V podstatě šlo o to, že do Botiče v ulici U břehu už řadu let v nepravidelných intervalech unikají chemické látky, které zde nemají co dělat a způsobují na dolním toku Botiče větší či menší množství úhynu ryb, a protože se jedná o látky těkavé je jejich únik často doprovázen i silným zápachem.
Dne 17.5.2001 večer k takovému úniku opět došlo. Rozdíl byl pouze v tom, že jedna z obyvatelek domu zde bydlících byla duchapřítomná a vzorek nabrala sama do zavařovací láhve (hasiči, policie i laboratoř se dostavila sice velmi rychle, ale prakticky až po havárii). Tak se stalo, že existuje jeden z podrobných rozborů (včetně toho co bylo původně ve sklenici - např. esterů kyseliny máselné) uniklých látek. Pavel Firýt obrazně podotknul (cituji): „Máme kulku a teď zaleží jen na tom, aby nějaký šikovný policista našel zbraň pachatele“. S tímto vzletným konstatováním se dá souhlasit pouze za mírně upravených podmínek „Máme kulky a tedˇ zaleží jen na tom, aby nějaký šikovný policista našel zbraně pachatelů“. K tomu je nutné ještě dodat: „A určit, kdo střílel oprávněně a kdo ne“. Důvod je prostý. Pan Firýt si neuvědomil, že podniky nevypouští odpadní vody do Botiče, ale legálně (dle kanalizačního řádu) do splaškové kanalizace, kde jsou povolené limity značně vyšší než mají vody v potoce.
Pan Dariuz Jakubovič, ředitel firmy Barva a Laky, citovaný v článku o oddělovači OK 83, (oddělovač, který způsobuje, že jednou za čas se odpadní vody z továrny ocitnou v Botiči) neví, nebo nechce vědět, pan Radovan Palyza ředitel výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii firmy Léčiva o něm asi ví, ale vzhledem ke svým zkušenostem reaguje podrážděně. U obou je jejich postoj pochopitelný, jejich povinnosti v tomto případě končí za hranicí továrny a teprve v případě, že by se jim dokázalo překročení limitů, za toto překročení tvrdě zaplatí.
Pochopitelný i správný je zdrženlivý a uvážlivý postoj jak paní Ing. Vaculové, ředitelky OMZ MHMP tak Ing. Pavla Pospíšila, vedoucího vodohospodářského referátu MHMP. Jediným zřejmým viníkem je zde „technický pokrok“ a příroda. Oddělovač OK83 pod náměstím J. Marata vznikl z důvodů ochrany před přívalovými srážkami tekoucími do jednotné kanalizace, které společně odpadní vody z průmyslové zóny v případě zahlcené kanalizace vylévaly do sklepů obytných budov. Oddělovač OK83 toto zatápění sklepů odstranil a místo do sklepů se tyto látky vylévají za určitých podmínek (prudké deště atd.) do Botiče. PVS a.s. v letošním a příštím roce uvolní desítky milionů korun, aby se tato situace změnila. Lidé v ulici U břehu si oddechnou, meandry Botiče taky, věříme a doufáme, že úprava bude natolik technicky dobrá, že se problém neobjeví jinde.
Co k tomu dodat, snad jen tolik, pan Freisler, autor daného článku vynaložil velké úsilí, aby zjistil pravdu, škoda že to nedotáhl do konce a plně nepochopil daný problém.
Kdybych byl kouzelník dovolil bych si ještě věštit z křišťálové koule: celá událost skončí návrhem finančního postihu pro PVK, která zaplatí za to, že někdo „moudrý“ v minulosti doufal, že Hornoměcholupský potok zředí úniky odpadních vod z průmyslové zóny natolik, že budou „nezávadné“. To ale u organických látek takhle jednoduše neplatí.
Viníka týden staré ekologické havárie na Botiči se zřejmě opět nepodaří odhalit, a to i přesto, že správce toku, magistrátní odbor životního prostředí, má v rukou jasný důkaz. Ví totiž, jaká látka vodu znečistila.
"Můžeme viníka skutečně chytit pod krkem. Na nějakou neznámou sloučeninu se nyní již vymlouvat nelze," prohlásil Pavel Firýt, ředitel společnosti Aquatest, která vyhrála výběrové řízení na odebírání vzorků z podobných ekologických havárií.
Firýt jméno viníka zná, nechce ho však prozradit, protože je s odborem životního prostředí vázán smlouvou. "Máme kulku, teď záleží jen na tom, aby nějaký šikovný policista našel zbraň pachatele," řekl jen.
O jasnosti důkazu však vůbec není přesvědčena vedoucí odboru Kateřina Vaculová. "Jedná se sice o specifickou průmyslovou látku, ale v lokalitě je potenciálních znečišťovatelů více. Bylo by nezodpovědné v tomto okamžiku říci, kdo havárii zavinil," podotkla Vaculová.
Dodala, že nejdříve je nutno vzorky odebrané z havárie porovnat se vzorky látek firem, které jsou v blízkosti Botiče. Firýt však upozorňuje, že je třeba vzorky z továren získat co nejrychleji. Je přesvědčen, že do týdne viník stopy lehce zahladí. Na tom zřejmě úspěšné vyšetření případu zkrachuje. Vzorky z podniků totiž zatím nikdo neodebral, i když Kateřina Vaculová tvrdí, že chemikálie se nějaký čas ve výpustích firem udrží. Podnět k zahájení správního řízení podle svých slov podala v úterý.
"Podnět se mi na stůl zatím nedostal. Dokazování ale bude složité, protože dešťová voda již všechny stopy smyla, " poznamenal včera Pavel Pospíšil z městské vodohospodářské organizace, která případ společně s Inspekcí životního prostředí České republiky vyšetřuje.
