Ivana Gorgolová, ředitelka OPR

„Dobré odpoledne dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po 34. zasedání  rady, vítám tady všechny přítomné, ještě by měl během chvilky dorazit pan náměstek Bürgermeister. Prosím pana primátora o pár úvodních slov z rady. “

 

 

MUDr. Pavel Bém, primátor hl. m. Prahy

„Já si myslím, dámy a pánové, že budu stručný, protože rada dnes projednala asi čtyřicítku standardních bodů, které se týkají desítek majetkových dispozic, které se týkají i zásadnějších a koncepčnějšních otázek, jako je územní energetická koncepce, o ní ovšem bude mluvit pan kolega Gregar. Zároveň jsme diskutovali o struktuře budoucí podoby návrhu rozpočtu pro rok 2004, opět klíčové téma, které nemohu než svěřit do rukou tomu nejpovolanějšímu, tedy panu náměstku Paroubkovi, takže já mohu říci jediné, doporučil bych začít tiskovou konferencí již avizovanou informací, která včera proběhla tiskem, a ta se týká rezignace ředitele magistrátního úřadu pana kolegy Ťahana, a to je zase prostor pro něj.“

 

 

Ivana Gorgolová

„Můžu poprosit, pane řediteli?“

 

 

Pavel Ťahan, ředitel Magistrátu hl. m. Prahy

„Děkuji, já myslím, že ty základní informace nebo některé informace už se dneska objevily v tisku a na základě doporučení svých lékařů jsem podal rezignaci. Byla to velice rychlá věc a potřebuji samozřejmě čas na to, aby se udělaly analýzy mého zdravotního stavu a tím pádem aby proběhl proces léčení a doufám, že všechno dopadne dobře, protože v tuhle chvíli nemám příliš pozitivní informace. To je velice ve stručnosti, kdybyste chtěli zodpovědět nějaké dotazy, tak samozřejmě velice rád. Z těchto důvodů jsem zvážil celkovou situaci a nemyslím si, že by bylo v pořádku, abych částečně v úřadu byl a částečně v úřadu nebyl, tzn. 14 dní se někde léčil a potom na měsíc tady třeba byl. Myslím si, že by takový postup byl velice nekoncepční a zbytečně by to zdržovalo práci na úřadu, a tak jsem oznámil svoji rezignaci. Další postup bude jistě takový, že bude vyhlášeno výběrové řízení a bude vybrán nový ředitel magistrátu. Předpokládám, že  se to dá udělat poměrně v rychlém čase. Kdybyste chtěli vědět nějaké další informace, téma pro mě je velice citlivé, děkuji vám.“

 

Ivana Gorgolová

„Děkuji, pane řediteli. My vám určitě za magistrát přejeme všichni, abyste se brzy uzdravil a já se zeptám, jestli máte na pana ředitele nějaké dotazy. Pokud ne, tak poprosím pana náměstka Paroubka, pardon, ještě pana primátora.“

 

Pavel Bém

„Pokud nemáte dotazy, tak já za sebe ještě doplňující informace. Samozřejmě pro mne to je informace nečekaná, zpráva, která mi nedělá radost, kterou nezbývá než akceptovat a respektovat, popřát panu řediteli brzké uzdravení a samozřejmě doufat, že prognóza bude optimistická. Na druhou stranu to pro mne znamená i otázku, kterou pan dnes už rezignující ředitel, dnes poslední den sloužící ředitel zmínil, a to je hledání nové vůdčí manažerské osobnosti, která bude řídit vlastně největší úřad  veřejné správy v České republice. Do doby, než bude nalezen nový ředitel magistrátního úřadu a jeho jméno bude oznámeno veřejnosti, tak pověřím jednoho ze současných zastupujících ředitelů nebo resp. jednoho z pověřených ředitelů vedením sekcí magistrátního úřadu.“

 

Pavel Ťahan

„Ještě pro doplnění, jestli můžu, to neznamená definitivní konec, když bude něco potřeba, tak určitě nastupujícímu nebo zastupujícímu řediteli jsem připraven maximálně pomoci v rámci mých možností, ať už se zorientovat v problematice nebo nějakým jiným způsobem.“

