12222003-článek-Právo-Povodeň udělala vodě čáru přes rozpočet

Právo | 22.12.2003 | rubrika: Praha - Střední Čechy | strana: 14 | autor: Miloš Gregar

POLEMIKA

Člen zastupitelstva hlavního města Prahy pan dr. Michael Hvížďala rád upozorňuje rádoby radikálními a zasvěcenými prohlášeními na aktuální problémy. Většinou, ale nejsou podloženy argumenty. Proto se nechci pouštět do přímé polemiky s konkrétními prohlášeními v jeho příspěvku, ale budu se držet faktů. Hlavním důvodem zdražení vodného a stočného o 7,4 % je tedy skutečnost, že původně navrhované zdražení o 4,9 %, či pouze o letošní inflaci, by v žádném případě nepokrylo náklady na provoz, nutný rozvoj a opravy včetně odstranění havárií, kterých je vzhledem k zastaralé síti více než dost. Naopak schválená cena je ve středně- a dlouhodobém horizontu schopna pokrýt potřeby financování oprav a údržby infrastrukturního majetku města Prahy. Ještě je potřeba v této souvislosti upřesnit informace o zvyšování cen vodného a stočného jen o inflaci. Podle podnikatelského záměru, který je součástí smlouvy o prodeji majoritního balíku akcií s Fondem národního majetku, nemá v prvních pěti letech po privatizaci překročit cena vodného a stočného míru inflace z roku 2001, tj. 7,76 případné potřebě investic hlavního města. Ať se to někomu líbí nebo ne, velkou roli při rozhodování o ceně vodného a stočného pro příští rok sehrála také loňská povodeň. Není to výmluva ani omluva, je to prostě fakt. Povodeň zasadila pražské vodohospodářské síti těžkou ránu. Likvidace jejích následků si vyžádala 400 miliónů korun na opravy a obnovu v postižených oblastech. Tato částka se v podstatě blíží ročnímu uvažovanému limitu věnovanému v současnosti na opravy a udržování vodohospodářské infrastruktury. Poskytnuté dotace, včetně nevratných zdrojů z EU, jen odstranily nejzávažnější následky a byly určeny pouze k čerpání do konce roku 2003. Povodeň nám prostě udělala čáru přes rozpočet. Peníze, které spolykaly opravy škod způsobené velkou vodou, měly být investovány do rekonstrukce vodovodní a kanalizační sítě, ale nebyly. Stav vodohospodářské infrastruktury v Praze je natolik vážný, že si vyžaduje okamžitý a rozsáhlý zásah. A ten samozřejmě něco stojí. Praha v současné chvíli nemá žádné jiné zdroje financování a peníze může získat jen ze zvýšené ceny vodného a stočného. Všechny ostatní možnosti jsou již vyčerpány. Průměrné stáří vodovodní sítě se odhaduje na 65 let a kanalizační sítě na 58 let. Opotřebovanost sítí způsobuje jejich častou poruchovost a samozřejmě stále vyšší náklady na jejich údržbu. Při celkové délce sítí, což je téměř 6500 kilometrů, je nutné pro pouhé udržení současného stavu zrekonstruovat ročně asi 1,25 % jejich délky. Pro zlepšení celkového stavu ale musíme ročně zrekonstruovat 3 % jejich celkové délky. A právě finanční prostředky získané z nově schválené ceny vodného a stočného pro rok 2004 budou použity především na obnovu a rozvoj vodohospodářské infrastruktury v Praze. Vyšší cena nám pomůže navýšit zdroje na investice pro hlavní město oproti roku 2003 o více než 20 %, což představuje částku 130 miliónů korun. V konečném důsledku to ocení samotní obyvatelé Prahy. Bude méně poruch a vodovodní a kanalizační síť bude rychleji a kvalitněji opravena. Každého Pražana to přijde na 150 korun ročně. Navíc cena za pražskou vodu není zdaleka nejvyšší v republice, přestože je jednou z nejkvalitnějších. Úroveň cen vodného a stočného v Praze je na celostátním průměru. Myslím si, že pan dr. Hvížďala všechny tyto skutečnosti zná, jen si na ně asi nemohl vzpomenout při psaní svého materiálu.

Autor je radním hlavního města Prahy za ODS a předsedou představenstva PVS, a. s.