04232003 - Při příležitosti udělení čestného občanství občanství hl. m. Prahy genpor. Františku Peřinovi

Při příležitosti udělení čestného občanství občanství hl. m. Prahy genpor. Františku Peřinovi

(23. 4. 2003)

 

Vážený pane generále,

Milí hosté,

Dámy a pánové,

  vítám Vás v historických prostorách starobylé Staroměstské radnice. Je mi ctí, že Vás mohu oslovit u příležitosti udělení čestného občanství hlavního města Prahy Vám, pane generále Františku Peřino, jako zvláštního projevu úcty a ocenění Vašich mimořádných činů spojených s osobním hrdinstvím v období 2. světové války ve francouzských a anglických leteckých silách – činů, kterými jste přispěl ke konečné porážce nacismu, osvobození Československa a tím i hlavního města Prahy.

  Vážené dámy a pánové, generálporučík František Peřina se narodil 8. dubna 1911 v obci Mokrůvky, poblíž Hustopečí na jižní Moravě. V osmnácti se přihlašuje do Školy leteckého dorostu v Prostějově. Po dvou letech je již jako pilot přidělen k 2. leteckému pluku v Olomouci a dál do Stíhací školy v Chebu.

  V roce 1932 je pilot – stíhač Peřina opět v Olomouci. Vyniká v letecké akrobacii a ve střelbě a proto je zařazen do reprezentačního týmu Československého vojenského letectva. V roce 1937 pak dosáhl světového úspěchu na soutěži ve Švýcarsku, kde obsadil se strojem AVIA druhé místo za německými Messerschmitty. Tento obrovský úspěch ocenil jak prezident republiky dr. Beneš tak primátor hlavního města Prahy, který přijal pana Peřinu zde na Staroměstské radnici. Ještě téhož roku získává stíhač Peřina prvenství ve všech kategoriích na střeleckých závodech v Malackách … a tak bych mohl pokračovat. Po vojenské škole rotmistrů v Milovicích a v době mobilizace je šéfpilotem 31. letky 2. leteckého pluku v Olomouci.

  Po okupaci v březnu 1939 nabraly události rychlý spád. 24. července se pilot Peřina žení a ihned po obřadu odjíždí do Prahy pro vybavení k odchodu našich letců do zahraničí. Své ženě mizí 28 hodin po svatbě na celých šest roků nejprve do Polska a po podepsání závazku pětileté služby u Francouzské cizinecké legie pluje do Francie. Ve Francii je František Peřina vždy ve správný čas na správném místě a v bitvě o Francii se stává leteckým esem. Jeho sláva však je vykoupena asi devadesáti dvěma zásahy německých Messerschmittů a prostřeleným předloktím.

  Po úniku přes Středozemní moře do Alžíru je pilot Peřina dekorován „Francouzským válečným křížem se sedmi palmovými listy“, „Dvěma armádními hvězdičkami a jednou oblastní hvězdičkou“ a řádem „Čestné legie“. Pak odjíždí do Anglie k 312. peruti RAF a účastní se bitvy o Anglii a dosahuje hodnosti majora – inspektora.

  V pražské Ruzyni přistává major Peřina 17. července 1945. Působní opět v československém letectvu v Olomouci, Prostějově a Stichovicích. V roce 1946 je již jako československý štábní kapitán přeložen do Malacek, kde velí výcviku ve střelbě.

  Po komunistickém převratu v roce 1948 je 21. prosince propuštěn na trvalou dovolenou a vrací se do Olomouce. V dubnu 1949 využívá příležitosti přeletu letadla Aeroklubu do továrny v Chocni, které pilotuje jeho přítel Karel Rada. Letadlo mění kurz přes Šumavu a za pilotáže štábního kapitána Peřiny přistává bez paliva v horském terénu na rozbahněné louce u městečka Aicha v americké zóně Německa.

  Manželé Peřinovi prvých pět let po emigraci žijí v Anglii a poté odcházejí do Kanady a na Silvestra roku 1959 odlétají do USA do Kalifornie. Zde pan František Peřina pracuje u firmy, která se podílela na projektu GEMINI a tak se symbolicky práce pana Peřiny dostala z letů v zemské tíži k letům beztížným. Do zaslouženého důchodu odchází až v šedesátém osmém roce života.

  Po celou dobu exilu se František Peřina živě zajímá o dění u nás, ale do rodné vlasti se na chvíli dostane až v roce 1979. Bez obav se mohou manželé Peřinovi vrátit do vlasti až v roce 1990. V roce 1991 je pilot Peřina, degradovaný v roce 1949 na vojína, povýšen na plukovníka letectva ve výslužbě. V roce 1993 vítězí touha po vlasti a manželé Peřinovi se vracejí na trvalo do Prahy a usazují se v Praze - Řepích.

  V roce 1994 je plukovník Peřina povýšen na generálmajora a roku 2001, kdy slaví své 90. narozeniny, je povýšen na generálporučíka ve výslužbě.

  Za své vojenské zásluhy byl pan František Peřina dekorován mnoha vyznamenáními, medailemi a řády. Nemohu zde vyjmenovat, samozřejmě, všechny, tak alespoň některé:

·  Rytíř řádu Čestné legie

·  Francouzský Válečný kříž

·  4 x Československý válečný kříž

·  Medaila za chrabrost

·  Anglická medaile 1939 – 45

·  Anglická medaile Europe Star (bitva o Velkou Británii)

·  3 x medaile Za chrabrost

·  Medaile Za zásluhy I. stupně

·  Důstojník Čestné legie

·  Řád Bílého lva IV. stupně

·  Zlatý kříž Ministerstva obrany České republiky

V roce 1999 byla Františkovi Peřinovi udělena Stříbrná medaile hlavního města Prahy s diplomem a zápisem do pamětní knihy při slavnostním ceremoniálu zde v Brožíkově síni Staroměstské radnice.

Vážený pane generále, Vážení hosté, nad okny tohoto historického sálu na zdi radnice můžeme číst starobylý latinský nápis DIGNITATIS MEMORES AD OPTIMA INTENTI, což volně přeloženo znamená Pamětlivi své cti, snaže se o to nejlepší. Tento nápis sám nejlépe symbolicky vyjadřuje motto a smysl života pana generálporučíka Františka Peřiny i důvody udělení dnešní pocty, nejvyšší pocty, kterou město může udělit, čestného občanství hlavního města Prahy, jako projev naší úcty a ocenění boje za svobodu a demokracii Československé a České republiky a osobní hrdinství v období tragické nadvlády fašistických a komunistických režimů.

Vážený pane generálporučíku Františku Peřino, dovolte mi, abych Vám předal listinu dosvědčující, že jste čestným občanem hlavního města Prahy. Pane generále, děkuji Vám.