 

Pavel Bém

„Za mne a za všechny, za celou radu a za celé zastupitelstvo poděkovaní panu řediteli za vykonanou práci. Myslím si, že teprve s postupem času budeme umět ocenit i klíčové vstupy nejen v oblasti organizačního fungování magistrátního úřadu, ale i v oblasti metodiky zadávání veřejných zakázek těch klíčových institucionálních organizačních nástrojů, které byly uvedeny v praxi a v život, jejichž cílem samozřejmě je především reagovat na důsledky externích, interních auditů v oblasti zadávání veřejných zakázek, šetření úřadu na ochranu hospodářské soutěže, ale i desítky dalších klíčových kroků, které byly učiněny např. v oblasti pražské taxislužby a v celé řadě dalších tematických okruhů, teprve postupem času budeme umět ocenit a věřím, že i veřejnost prostřednictvím medií bude umět ocenit, co se za ¾ roku pod vedením pana kolegy Ťahana podařilo. Pane řediteli, děkujeme.“

 

Pavel Ťahan

„Já děkuji vám za spolupráci.“

 

Ivana Gorgolová

„Děkuji ještě jednou panu řediteli a panu primátorovi a nyní bych poprosila pana náměstka Paroubka o informaci z rady.“

 

Ing. Jiří Paroubek, náměstek primátora hl. m. Prahy

„Tak já bych začal, možná ne podle očekávání těmi rozpočtovými materiály, ale materiálem, který je pro vás možná zajímavější. Je to materiál, který se zabývá uzavřením sbírky na Karlův most a tím, jakým způsobem použije Praha tyto peníze, které sbírkou získala. Čili materiál se jmenoval „Návrh na použití výše výtěžku na opravu Karlova mostu“. Takže sbírka byla uzavřena, sbírka probíhala od 1.9.2001 na základě osvědčení ministerstva financí, celkem bylo vybráno podle stavu účtu k 1.9. t. r. 8 252 152 Kč a počítáme, že tyto prostředky  budou použity na investorskou přípravu opravy Karlova mostu, především na zajištění podkladů nutných pro projektovou přípravu a následně i na zahájení stavby, případně na úpravy ledolamů a na stabilizaci mostních pilířů. Ledolamy jsou ta dřevěná zařízení před pilíři Karlova mostu. Takže to velice stručně k této záležitosti, pak byly projednány dva materiály rozpočtové povahy, chtěl bych říct, že tyto materiály jsou řekněme plodem úsilí členů městské rady v posledních třech, čtyřech týdnech. Dobrali jsme se ke společnému názoru, především na oblast rozpočtových vztahů mezi městem a městskými částmi, kde z pěti variant, které byly předloženy, byla vybrána jedna varianta. Jen tak mimochodem, tato varianta počítá s tím, že městské části obdrží 3 mld. 27 mil. korun, což proti letošním 2 mld. 791 mil. korun je nárůst zhruba 8,5 %. Myslím, že je potřeba říci, že je to výrazný nárůst s tím, že se rada ztotožnila s těmito základními východisky. Především s tím, že je zajištěna finanční dostatečnost městských částí Praha 1 – 15 v oblasti běžných výdajů, a tím i vytvoření podmínek pro finanční samostatnost v oblasti kapitálových výdajů. Dále posílení výdajů na výkon státní správy v nově vzniklých správních obvodech  Praha 16 – Praha 22, a dále s tím, že bude vytvořena rezerva, která nejpozději k 30.6. bude v objemu 500 mil. korun pro krytí investičních potřeb městských částí Praha 16 – 57. Čili my počítáme s tím, že především Prahy 11 – 13, uvidíme, jak bude schopná Praha 14 – 15, že Prahy 16 – 57 budeme krýt z takto vytvořené rozpočtové rezervy.  Druhým materiálem, který rada schválila, je určité východisko k dalším pracím na rozpočtu, byly schváleny první výchozí limity výdajů, na vědomí výchozí limity výdajů rozpočtových kapitol rozpočtu hlavního města Prahy. Vychází se v zásadě z rozpočtu r. 2003, byla snaha rozepsat, řekl bych optimálně v oblasti rozpočtových výdajů a v nejbližší době, v podstatě v příštích deseti dnech, budu jednat s členy městské rady, se správci jednotlivých kapitol o tom, jaký bude návrh na rozdělení rozpočtově neurčené rezervy zhruba v rozsahu 1,2 mld. korun, počítám, že to budou především prostředky určené na posílení běžných výdajů. Připomínám, že v roce 2003 v důsledku povodní došlo k určité redukci běžných výdajů proti rozpočtu roku 2002. Rada se rozhodla přijmout několik opatření v souvislosti s pracemi na rozpočtu, myslím si, že jsou to velmi důležitá opatření, především k 31.10. aktualizovat dlouhodobý investiční výhled hlavního města na období let 2004 – 2011 jako podklad pro aktualizaci  dluhové služby města, dále předložit návrhy rekonstrukčních akcí, to je velice důležité ve vztahu řekněme k tomu článku, co jsme  si dneska přečetli v Právu od pana Hvížďaly, předložit návrhy rekonstrukčních akcí, případně vyvolaných investic souvisejících s dořešením následků povodní. Chtěl bych říci, že pro eventuelní  dořešení následků povodní máme vytvořenu dostatečnou rezervu a že jsme tu stresující část povodňových škod dokázali už během posledních třinácti měsíců rozpočtově pokrýt. Dále bylo uloženo předložit základní záměr financování rekonstrukce či výstavby čistírny odpadních vod v souvislosti s předpokládaným budoucím vývojem dluhové služby města do roku 2015, předložit redikci k diskusi samozřejmě redikci k vývoji cen vodného a stočného v letech 2004 – 2006, provést aktualizaci dluhové služby města včetně návrhu na zapojení cizích zdrojů do rozpočtu na rok 2004, tento úkol bude splněn nejpozději v polovině příštího měsíce

