Výstava Rohanský ostrov představuje historii, kulturu i přírodní unikáty Karlína a Libně

Výstava Rohanský ostrov na svých deseti zastaveních upozorňuje na pestrost 56 hektarů pražského meandru a jeho okolí, které se rozkládá od Štvanice po Libeňský ostrov. Toto území v budoucnu čeká postupná proměna. Výstava návštěvníky provází známými místy i zapadlými zákoutími a zprostředkovává přírodní, kulturní i uměleckou barvitost oblasti.

„V rozvoji území chceme vycházet z jeho historie a tradic, které výstava reflektuje. Oblast Rohanského a Libeňského ostrova je nyní trochu zapomenuta, ačkoliv se jedná o výjimečné a velmi rozmanité prostředí. Naší snahou je přiblížit ho zpátky Pražanům,“ říká Petr Hlaváček náměstek primátora pro územní rozvoj.

Výstava provede místem bývalého karlínského přístavu, kdy ulicí Rohanské nábřeží místo proudu automobilů proudila Vltava. Zavede návštěvníky na kultivované, a přitom divoké místo pro kulturu a setkávání lidí Přístav 186 00. Během cesty přívozem HolKa na holešovický břeh a zase zpět seznámí s historií meandru Vltavy. U Invalidovny představí umělce, filmaře i malíře, kteří jsou s místem neodmyslitelně spjati. Z kultury zavede rovnou doprostřed městské divočiny připomínající svojí vegetací keřostep či savanu.

„S Rohanským ostrovem máme velké plány i do budoucna. Plánujeme tu zřídit nový park. Právě epidemie covidu a uzávěra okresů ukázala, jak jsou parky a lesy v Praze důležité pro trávení volného času. Jejich návštěvnost meziročně stoupla o 120 %. Stavební práce začnou letos. V první etapě budou hlavně odváženy navážky a provedena hrubá modelace terénu," říká náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček.

Rohanskému ostrovu se nevyhnuly ani tragické události, které výstava připomíná – nedaleko Libeňského mostu stojí zasypaný Starý židovský hřbitov i zapomenuté místo, odkud bylo do nacistického Německa odvezeno 9800 zvonů zabavených na území Protektorátu Čechy a Morava.

„V Čechách a na Moravě zůstalo pouhých 8 % zvonů, zbytek byl odvezen nacisty ze země. Dnes je tato událost, ačkoli se jedná o nezměrnou kulturní a historickou ztrátu, téměř zapomenuta. Výstavou ji chceme opět připomenout. Naším cílem je diskutovat s místními i návštěvníky, seznámit je i sebe s tímto územím a připravit podklady pro výslednou Koncepci Libeňského a Rohanského ostrova v té nejvyšší kvalitě,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha, který ve volném čase pracuje jako zvoník v pražském Chrámu Matky Boží před Týnem.

Další zastavení, báseň v tunelu pod Libeňským mostem na cyklostezce A2, poodkryje tajemnou krajinu Libeňských kos. Na jedné z nich už od 50. let tvoří rodina Němečkových, kolem jejichž ateliéru stojí galerie v trávě. Nejen o ní, ale i historii místa vypráví zakladatel ateliéru Olgoj Chorchoj, stačí si poslechnout rozhovor z umístěného audiototemu. A po pár set metrech dál stojí od místních skautů postavená přírodní škola Eduarda Štorcha, pedagoga, známého hlavně jako autora Lovce mamutů.

„Výstavu můžete prozkoumat, jak se vám zachce. Celou, nebo po částech. Pomalým, či rychlým tempem, projet ji na kole nebo třeba jednotlivá místa spojit v rychlejším sledu při tréninkovém běhu. Otevřená je přes celý den, kdykoliv budete mít náladu. A vyrazit na ni můžete s rodinou, partnerem a partnerkou, prarodiči i vnoučaty. Děti se rozhodně nudit nebudou, na každém místě na ně totiž čeká hravý úkol,“ zve kurátorka výstavy Radka Schmelzová, historička a teoretička umění.