Z havárie jsou přesto nejvíce podezírány firmy Barvy a laky a Léčiva. "Jsou to s největší pravděpodobností Barvy a laky," řekl dobře informovaný zdroj, který nechtěl zveřejnit své jméno.
Pavel Pospíšil je však stejně jako Vaculová v takovém soudu zdrženlivý. "Důkaz z laboratoře je důkazem nepřímým, tyto firmy se vždycky vymluví. Řeknou, že je znečištěním potoka chtěl někdo poškodit. Je prostě nutné něco najít v jejich výpustích, a to se nedaří," řekl Pospíšil.
Zástupci obou zmíněných firem svou zodpovědnost za havárie kategoricky odmítají. "Naše kanalizace do Botiče vůbec neústí. Je pohodlné nás z něčeho takového vinit. My si však nic takového nemůže dovolit, protože jsme už dva roky bedlivě sledováni," sdělil Dariuz Jakubovič, ředitel firmy Barvy a laky.
"To už je na žalobu. Od havárií minulé léto jsme jako projev dobré vůle společně s Pražskými vodovody a kanalizacemi půl roku celou naši kanalizaci monitorovali. Dokonce jsme zjistili, že po výstupu je voda čistší než před vstupem," uvedl Radovan Palyza, ředitel výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii firmy Léčiva.
EDUARD FREISLER
Mgr.Pavel Morávek, pracovník oddělení správy lesů a vodních toků OMZ MHMP
V pátek 25.5.2001 jsem si se zájmem přečetl v Mladé frontě dnes článek „Viník nejspíš unikne trestu“ s podtitulkem „Městu nestačí důkaz odebraného vzorku výběrovou laboratoří“. Se zájmem hlavně proto, že většinu účastníků, které autor citoval v daném článku, osobně znám už delší dobu, a také řadu dalších, kteří mají k danému problému co říci, ale autor článku je asi z neznalosti vynechal.
V podstatě šlo o to, že do Botiče v ulici U břehu už řadu let v nepravidelných intervalech unikají chemické látky, které zde nemají co dělat a způsobují na dolním toku Botiče větší či menší množství úhynu ryb, a protože se jedná o látky těkavé je jejich únik často doprovázen i silným zápachem.
Dne 17.5.2001 večer k takovému úniku opět došlo. Rozdíl byl pouze v tom, že jedna z obyvatelek domu zde bydlících byla duchapřítomná a vzorek nabrala sama do zavařovací láhve (hasiči, policie i laboratoř se dostavila sice velmi rychle, ale prakticky až po havárii). Tak se stalo, že existuje jeden z podrobných rozborů (včetně toho co bylo původně ve sklenici - např. esterů kyseliny máselné) uniklých látek. Pavel Firýt obrazně podotknul (cituji): „Máme kulku a teď zaleží jen na tom, aby nějaký šikovný policista našel zbraň pachatele“. S tímto vzletným konstatováním se dá souhlasit pouze za mírně upravených podmínek „Máme kulky a tedˇ zaleží jen na tom, aby nějaký šikovný policista našel zbraně pachatelů“. K tomu je nutné ještě dodat: „A určit, kdo střílel oprávněně a kdo ne“. Důvod je prostý. Pan Firýt si neuvědomil, že podniky nevypouští odpadní vody do Botiče, ale legálně (dle kanalizačního řádu) do splaškové kanalizace, kde jsou povolené limity značně vyšší než mají vody v potoce.
Pan Dariuz Jakubovič, ředitel firmy Barva a Laky, citovaný v článku o oddělovači OK 83, (oddělovač, který způsobuje, že jednou za čas se odpadní vody z továrny ocitnou v Botiči) neví, nebo nechce vědět, pan Radovan Palyza ředitel výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii firmy Léčiva o něm asi ví, ale vzhledem ke svým zkušenostem reaguje podrážděně. U obou je jejich postoj pochopitelný, jejich povinnosti v tomto případě končí za hranicí továrny a teprve v případě, že by se jim dokázalo překročení limitů, za toto překročení tvrdě zaplatí.
Pochopitelný i správný je zdrženlivý a uvážlivý postoj jak paní Ing. Vaculové, ředitelky OMZ MHMP tak Ing. Pavla Pospíšila, vedoucího vodohospodářského referátu MHMP. Jediným zřejmým viníkem je zde „technický pokrok“ a příroda. Oddělovač OK83 pod náměstím J. Marata vznikl z důvodů ochrany před přívalovými srážkami tekoucími do jednotné kanalizace, které společně odpadní vody z průmyslové zóny v případě zahlcené kanalizace vylévaly do sklepů obytných budov. Oddělovač OK83 toto zatápění sklepů odstranil a místo do sklepů se tyto látky vylévají za určitých podmínek (prudké deště atd.) do Botiče. PVS a.s. v letošním a příštím roce uvolní desítky milionů korun, aby se tato situace změnila. Lidé v ulici U břehu si oddechnou, meandry Botiče taky, věříme a doufáme, že úprava bude natolik technicky dobrá, že se problém neobjeví jinde.
Co k tomu dodat, snad jen tolik, pan Freisler, autor daného článku vynaložil velké úsilí, aby zjistil pravdu, škoda že to nedotáhl do konce a plně nepochopil daný problém.
Kdybych byl kouzelník dovolil bych si ještě věštit z křišťálové koule: celá událost skončí návrhem finančního postihu pro PVK, která zaplatí za to, že někdo „moudrý“ v minulosti doufal, že Hornoměcholupský potok zředí úniky odpadních vod z průmyslové zóny natolik, že budou „nezávadné“. To ale u organických látek takhle jednoduše neplatí.
30. května 2001
30. května 2001