a v příštím týdnu bude, jak jsem avizoval, probíhat jednání s jednotlivými správci rozpočtových kapitol tak, abychom zhruba za 14 dní mohli předložit návrh na definitivnější rozdělení běžných výdajů pro rozpočet příštího roku. Předpokládám, že 14.10. budeme také schopni udělat nový odhad rozpočtových příjmů, od kterého se odrazí vlastně definitivní stanovení rozpočtu  běžných výdajů a kapitálových výdajů pro rozpočet roku 2004 i v rámci jednotlivých kapitol. Tolik tedy k těmto důležitým usnesením rady.“

 

Ivana Gorgolová

„Děkuji, pane náměstku, a nyní prostor pro vaše dotazy? Nevidím žádné, tak já poprosím pana náměstka Bürgermeistera o krátkou informaci.“

 

 

Jan Bürgermeister, náměstek primátora hl. m. Prahy

„Tak já mám informaci, která se skrývá pod poměrně vážným usnesením rady, které mi ukládá, abych jednal s ministerstvem dopravy ve věcech, které souvisí se změnou územního plánu, který připravujeme, který byl vyvolán potřebou vyhodnotit zkušenosti z povodní na další rozvoj Prahy a zároveň který je vyvolán potřebou rozhodnout o umístění čistírny odpadních vod, v podstatě nové čistírny odpadních vod po roce 2010 a jak plně rekonstruovat stávající čistírnu, která musí splnit limity po roce 2005. Střetli jsme se, bohužel, s názorem ministerstva dopravy, které stojí za tím, že by se měl Radotínský přístav podstatně rozšířit, měl by být vybudován jako mobilní překladiště. V důsledku toho ministerstvo dopravy přichází s myšlenkou rozšířit plavební kapacitu v oblasti severu Prahy novou vodní cestou napříč Císařským ostrovem, to jsou všechno poměrně jiné pohledy na představu jak rozvíjet tato území, než má hlavní město Praha, kde si v území na jih od Chuchle představujeme rozšíření kapacity inundačního území vznikem nových vodních ploch vytěžením části štěrkových tarasů. To je myšlenka, která je částečně obsažena již v územním plánu, tzn. představa velkého říčního přístavu je nám rozhodně v této lokalitě cizí. Je nám cizí představa zvyšovat dopravní kapacitu vodní cesty napříč Prahou. Bereme to jako věcný problém. Rada mně uložila co nejrychleji jednat  s ministerstvem dopravy, abychom se při projednávání změn územního plánu nedostali do nějakých obtížně řešitelných konfliktů v rámci zákonem nastavených předepsaných vyjednávacích procedur.“

