Všechny stavební úpravy Expa jsou vratné
Mladá fronta Dnes - 21.9.2001
Architekt Jiří Kripner má za sebou řadu rekonstrukcí v historickém centru Prahy. Za jeden z nejsložitějších projektů, do kterých se pustil, označuje renovaci unikátní bruselské restaurace Expo 58, která si ze světové výstavy před lety odnesla významná ocenění. Říká, že ho hnala touha památku zachránit a vrátit ji zpátky do života města.
Už dlouho se ozývají protestní hlasy, že přestavbou Expa 58 na kanceláře byla nenávratně zničena památková i architektonická hodnota budovy...
Přirozeně jsme chtěli, aby objekt zůstal zachovaný v původní podobě. Stavební úpravy jsou vratné a bude možné je po roce 2015 lehce odstranit a případně do budovy znovu vrátit provoz restaurace. Nový interiér je založený na velkém prostoru a co nejvíce otevřených místnostech. Prostor jsme rozdělili jen nejnutnějšími příčkami, které se budou moci kdykoliv odstranit. Výjimečná je podzemní kancelář v suterénu. Původně tam bylo technické zázemí domu, kterému dnes postačují daleko menší prostory. Bude tu sídlit tvůrčí tým agentury. Na prostranství před budovou ji přikrývá prosklený světlík, který do podzemí přivede denní světlo.
Snažili jste se tedy o pietu k původní architektuře s využitím soudobých postupů a materiálů?
Existující detaily jsme zachovali v původní podobě: například obě schodiště či mozaiku nad jedním z nich. Dům však dlouho chátral, až byl téměř kompletně rozebrán a ohlodán až na nosnou konstrukci.
Nyní je zrekonstruován podle nejnovějších postupů. Umožní to budově přežít do příštího století. Nové jsou fasádní plechy a dům jsme řádně tepelně zaizolovali. Původní jednoduché zasklení jsme nahradili dvojsklem, přičemž dutina mezi tabulemi je vyplněná plynem. Tyto úpravy nejen prodlouží životnost budovy, ale zpříjemní i pobyt v ní. Dům je celý den na slunci a sklo, které bylo použito před čtyřiceti lety, tomu nevyhovovalo, takže uvnitř to dřív bylo jistě jako v skleníku. Objekt je také vybaven nejmodernější technologií od vytápění přes větrání až po elektrotechniku.
Přesto, je přestavba Expa 58 na administrativní budovu ten nejlepší způsob, jak s památkou naložit?
Majitel se k objektu dostal tak trochu jak slepý k houslím. Byl pouze zprostředkovatelem obchodu, kdy se třetí subjekt smluvně zavázal, že od něj Expo koupí, a potom to nedodržel. Bohužel se nepodařilo najít bonitního nájemce, který by tam provozoval restauraci. Já sám jsem oslovil řadu lidí, kteří se pohybují v této oblasti, a všichni se mi smáli. U budovy totiž nejde zaparkovat a navíc má obrovskou kapacitu až 750 míst.
Bylo nevyhnutelné najít k restauraci další náplň, která by lidi přilákala. Proto vznikla myšlenka výstavního sálu v podzemí. Město však odmítlo na tomto projektu participovat a navíc se objevila nešťastná petice za zachování bruselské restaurace, která se paradoxně obrátila i vůči výstavnímu sálu. Když jsem se v březnu 2000 odhodlal vstoupit na půdu Klubu za starou Prahu a snažil se vysvětlit podstatu problému, zarazila mě reakce těchto bojovníků za památky: Vy tam stejně aechcete výstavní síň, ale garáže pro autobusy.
Kdybychom se pasivně postavili do zástupu kritiků, kteří nebyli schopni sami předložit jediný realistický projekt, Expo 58 by už dnes nestálo.
(bib)
Historie kauzy Expo 58
* V ROCE 1991 získala v privatizaci restauraci Expo 58 architektů Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdenka Pokorného od Restaurací a jídelen společnost Joint Invest Action, která začala památku rekonstruovat. Po pěti letech však majetek úvěrem zatížené firmy propadl Velkomoravské bance. Ta o půl roku později budovu vydražila za 40 milionů korun.
* V ČERVENCI 1999 začala rakouská společnost A.I.V., které objekt patří dnes, jednat s magistrátem o způsobu přestavby. Mimo jiné navrhovala například vystavení Slovanské epopeje Alfonse Muchy.
* V ZÁŘÍ 1999 Národní technické muzeum a Národní galerie uspořádaly petici, v níž žádaly zamezení další devastace budovy. Ta už byla tehdy v dezolátním stavu.
V DUBNU 2000 podal majitel zchátralé restaurace na stavební úřad Prahy 7 žádost o povolení přestavět objekt na kanceláře. To však vyvolalo bouře nevole, či dokonce volání, aby stát pavilon vyvlastnil a následně jej opravil, nebo aby jej vykoupil magistrát. Tuto variantu pražští radní zamítli. Náklady na renovaci Expa tak, aby z něho opět byla restaurace, se odhadovaly na 120 až 180 milionů korun.
* V LISTOPADU 2000 začala firma A.I.V s rekonstrukcí na základě stavebního povolení a souhlasu památkářů magistrátu. Ministr kultury sice letos v květnu verdikt odboru památkové péče zrušil, avšak pro Expo 58 už bylo pozdě. V září bylo nové sídlo reklamní agentury zkolaudováno. Náklady přestavby dosáhly 60 milionů korun.
