03182003-Metro-Nastává jarní úklid

Nastává jarní úklid

18.3.2003  Metro  str. 06  Ekonomika

  Pavel Bém  Pavel Bém 

Nastává jarní úklid

sloupek

Praha se probouzí do prvních jarních dnů a před vedením města leží celá řada klíčových úkolů. Tím prvním je generální "jarní" úklid. Máme za sebou mimořádně bolestivý podzim, který se nesl ve znamení odstraňování následků nejničivější povodně v dějinách našeho hlavního města. Poté, co Praha přišla o bílou sněhovou pokrývku, která milosrdně trochu přikryla poničené vltavské břehy, ale také špinavé pražské ulice a veřejná prostranství, se ukázala nezbytnost "velkého úklidu" v celé své nahotě.

Dalším neméně důležitým úkolem je připravit Prahu na možnost, že se stoletá voda do města vrátí. Hlavní město musí mít perfektní systém protipovodňových opatření. V šesti etapách budou budovány protipovodňové ochranné systémy na místech, kde velká voda způsobila v srpnu 2002 spoušť. Náklady se vyšplhají na nejméně 1,5 miliardy korun a rozpočet Prahy se s touto skutečností musí vyrovnat. Chápu netrpělivost a obavy Pražanů žijících v blízkosti řeky, ale přiznám se, že mne velmi mrzí snaha o zbytečné taktizování z některých stran, které vede pouze k dalšímu zklamání a zatrpklosti. Znovu jsem si to uvědomil v souvislosti s protesty občanů Lahovic a Lahoviček, těžce postižených loňskými povodněmi. Také v jejich případě považuji za nutné nijak netaktizovat, nepředstírat, nepřikrašlovat skutečnost, ať je sebevíce krutá: hlavní město musí jednat energicky, rozhodně a odpovědně, musí uvážlivě hospodařit s prostředky, které má k dispozici, a racionálně respektovat doporučení kvalifikovaných odborníků. Jakkoliv bolestný je osobní prožitek z přírodní katastrofy, nesmí nás uvést v pokušení, že emoce a jednání mimo právě naznačený rámec povedou rychleji a bezpečněji k cíli akceptovanému všemi. Za mimořádně nebezpečné považuji v této souvislosti jakoukoliv zbrklost, davovou psychózu a nátlakové, demonstrativní akce. Zároveň jsem si ovšem vědom nezbytnosti – a důsledně se o to i zasazuji – abychom zlomili jakoukoliv liknavost ze strany úřadů.

S ohledem na tyto souvislosti se zamýšlím i nad výsledky průzkumů veřejného mínění, které ukazují, co si lidé myslí o politice a politicích. Po třinácti letech úsilí o parlamentní demokracii to není právě potěšující výsledek, třebaže my, komunální politici, vycházíme z podobných hodnocení poměrně lépe. Je to dáno jistě i tím, že komunální politik má možnost denního styku s občany a ti mohou kdykoli říct svému starostovi "od plic", co si o něm a o jeho rozhodnutích myslí.

V roli primátora čelím zcela jiné situaci – nechci a nesmím připustit, aby se pro nabitý program a několikero dveří mezi mnou a voličem vytratila neustálá konfrontace se světem, který sice rozhoduje o osudech lidí, ale má od něj už určitý odstup. Usiluji o prolomení ledů nedůvěry mezi občanem a jeho úřadem. Součástí toho je má snaha prosadit efektivní štíhlý úřad, v němž občan není otrokem byrokratického systému. Podle nového zákona jsme už začali na magistrátu organizovat výběrová řízení na místa ředitelů jednotlivých odborů. Od nových ředitelů očekávám skutečně profesionální práci. V mých očích to znamená jednoduchou administrativu, zjednodušené úřední postupy a zrychlený proces rozhodování všude tam, kde je to možné. Rád bych nadobro odstranil zástupy čekatelů na jakýchkoliv chodbách, na minimum snížil počet neochotných úředníků, třebaže dobře vím, že toho nelze dosáhnout pouhým mávnutím kouzelného proutku.