Vznikla pracovní skupina k dostavbě Staroměstské radnice

Poprvé se dnes sešla přípravná skupina na jednání o možné dostavbě Staroměstské radnice.  Místo v jejím čele přijal bývalý rektor Akademie výtvarných umění docent Jiří Kotalík. Cílem je vypsání mezinárodní architektonické soutěže, ze které by měly vzejít konkrétní kvalitní projekty.

„Podařilo se nám vytvořit tým, který připraví zadání pro mezinárodní architektonickou soutěž. Staroměstské náměstí, které je nejen srdcem Prahy, ale celé Evropy, si dnes vizuálně užíváme pouze ze tří čtvrtin. Jedna jeho část prostě chybí a místo ní je nevzhledný prostor. Přitom právě toto místo si dokončení a vkomponování do celku historického jádra rozhodně zaslouží,“ řekl po jednání pražský primátor Pavel Bém.

V pracovní skupině se budou scházet odborníci z oboru architektury, historie, urbanistiky a řady dalších. Místo v jejím čele přijal docent Jiří Kotalík. „Je to pro mě velká čest. Současně cítím vzhledem k minulosti, kdy se řešení opakovaně neúspěšně hledalo, velkou odpovědnost. Věřím, že nám se podaří citlivé a kvalitní řešení najít,“ uvedl docent Kotalík.

Dalším z odborníků je architekt Zdeněk Lukeš, který se v osmdesátých letech účastnil se svým projektem poslední z řady soutěží na dostavbu radnice. „Především je potřeba dobře připravit podmínky soutěže, aby přitáhla pozornost architektů a měla jejich důvěru. Doufám, že se mezi návrhy objeví takový, který se bude líbit jak odborné, tak laické veřejnosti,“ řekl architekt Lukeš.

Mezi odborníky na architekturu a urbanistiku panuje obecná shoda, že by k dostavbě radnice mělo dojít. O převládajícím názoru či vizi ale zatím hovořit nelze. „Uvědomujeme si, že by šlo o podstatnou změnu, kterou nechceme podniknout bez důkladné přípravy. Před vyhlášením soutěže je proto třeba shromáždit všechny dostupné podklady, včetně archeologických, sociologických a jiných průzkumů. Jenom kvalitně vyhlášená soutěž může přinést hodnotný výsledek,“ doplnil náměstek primátora Jan Bürgermeister.

Současnou podobu radnice získala v polovině 19. století. Původní gotické křídlo a středověké domy byly tehdy zbourány a na jejich místě vyrostla stavba v neogotickém stylu. Od počátku nebyla příliš kladně hodnocena, a tak za uplynulých 150 let proběhlo mnoho diskuzí na téma jejího zbourání nebo přestavby. Navíc jde o stavbu stojící v samém srdci Prahy na jedné z nejprestižnějších stavebních parcel v České republice vůbec. „Staroměstské náměstí jako celek bylo v roce 1962 prohlášeno národní kulturní památkou a případná dostavba tohoto prostoru v historickém jádru Pražské památkové rezervace, památky UNESCO, by proto měla zásadní význam,“ zdůraznil Pavel Bém. Usnesením Rady hl. m. Prahy, resp. schváleným územním plánem, byl zatím nezastavěný prostor určen jako parková plocha.

Jaký byl vývoj dostavby Staroměstské radnice dosud?

Původní gotické křídlo radnice a přilehlé domy středověkého původu byly počátkem 19. století zbořeny a nahrazeny neogotickým křídlem (postaveno v letech 1838 – 1848). Stavba  nebyla pozitivně hodnocena, v době silnějšího nacionálního cítění vadil i fakt, že šlo o projekt vídeňských architektů Nobileho a Sprengera. Proto ještě před zničením budovy na konci 2. světové války proběhly čtyři architektonické soutěže na její přestavbu či úplné zbourání  a dostavbu nového objektu. Válečná destrukce zjednodušila úvahy, zda nově stavět či pouze přestavovat. V poválečném období byly vypsány další čtyři soutěže, ovšem stejně jako ty předchozí proběhly bez jednoznačného výsledku (první soutěž se konala již v letech 1899/1900, poslední - osmá v řadě - v roce 1987). V soutěžích se střetávaly projekty v duchu konzervativního historismu, umírněné snahy zasadit moderní architekturu do historického kontextu i monstrózní individualistické projekty, nerespektující měřítko okolní zástavby. Předválečných soutěží se účastnila řada renomovaných architektů té doby (J. Gočár,  B. Hübschmann, P. Janák). Z poslední soutěže v r. 1987 stojí za zmínku návrh Ing. arch. M. Pavlíka a Ing. arch. F. Kašičky, předpokládající obnovu původního gotického křídla jakožto „tvůrčí kopie“ díla Parléřovské huti (základy původní budovy, stejně jako klenuté suterény domů radničního bloku z 12. – 18. stol., jsou pod povrchem stále zachovány). Tento návrh byl porotou přijat s rozpaky, ovšem s přehledem vyhrál u širší laické veřejnosti.

V Praze 19. 10. 2005