Architekt Jiří Kripner má za sebou řadu rekonstrukcí v historickém centru Prahy. Za jeden z nejsložitějších projektů, do kterých se pustil, označuje renovaci unikátní bruselské restaurace Expo 58, která si ze světové výstavy před lety odnesla významná ocenění. Říká, že ho hnala touha památku zachránit a vrátit ji zpátky do života města.
Už dlouho se ozývají protestní hlasy, že přestavbou Expa 58 na kanceláře byla nenávratně zničena památková i architektonická hodnota budovy...
Přirozeně jsme chtěli, aby objekt zůstal zachovaný v původní podobě. Stavební úpravy jsou vratné a bude možné je po roce 2015 lehce odstranit a případně do budovy znovu vrátit provoz restaurace. Nový interiér je založený na velkém prostoru a co nejvíce otevřených místnostech. Prostor jsme rozdělili jen nejnutnějšími příčkami, které se budou moci kdykoliv odstranit. Výjimečná je podzemní kancelář v suterénu. Původně tam bylo technické zázemí domu, kterému dnes postačují daleko menší prostory. Bude tu sídlit tvůrčí tým agentury. Na prostranství před budovou ji přikrývá prosklený světlík, který do podzemí přivede denní světlo.
Snažili jste se tedy o pietu k původní architektuře s využitím soudobých postupů a materiálů?
Existující detaily jsme zachovali v původní podobě: například obě schodiště či mozaiku nad jedním z nich. Dům však dlouho chátral, až byl téměř kompletně rozebrán a ohlodán až na nosnou konstrukci.
Nyní je zrekonstruován podle nejnovějších postupů. Umožní to budově přežít do příštího století. Nové jsou fasádní plechy a dům jsme řádně tepelně zaizolovali. Původní jednoduché zasklení jsme nahradili dvojsklem, přičemž dutina mezi tabulemi je vyplněná plynem. Tyto úpravy nejen prodlouží životnost budovy, ale zpříjemní i pobyt v ní. Dům je celý den na slunci a sklo, které bylo použito před čtyřiceti lety, tomu nevyhovovalo, takže uvnitř to dřív bylo jistě jako v skleníku. Objekt je také vybaven nejmodernější technologií od vytápění přes větrání až po elektrotechniku.
Přesto, je přestavba Expa 58 na administrativní budovu ten nejlepší způsob, jak s památkou naložit?
Majitel se k objektu dostal tak trochu jak slepý k houslím. Byl pouze zprostředkovatelem obchodu, kdy se třetí subjekt smluvně zavázal, že od něj Expo koupí, a potom to nedodržel. Bohužel se nepodařilo najít bonitního nájemce, který by tam provozoval restauraci. Já sám jsem oslovil řadu lidí, kteří se pohybují v této oblasti, a všichni se mi smáli. U budovy totiž nejde zaparkovat a navíc má obrovskou kapacitu až 750 míst.
Bylo nevyhnutelné najít k restauraci další náplň, která by lidi přilákala. Proto vznikla myšlenka výstavního sálu v podzemí. Město však odmítlo na tomto projektu participovat a navíc se objevila nešťastná petice za zachování bruselské restaurace, která se paradoxně obrátila i vůči výstavnímu sálu. Když jsem se v březnu 2000 odhodlal vstoupit na půdu Klubu za starou Prahu a snažil se vysvětlit podstatu problému, zarazila mě reakce těchto bojovníků za památky: Vy tam stejně aechcete výstavní síň, ale garáže pro autobusy.
Kdybychom se pasivně postavili do zástupu kritiků, kteří nebyli schopni sami předložit jediný realistický projekt, Expo 58 by už dnes nestálo.
(bib)
Historie kauzy Expo 58
* V ROCE 1991 získala v privatizaci restauraci Expo 58 architektů Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdenka Pokorného od Restaurací a jídelen společnost Joint Invest Action, která začala památku rekonstruovat. Po pěti letech však majetek úvěrem zatížené firmy propadl Velkomoravské bance. Ta o půl roku později budovu vydražila za 40 milionů korun.
* V ČERVENCI 1999 začala rakouská společnost A.I.V., které objekt patří dnes, jednat s magistrátem o způsobu přestavby. Mimo jiné navrhovala například vystavení Slovanské epopeje Alfonse Muchy.
* V ZÁŘÍ 1999 Národní technické muzeum a Národní galerie uspořádaly petici, v níž žádaly zamezení další devastace budovy. Ta už byla tehdy v dezolátním stavu.
V DUBNU 2000 podal majitel zchátralé restaurace na stavební úřad Prahy 7 žádost o povolení přestavět objekt na kanceláře. To však vyvolalo bouře nevole, či dokonce volání, aby stát pavilon vyvlastnil a následně jej opravil, nebo aby jej vykoupil magistrát. Tuto variantu pražští radní zamítli. Náklady na renovaci Expa tak, aby z něho opět byla restaurace, se odhadovaly na 120 až 180 milionů korun.
* V LISTOPADU 2000 začala firma A.I.V s rekonstrukcí na základě stavebního povolení a souhlasu památkářů magistrátu. Ministr kultury sice letos v květnu verdikt odboru památkové péče zrušil, avšak pro Expo 58 už bylo pozdě. V září bylo nové sídlo reklamní agentury zkolaudováno. Náklady přestavby dosáhly 60 milionů korun.
21. září 2001
21. září 2001