 

Ivana Gorgolová

„Děkuji, prosím o vaše dotazy? Nejsou, prosím tedy pana radního Gregara o další informace.“

 

RNDr. Miloš Gregar, radní hl. m. Prahy

„Dnes rada projednala, resp. vzala na vědomí postup prací na zpracování území energetické koncepce, což je dokument, který vyplývá ze zákona 406 z roku 2000, v přenesené krajské působnosti Praha zpracovává tento dokument. Na základě výběrového řízení veřejné obchodní soutěže, která proběhla v roce 2001, je zpracovatelem pověřena obecně prospěšná společnost. Hlavní město Praha, resp. Rada hlavního města Prahy, zřídila tzv. řídící výbor, který dohlíží nad průběhem zpracování této koncepce, ty práce tak, jak byly zadány, jsou víceméně dokončeny a nyní nastává období projednání a to jak projednávání s veřejností, s městskými částmi, tak s ostatními orgány. Územní energetická koncepce je do budoucna schválena, územně energetická koncepce je závazná pro územní plánování a obce zde mají právo si jaksi říci, kam se jejich energetická politika má ubírat. Ta koncepce obsahuje ze zákona pět hlavních a stěžejních bodů, jedna je vývoj poptávky po energii, což je věc, která není v Praze problematická, protože Praha netrpí nedostatkem energetických zdrojů. Rozpor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií, to už je situace složitější, protože to nějakým způsobem lokalizuje ty zdroje směrem k jednotlivým spotřebitelům. Hodnocení využitelnosti a obnovitelnosti jednotlivých zdrojů energie - to je víceméně snaha zapojit do energetiky města, ty energeticky obnovitelné zdroje,  tak, jak jsou ty jednotlivé programy, hodnocení ekonomicky využitelných úspor s hospodárnějšího využití energie, což je takový program, který vlastně by měl kvantifikovat otázky úspor z použití nízkoenergetických jednak staveb a jednak spotřebičů a řešení energetického hospodářství na území včetně zdůvodnění a posouzení vlivu na životní prostředí. To posouzení vlivu na životní prostředí se ukazuje jako jedna ze stěžejních částí toho dokumentu, protože opravdu vliv energetiky na stav ovzduší - byť už po těch změnách - co existuje v Praze, už není to zásadní a vyplývá i z průzkumů a spíše je dneska hlavním zdrojem znečištění ovzduší, přesto tedy energetika svůj vliv má. Čili ten další postup je ten, že po projednání veřejném, jehož první fáze už proběhla teď počátkem září, druhá bude počátkem října, posléze bude finalizován dokument a před jeho projednáním s Ministerstvem životního prostředí ČR bude ještě dále projednán v radě. Zásadní otázkou navrženou v této koncepci je zřízení územní energetické agentury tak, jak je to obvyklé v některých zemích Evropské unie, nicméně je to věc, která bude muset projít diskusí vzhledem k tomu, že nejsou zcela vyjasněny otázky v působnosti, náplni a financování této územní energetické agentury. To je asi vše.“

 

Ivana Gorgolová

„Děkuji panu radnímu Gregarovi, zeptám se, jestli máte na něj nějaké otázky? Dneska nevidím vůbec žádné otázky. Pokud nejsou, dámy a pánové, já vám děkuji, že jste přišli, a dovolte mi na závěr vás ještě pozvat zítra v 10.00 hodin, kde by se vám ráda ve 4. patře v budově magistrátu představila nová tisková mluvčí Magistrátu hlavního města Prahy. Pozvánky jste dostali již elektronickou formou. Děkuji a na shledanou.“