03202003 - Při příležitosti slavnostního zahájení konference ISSS/LORIS

Při příležitosti slavnostního zahájení konference ISSS/LORIS 2003

Hradec Králové

(24. 3. 2003)

 

 

Vážené dámy, vážení pánové,

jsem velmi potěšen, že Vás mohu pozdravit na tak významné akci, jakou je konference Internet ve státní správě a samosprávě LORIS. Vím, že konference si za šest let své existence získala postavení nejvýznamnější události pro osobní setkávání a výměnu zkušeností všech, kdo se zabývají správou věcí veřejných v „digitálním věku“. Jméno hostitelského města, Hradec Králové, se stalo pro pracovníky veřejné správy, především pro informatiky, pojmem skloňovaným ve všech pádech.

Jsem rád, že se i hlavní město Praha zapojuje do těchto aktivit a že přispívá již poněkolikáté k dobrému jménu této konference na mezinárodní scéně. Praha se  také jako hostitel podílela na včerejším společenském programu pro mezinárodní účastníky konference. Věřím, že naši hosté ocenili kouzlo Prahy – především historickou tvář města, která  přivádí návštěvníky z celého světa, aby ocenili kulturní dědictví z dob zcela nedigitálních. Na Staroměstské radnici jsme se pak s představiteli významných partnerských měst a hlavních měst kandidátských zemí připravili návrh memoranda „Pražská deklarace k rozvoji informační společnosti“ a jsem nesmírně potěšen, že po doplněních ze strany zástupců měst Vilniusu, Berlína, Budapešti a Ljublany je tento dokument akceptovatelný.

Dovolte pár slov o Praze na její cestě k informační společnosti z pohledu nového vedení města.

Moderní způsoby řízení města, komunikace s občany, konkrétní podoby eGovernmentu a dalších elektronické informační služby – to je výzva bez níž si nedovedeme představit politiku otevřené veřejné správy.

Co se podařilo v Praze? Praha vybudovala svoji komunikační infrastrukturu, počítačovou síť MePNet, která propojuje všechny důležité instituce a organizace města. Ta mimochodem zůstala plně funkční i při loňské povodni, přestože její významná část je vedena v tunelech Metra. Počítačová gramotnost pracovníků města dnes je již poměrně vysoká, administrativní i odborné agendy jsou řešeny elektronicky, připojení k Internetu a využívání e-mailu se dávno stalo samozřejmostí. 

Praha vytváří svůj datový fond. Cenný je například systém digitálních map o městě, které spolu s využitím moderních geografických informačních technologií napomáhají veškeré práci a rozhodování ve vazbě na území. Význam digitálních map a informací o území se projevil i v přípravách protipovodňových opatření v 90. letech, kdy tato data posloužila jako jeden ze vstupů pro matematické modelování, byla využita k tvorbě Územního plánu a k návrhu výstavby zábran, které vloni v srpnu pomohly uchránit Staré město před nepochybně horšími následky.

Praha poskytuje na svých webových stránkách řadu cenných informačních služeb, ať již jde o veřejný Internet či pro vnitřní potřebu vytvářený Extranet a Intranet. Své vlastní webové stránky provozují jednotlivé úřady i organizace města. Za jakousi zastřešující stránku či portál považujeme Informační server hl. m. Prahy na adrese . Speciální webové stránky jsou vytvářeny také k podpoře informování obyvatel ve vypjatých situacích. Opět mohu zmínit povodeň, ale i summit NATO či současnou krizi v Iráku.

Jsem si vědom, že překotný vývoj technologií si žádá i změny v myšlení a chování celé společnosti. To je třeba zohlednit i při stanovení priorit strategických rozvojových záměrů města. Praha má v návaznosti na Strategický plán tři klíčové priority Informační strategie: „digitální správa města“, „elektronická komunikace s veřejností“ a „Praha v čele informační komunity“.

Právě třetí cíl se týká národní a mezinárodní spolupráce, kde si myslím, že máme co nabídnout. Práce v různých odborných uskupeních, spolupráce na projektech činnost v rámci  evropské organizace TeleCities, práce v organizaci Global Cities Dialogue.

Tolik k minulosti, pohlédněme na cestu před sebou. Jsme si vědomi, že uplatňování informatiky ve správě města je procesem, který nikdy nekončí. Víme, že i Praha má své rezervy a stojí před dalšími výzvami na cestě k informační společnosti. Jsme si vědomi, že řešení těchto výzev není pouze o uplatňování moderních technologií, ale že jde ruku v ruce se systémovými změnami v metodách řízení a organizace práce, a že pro uplatňování těchto změn je třeba připravovat podmínky i např. v systému vzdělávání pracovníků veřejné správy.

Máme před sebou řadu problémů a výzev: řekl bych, že nejbolavější místo je podpora dostupnosti informačních a komunikačních technologií, zjednodušení administrativních procesů, zajištění informační podpory k problematice dopravy, zdravotnictví, ochrany životního prostředí, krizového řízení a dalších činností.

Ne všechno jde hladce. Praha je poněkud nestandardní subjekt veřejní správy, zejména po nedávné reformě. Je zároveň krajem i obcí a též hlavním městem státu. Má 57 samosprávných městských částí, z nichž 22 má zvláštní roli ve výkonu přenesené působnosti státní správy. Jsme v období, kdy pro informační systémy veřejné správy i na centrální úrovni vznikají a stabilizují se nové instituce, legislativní a kontrolní nástroje i platformy pro výměnu zkušeností. K nepříznivým okolnostem lze přičíst i nutnost omezování výdajů města z důvodu priorit směřovaných k nápravě povodňových škod.

Na druhé straně se nacházíme na prahu vstupu do Evropské unie a chceme se i jako město plně účastnit realizace strategických záměrů, formulovaných v Akčním plánu eEurope 2005: Informační společnost pro všechny. S přihlédnutím k tomuto dokumentu, prudkému technologickému vývoji i specifickým podmínkám města chceme aktualizovat cíle Informační strategie města a při jejich realizaci i nadále úzce spolupracovat a vyměňovat si zkušenosti s partnery nejen z měst a krajů České republiky, ale i s městy ostatních kandidátských i členských zemí Evropské unie či s existujícími mezinárodními organizacemi.

Jsem přesvědčen, že významným krokem na této cestě je i konference ISSS/LORIS 2003. Konference, kdy se politici, pracovníci administrativy i odborníci setkávají také tváří v tvář a nikoliv pouze prostřednictvím nejrůznějších digitálních prostředků. V tom je i dnešní konference na dané téma svým způsobem jedinečná. Umožňuje nám, aby do procesu výměny elektronických informací vstoupil lidský faktor. Bez něj, bez výrazné motivace ke změně je budoucnost elektronické správy věcí veřejných pouhou fikcí. Přeji tímto konferenci mnoho zdaru a všem účastníkům množství podnětných informací a zážitků k jejich další práci.